MindTuber

Miniseriál na zajímavé téma, které bohužel kvůli stopáži a zvolenému žánru zůstává nevytěženo. Určitě je potřeba vidět všechny díly, protože každý díl se na danou problematiku dívá jinou optikou a postupně sestavuje celistvější obraz. Hlavní protagonista Honza prochází postupně vývojem a na jeho příběhu je patrné, o čem celý tento svět mužského seberozvoje je. A je toho mnohem víc, protože to je jen podmnožina tzv. Manosféry, která je plná takovýchto příběhů a kontroverzí. Byznys, který parazituje na lidských potřebách, nekvete jen v ulicích, ale je ho plný internet. Nechtějte ani vědět, jak hluboko ta králičí nora vede, abych tak nějak parafrázoval Red Pill, o který se PUA opírá. Více o tomto světě - Pickupeři.

Dvojka za produkční kvality.

Koukni Marge ta fazole vypadá jak vůdce.

Kalash a krabí džus.

Je celkem tristní, že tento pořad nemá ještě na ČSFD žádný komentář. Kluci z Vortextu si totiž pozornost rozhodně zaslouží, protože jejich publicistický pořad věnující se hrám, je netradiční svou formou i obsahem. Mám na mysli především novinkové souhrny, které nejsou jen plochým přehledem informací, ale skutečně se zabývají událostmi v herní branži. Ať už jde o různé kauzy, zákulisní informace či jen události vyvolané komunitou hráčů. Recenze samozřejmě nechybí a kvalita jejich zpracování je vysoká. K tomu připočítejte i hlavní pořad Vortex, který těží z různých zajímavých témat (zde bych vyzdvihl témata Petra Streckera) a neméně zajímavých hostů. Zkušenosti tvůrců (např. z Hrej.cz/) se nezapřou. Jasná čtyřka a v rámci počinu herní novinařiny si připočtěte ještě jednu hvězdu navíc.

Kočku do kotle :D

Eniky, beniky, kliky, bé, je Homer hrdina, nejspíš ne.

Star Wars mám rád, i když to pro mě není sága, kterou bych vyloženě miloval. Star Wars: Poslední z Jediů pokračuje v tom, kde začala Síla se probouzí a to v předávání žezla novým hrdinům, kteří by měli být těmi, kteří oživí vesmírnou pohádku o souboji dobra a zla pro další generaci. A právě celé to obrození poplatné dnešní době mně na tom vadí nejvíce. Hořkou příchuť přítomnosti korektnosti a feminismu korunují pro mě naprosto nesympatičtí herci, se kterými se mám prostě problém ztotožnit. A to je problém, protože bez toho si zkrátka nemůžete užít žádné dobrodružství. K čemu jsou velkolepé vesmírné bitvy, či příjemné pomrkávání na fanoušky, když se jeden z hrdinů vrhá vstříc smrti pro vyšší dobro a vy doufáte, že to nepřežije. Největší naději vkládám do Kylo Rena, který se jako postava vyvíjí zajímavým směrem a i jeho představitel Adam Driver, snad i díky jeho hlubokému a průraznému hlasu, dokáže postavě dodat určitou sílu. Bohužel mu zatím scénaristé nadělili roli malého kluka, který je neustále ponižován a školen. Star Wars by si zasloužil úkrok stranou a jako zbožné přání se mně jeví přání kluků z MovieZone Live! o eRkovém zpracování této pohádky. Jenže to Disney studio nikdy nedopustí a proč taky, když jde o značku, která v sobě pořád skrývá pořádnou hromadu kreditů. A kredity pořád stačí. Horší tři, po druhé projekci dvě.

Nicota opět patří mezi žánr mysteriózního scifi hororu, který je těžké objektivně zhodnotit. Mezi jeho největší klady patří jistá inspirace v Lovercraftově démonickém pojetí mixnutou s Cronenbergovskou transformací, ale ani jedna ze složek zde nijak zásadně nevyčuhuje a je spíš odvarem zmíněného. Oproti tomu největším záporem je pomalý rozjezd, kdy je všechno celkem zmatené a trvá, než se vám osvětlí pozadí příběhu. V té chvíli se nejspíš už budete nudit, ale pokud vám nedá spát rozuzlení hlavní zápletky, nejspíš Nicotu dokoukáte a dočkáte se tak toho nejlepšího, co film nabízí. Ačkoliv jde o nízkorozpočtový snímek, má celkem ucházející masky i relativně podařenou atmosféru. Nicméně já se musel dost přemáhat a to má za následek i o stupínek nižší hodnocení. Lepší dvě.

Z projekce jsem více méně rozpolcený, ne že by Rozpolcený byl špatný film, ale nemůžu se zbavit dojmu, že celý koncept skrýval mnohem větší potenciál. Především pak hra s myšlenkou, že je mozek schopen utvářet různé osobnosti, ale ne pouze na rovině duševních pochodů, ale také i v rovině fyziologické. McAvoy hraje zdařile a na roli se hodí, i když určitě nejde o jeho nejlepší výkon. Oproti tomu z Anyi Taylor-Joy začínám spíš nabývat dojmu, že příliš hrát neumí, což by byla škoda, protože se na ni dobře kouká. Dokud ve snímku převládá neznámo, které je doprovázeno dobrým zvukem, tak je všechno okey. Později, jakmile jsou už karty vyloženy a vy tušíte, jak se bude děj dál vyvíjet, začne film ztrácet dech. Bohužel ho nenabere ani v závěru, který nevygraduje a působí mdle, alespoň s ohledem na to, jak si ho dokáže představit vaše scénáristická fantazie. Naštěstí se v úplném závěru dočkáme malého camea, nebo teda spíš odkazu, který je předzvěstí, že Rozpolcený je takovou zahřívací seznamovačkou pro budoucí pokračování. Tři.