FialovaMaska

Zprvu se Adventure Time jeví jako jednoduchý silly trip zavánějící eskapismem, protože se mu protřednictvím dobrodružné výpravy dvou infantilních kamarádů daří na výtečnou vracet diváka zpátky do dětství plného Larpu, Dračího doupěte a poflakování, pak ale napříč deseti sériemi dává pozvolna zakusit malé, mnohdy vážné exkurzy do lore universa, ve kterém se příběhy odehrávají a ve kterém má každá postava svou úlohu (Občas to zavání archetypální dekonstrukcí). Nejeden dospělec tedy navíc zajásá nad propojením post-apo, fantasy, sci-fi, nad multidimenzionálními hrátkami, vytvářením alternativních realit a dalšími nerdovskými kejklemi. A ono to funguje! Pokud tedy netrváte na tom, že každá pořádná show musí obsahovat dudy, sex, krev a politické machinace, aby vám dokázala, jak moc je chytroučká a hodna vašeho času, udělejte si pohodlí a pobavte své vnitřní dítě Časem na dobrodružství. PS: První díl první série "Slumber Party Panic" není moc dobrým starterem. Doporučuji tedy předtím začít dílem 01x05 "The Enchiridion!"

V seriálu Rick a Morty vystupuje postava dědečka Ricka, který zasvěcuje vnuka Mortyho do tajů omniverza, ve kterém žijí. Mnoho lekcí ale neprobíhá tak, jak byste si představovali. Spočívá v popírání smyslu všech hodnot, které Morty vyznává....Výborná satira a komedie, skrývající pod blýskavým povrchem kosmický horor, což je žánr, pro který je charakteristická (aspoň dle mého úsudku) bázeň z vlastní bezvýznamnosti v rámci vesmírné nekonečnosti. Hrdinovým klíčem k poznání této traumatizující skutečnosti je většinou nesnesitelná a odporná zkušenost, popírající zákonitosti paradigmat, ve kterých se do té doby hrdina (většinou vědec) pohyboval. A takový je i Rick a Morty. Plus nějaké ty fart joky. K porovnání rozepíšu v bodech Harmonovu strukturu každé epizody (všimni si podobnosti s Campbellovým monomýtem): 1. Postava je ve své komfortní zóně 2. Něco jí chybí, něco chce 3. Podstoupí proto výpravu do neznámé situace 4. Adaptuje se na neznámou situaci 5. Získá, pro co přišla 6. Zaplatí za to vysokou cenu 7. Postava se vrací do komfortní zóny 8. Postava je poznamenána dobrodružstvím, je jiná než na začátku.

S01: Tomuhle neodolám ani na popáté. Storytelling je famózní. Retrospektivní narativa ve vrcholné formě (nejvíc si užívám onu disharmonii v momentech, kdy obraz říká pravdu a zvuk hlasu vyslýchaného detektiva lže). Mezi hlavními hrdiny, parťáky odlišnými jak den a noc, funguje chemie. Sami o sobě jsou zajímavými charaktery, v jádru dobráky, byť rozhodně ne bez poskvrnky, jejichž vývoj vás bude bavit, i když nejde říct, že budete sledovat nějaké šokující proměny. Ikonická atmosféra bažinatého a pochmurného vydlákova Louisianny vás taktéž odpálí. Pro mě kult.

George "Joji" Miller označil jím používanou personu Filthy Franka jako antivlogera. Přistupuje skrze ní k celé první generaci youtubové scény, její tvorbě, stylizaci a samotnému youtubu (jako platformě) a v postmodernistickém duchu je dekonstruuje. Jeho metodou útoku je štiplavý cynismus, fraška, dekadence a utahování si z diváka záměrně lacinými triky, podsouváním vlogerských klišé a v cinematičtějších příspěvcích častým vypadáváním z role a odpornou ruční kamerou. Než tedy tenhle klenot odsoudíte, doporučuji zvážit, kolik toho George dělá špatně s nějakým záměrem a nakolik mu ten záměr vychází. Jiná alternativa je úplně vypnout a pustit si Frankova videa v kolektivu stejně švihlých kreténů. Zaručuji, že fungují obě :)