EIa

Jak se hodnotí seriál, v němž se v půlce řady vyměnila scénáristka? Do 22. dílu, tj. příchodu Balcy, bych tomu klidně dala 4 hvězdičky, od 23. dílu až do konce první řady jednu - dokoukala jsem to ze zvědavosti, jestli se to nezlepší, protože mi přišlo na hlavu, že by to nechali s tak příšernou úrovní tak dlouho. 29. díl se Sarkanovým odletem do Itálie měl být hezkou tečkou za tím jejich příběhem. Nutno dodat, že při prvních dílech mi přišlo skvělý, že to nekomplikovali a děj běžel přímočaře a přitom měl pořád o čem být, tím mě to celé zaujalo. Snad se k tomu druhá série vrátí.

No jasně, pojďme z druhé řady udělat fanfikci Zaklínače. V první sérii navnadíme i fanoušky směsí povídek a ságy a v druhé sérii vylepšíme to, co Sapkowski nezvládl. (spoiler alert) Zabijeme Eskela, protože who cares, ten byl v sáze jenom do počtu; a taky necháme Ciri povraždit nějaké další zaklínače, protože who cares. Třináctá z pahorku nebude Triss, ale Yennefer, protože má větší příběhový potenciál a koho Triss vůbec zajímá. Tyjo, Yennefer a potenciál, co jí vymyslet úplně novou linku?? Sapkowski ji totiž děsně odfláknul. Když jí sebereme magii, tak sice nebude čarodějka, ale kurnik, kdo potřebuje Čarodějku, když může mít Tragickou Hrdinku? Taky do toho kromě knížek zamotáme počítačovou hru a zapojíme lišaje a taky rovnou monolity, což je... hm... něco, co na diváka bude působit hrozně důležitě a tajemně. Protože to Sapkowski taky nezvládl. A z Ciri necháme zrodit nové zaklínače, protože by diváci moc a moc brečeli, kdyby to s nimi bylo stejně beznadějné jako v knihách. A přivedeme na Kaer Morhen prostitutky, jo!! A v chrámu kněžky Melitelé, který prakticky vynecháme, protože koho zajímá, že tam Ciri prožila první milostné zkušenosti, uděláme bojovou scénu "jeden útočí,  zatímco zbytek tancuje okolo, a aby se to zakrylo, bude tam detail vyražené stoličky". Wtf. Já myslela, že tohle jsme překonali v nultých letech. Ať jenom nekritizuju, Kaer Morhen se mi líbilo, Marigolda jsem si zamilovala, což je od knih dost pokrok, protože tam jsem si ho nedokázala představit ani vzdáleně sympatického, Yennefer sice vůbec nebyla knižní, ale i tak se mi moc líbila, a casting Geralta a Ciri byl skvělý. (Navzdory tomu, že Ciri mělo v téhle době být cca třináct, a ne dvacet.) A Calhir, ten byl jak z mé fantazie. A výpravnost celého příběhu často přebíjela i moji nespokojenost s dementností příběhu (umocněnou o to, že v originálu zápletka dementní nebyla). A ještě musím uznat, že Netflix umí skvěle vyobrazit politikaření, které mě v knížce prostě jenom nudilo. Jakože, jsem schopná přiznat, že to byl docela dobrý seriál. Pořád si ale myslím, že kdyby byl seriál interpretací předlohy, tak by to bylo skvělé. Není mi jasná arogance scénáristy, který si myslí, že může předělat kultovní příběh k nepoznání a především, může v něm nechat absolutní nelogičnosti, pitomosti a aaargh, a lidi mu to prominou. Je mi líto, ale ne.

Přiznávám, poté, co jsem se na film dívala počtvrté, mi už nepřipadal tak hrozný jako poprvé. Jakože už mi nekrvácely oči a tak. I přesto můj šálek čaje budovatelské filmy nebyly a nebudou. Seminárka, analýza tohoto filmu, kvůli které jsem se na film opakovaně dívala, je k přečtení zde.