Gemini

Jelikož si na CSFD nechodím procvičovat světonázorovou argumentaci, a velmi zřídka mrhám časem na pokusy přesvědčit přesvědčené, ochotné věřit čemukoliv, co jde z toho jediného správného směru, omezím se jen na prosté konstatování, že tady není o čem diskutovat. 20 dnů v Mariupolu je extrémně syrová dokumentární výpověď o tom, co se dělo v prvních týdnech po zahájení ruské ofenzívy v únoru 2022 (pokud to někdo nepostřehl, tak válku s Ukrajinou Rusko začalo už v roce 2014). Vidět město, jehož některé části vypadají - pardon, vypadaly - úplně jako předměstí Pardubic nebo Havířova, jak se propadá do zmaru, je drsné. Vidět vyčerpané lékaře, z nichž část zoufale roní slzy nad roztrhaným tělem čtyřletého dítěte, a část z hloubi duše proklíná ty, co to způsobili, je ještě horší. Nejhorší je ale pro mě ta část, kde dostane prostor léta nacvičovaná obrana ruských osvoboditelů, která je zároveň velmi nebezpečným útokem - éto dezinformacja, éto herci, všechno je to jen snaha fašistů nás očernit... Nevím, jaký jiný dokument měl toho Oscara vyhrát. 90%

Na Grammy pro Coolia za Gangsta's Paradise z Dangerous Minds ještě nezačal usedat prach, a někoho napadlo, že by to chtělo natočit něco, co to posune na další level, a bude se tam hodně střílet. Takže zdejší střední škola je prolezlá narkomafií, a problém jde z dobré vůle řešit nájemný žoldák, co mu záleží na jeho přítelkyni učitelce... a dobrá zpráva je, že pokud zvládnete ignorovat, že zápletka je jak z Hurvínkových představ o organizovaném zločinu, tak Tom Berenger si to tu dává v mentorské poloze velmi slušně, a partička jeho bratrů ve zbrani je víc než sympatická. A stejně tak gangsteři jsou slizcí jak to jenom jde. Musím ocenit i akční scény, respektive ty, v nichž se střílí. Dost se tu totiž bojuje i "mano a mano", a tam má Suplent značné rezervy;) Na to jak ukrutnou devadesátkovou slátaninu jsem čekal, jsem byl příjemně překvapen. Ale zvažte si, jestli na to chcete opravdu vynaložit ten čas - nejlepší scény kolují po internetu, a o moc víc vám to po těch skoro třiceti letech nenabídne. Nejsou to ani Nebezpečné myšlenky, ani Mizerové. 60% za solidní řemeslo, které se toho nebojí.

Starship a jejich Nothing's gonna stop us now, James Spader ublíznutý a upnutý jak Herr Flick z Gestapa, působivé "kulisy" jistého reálného filadelfského obchodního domu postaveného v r. 1910, a co je nejdůležitější - extrémně sexy, ale také odzbrojujícně optimistická a energická Kim Cattrall. Tedy, hlavní hrdina Jonathan hraný Andrewem McCarthym (BTW střihnul si i roličku ve "Spaderově" Blacklistu) je taky fajn, ale na něj jsem se opravdu neměl důvod dívat:) Dějově je to poměrně slabé - to, jak se Emmy dostala do Jonathanova života, se vůbec neřeší, a polovinu stopáže tvoří groteskovité scény s jasnou předlohou Rubyho Rhoda z Pátého Elementu, ještě tupějším poručíkem Harrisem (G. W. Bailey posunující svoji roli z Policejní akademie o pár pater hlouběji), nebo podivným Italem/Španělem, co by rád sklátil Jonathanovu bývalku. Nutno říct, že film disponuje velmi dobře vybranou dobovou hudbou, a to, co bylo zkomponováno pro film, taky není špatné (ve scéně s rogalem zní úplně jako od Vangelise;)). A taky je vtipné sledovat, jaké módní úlety z osmdesátek se nám strojem času přenesly do roku 2024:) Celkově je Figurína dost neuspořádaný film - na jednu stranu hezky podané hledání sebedůvěry a odvahy ukázat talent, na druhou ztřeštěná řachanda, které někdo měl dát podstatně víc lásky při psaní scénáře. Ale jelikož má velmi příjemnou stopáž a neuvěřitelně sympatickou hlavní hrdinku, není důvod ji zavrhnout. I tak je to ale na červenou zónu málo - 60%.