Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (1 674)

plagát

Abigail (2024) 

Jako obstojná popcorn zábava do kina je Abigail dostačující, ale jako cokoliv výše nikoliv. Režisérská dvojka už u svých posledních Vřískotů a Krvavé nevěsty ukázala, že řemeslo jim není cizí a fajn thriller jsou schopni natočit bez problému, ale taky ukázali, že na cokoliv lepšího, šokujícího nebo zkrátka kvalitnějšího vyloženě ještě nemají, a to stejné platí i pro Abigail. Ta těží zejména ze své originality (banda bad guys zamčená v domě s upírkou, která si je jednoho po druhém loví - to tady ještě nebylo) a taky z přijemného hereckého obsazení, jelikož skupinka Kevin Durand - Kathryn Newton - Angus Cloud jsou všechno známé tváře a rozhodně potěší. Zábavu film nepostrádá, humor taky občas zafunguje a vlastně jsem se v kině celkem dobře bavil. To vše ale do doby, než přišlo "finále" a tvůrci doslova vyndali mozek z hlavy a měli z nějakého důvodu potřebu završit film totálním shitfestem, kde už NIC nedávalo smysl a tahali si "upíří" pravidla z klobouku jak se jim zachtělo (jednou někdo jde zabít, podruhé ne, jednou se někdo "nakazí", jindy zase ne...). Objektivně čistý průměr, kterému trochu sráží kvalitu fakt špatně zakončený závěr, kde jak kdyby tvůrci neměli vůbec tušení, jak završit celý film a vyloženě vařili z vody. Škoda.

plagát

Fallout (2024) (seriál) 

No tak já tady asi rozhodně nebudu pozitivní jako většina ostatních, kterým očividně stačí k uspokojení málo. Od Falloutu jsem čekal nabušenou scifi jízdu, ve které dostaneme nářez vizuál, nekompromisní zákony pustiny a hromadu gore, skvělé míchání příběhu lidí tam "shora" a z Vaultů a celé to bude podpořeno neutichající akcí a vývojem příběhu, ale doslova nic z toho tady nebylo ani zdaleka. Vizuálně to působí "jen" dobře, ale nic vyloženě zásadního nebo nějaký wow prvek z celého světa nedostaneme, gore je zde možná tak ve 2 scénách a i celkově seriál jede místo na brutální vlně na hodně úsměvné vlně a než aby se snažil být tím pravým postapo drsňáckým zážitkem, dělá ze sebe snad i parodii, hláškuje v nejméně vhodných momentech, ze všeho si dělá srandu a vlastně úplně zapomíná, v jakém žánru se pohybuje. Celková lore lidí je taky chabá, za celých 8 dílů nedostaneme ani pořádné vysvětlení, co a proč se tehdy událo a ani jaký byl vývoj lidí z Vaultu v posledních 200 letech. No suma sumárum prach a bída a pro mě dost možná největší zklamání poslední doby, jelikož tahle série si zasloužila epické zpracování a místo toho dostala jen nezajímavý průměr, který jak kdyby vůbec nevěděl, čím chce být. Bleh.

plagát

Nezlomní (2024) 

Miluju Wahlberga, miluju tyhle feel-good dramata a miluju závody, takže čistě ze zvědavosti jsem si šel do kina udělat radost a dát si nenáročnou odpočinkovou zábavu a přesně tu jsem dostal. Wahlberg je jako vždy skvělý, závod, ač dle reálných událostí, je mírně upozaděn - respektive rozhodně se nedočkáme žádných převratných sekvencí, akce nebo nějakých na život a na smrt scén a stejně tak si tady z nás tvůrci často dělají prdel (viz horolezci bez jištění s kolem na zádech, přeháknutí karabiny na laně...), což trochu ubírá na celkové "uvěřitelnosti" a podkopává si nohy, ale to je odpustitelné, jelikož tohle není hlavní tahoun filmu. Tím totiž je ono pouto mezi Markem a neznámým psem, který je celou cestu (až zázrakem) sleduje a vždy si k nim nějak najde cestu (ještě k tomu když je to takový roztomilý hafan), a taky musím říct, že se tady tvůrcům šikovně povedlo vytvořit mezi nimi vazbu a prodat to divákovi na plno. Celou dobu jsem byl spokojen a cítil úplně odpočinkovou náladu a byl si jistý trojhvězdou, ale za ty fotky reálného Michaela a psa Arthura v závěru a taky díky celkové dojímavosti, kdy jsem si jistý, že 90% diváků bude v závěru v slzách, musím s hodnocením na 4*, jelikož takhle (ne)uvěřitelný reálný životní příběh si rozhodně zfilmování zasloužil a Simon Cellan Jones se ho zhostil (už po jeho předchozím výborném Plánu pro Rodinu) naprosto skvěle. Výsledkem je velká zábavná, dojímavá a ubrečená věc, na kterou bych do kina asi vyloženě nikoho nenutil, ale později na VOD to zkrátka musím doporučit všemi deseti.

plagát

Proces (2019) (seriál) 

Hodně neznámá a téměř nikým neviděná Itálie a já jsem vcelku spokojen. Asi se nejedná o nic vyloženě zásadního a trochu zamrzí, že se tady netasí na diváka větší a vyhrocenější zvraty, takže na Španělsko se to nechytá, ale jinak jde o hodně svižnou a odsýpající soudní minisérii se sympatickou hlavní dvojkou právníků i zamotaným případem. Potěší, že se tady vše točí okolo soudního procesu a neodbíhá se do vedlejších linek, takže to jednak drží tempo a druhak šetří čas, dále dostaneme postupné odkrývání důkazů v případu vraždy a i nějaké to čarování bohatých okolo. Fajn, poutavé a nenudící, na druhou stranu bych byl spokojenější, kdyby se tvůrci více odvázali a dali nám "něco, co jsme ještě neviděli a na co budem vzpomínat", takhle to bohužel zas tak zapamatovatelné není, no nicméně pro fandy žánru je to další solidní přírůstek do filmového deníčku.

plagát

Le Mans '66 (2019) 

Druhá půlka, kde už se konečně přejde na závodění a na finální Le Mans, teda šlape solidně a šikovně si mě vtáhla do závodu, nicméně celá první polovina je trestuhodně prázdná a nevyužitá, řeší se jen nutný dějový úvod a v celkovém kontextu 150 minut je to vlastně absolutní stopážní přepal a vražda diváka. Velmi kvalitní film s poutavě natočeným závodem a s filmařsky vysokou technickou stránkou, ale že bych si jej pustil znovu či na něj vzpomínal s nadšením, to se asi říct nedá. Herecká dvojka Damon + Bale je jinak bezkonkurenční a jde vidět, že James Mangold už je taky pěkně vyzrálý tvůrce, ale asi mi zde prostě chybělo něco navíc.

plagát

Gentlemani (2024) (seriál) 

Že se vyklube z pro mě na první pohled nudného seriálu něco tak úžasného jsem teda vůbec nečekal. Gentlemani jsou ale perfektní zábava, která se do diváka prvním dílem zakousne a až do konce nepustí a díky tomu jsem hltal každou další scénu na 100 procent a se zájmem jsem zapínal další a další díl. Herecky famozní (Theo James boží!), technicky ještě lepší (Ritchie má neskutečný smysl pro záběr a umí film okořenit takovými detaily, které jsou na první pohled bezúčelné, ale v konečném měřítku dělají zážitek), a co se týče napětí a vtahujícího drajvu, nemůžu seriálu nic vytknout. Okamžitě chci nášup druhé série, jelikož takový klenot jsem už dlouho nedostal.

plagát

Prvé znamenie: Prichádza Satan! (2024) 

Určitě se nejedná o vyloženě zásadní snímek v žánru, ale jinak jsem teda rozhodně spokojen a za poslední dobu jde o jeden z těch lepších hororů. Oproti Neposkvrněné teda úplně jiný zážitek (čti 100x kvalitnější), takže to s ní srovnávat nebudu a stejně tak jsem celou "Omen" sérii do dnes neznal, takže hodnotím čistě jen film. Největší předností je totiž jeho komplexita, a to jak po stránce technické, tak herecké (kde hlavní herečka je dostatečně neznámá a neokoukaná a zároveň dostatečně šikovná na hlavní roli) a i po stránce příběhové, kdy děj je poměrně rozsáhlý, zabíhá do mnoha uliček a celkově to není jen přímočará linka v klášteře, ale vyklube se z toho dost zábavná věc. Po hororové stránce by si to sice možná zasloužilo větší důraz na lekačky a nějaký ten pocit strachu, ale na druhou stranu nám tady tvůrci servírují neutichající atmosferickou paranoiu a celkem dobré napětí okolo, kdy divák vůbec neví, kam se film bude ubírat v následujících minutách, a sedí napjatý jak struna, takže za tohle palec nahoru. Jedinou výtku mám v možná až příliš rychlém konci a tak "šup šup" uzavřeném ději, ale jinak jsem s výsledkem spokojen a suma sumárum jde o svěží závan v rámci tohoto subžánru, který se nesoustředí jen na jednu věc, ale nabízí plnohodnotný a temný zážitek s masivním lákadlem na další díl v posledních vteřinách filmu. Dobrý kousek a na to, že jde o ne až tak zkušenou režisérku i hlavní hvězdu, tak jde o víc než slušné otevření dveří do filmového světa.

plagát

Kouč Carter (2005) 

Nečekaná odzbrojující pecka! Dvě hodiny slítly jako voda, protože Coach Carter je extrémně poutavé basketbalové drama, které je o to více umocněno, že jde o true story. Trenér Carter vzal novou práci trénovat basketbalisty na jedné z velmi špatných středních škol, a tak se rozhodne, že nebude dbát jen na svou trenérskou roli, ale bude se snažit dát životy svých svěřenců dokupy a udělat z nich lepší a inteligentnější lidi. Perfektně vybalancovaný poměr osobních životů ku basketbalovým tréninkům, vyhrocené zápasy a precizně přesvědčivé herní výkony dělají spolu s jako vždy výborným S. L. Jacksonem z filmu úžasnou jednohubku na večer, která se zavděčí snad úplně všem typům diváků. Nemám výhrady, tohle bylo učebnicově provedené drámo, kterému nechybělo ani napětí, vyhrocenost a poutavost.

plagát

Deň po tom (2004) 

Roland Emmerich a jeho tisícátá variace na katastrofu/konec světa. První půlka jistě lepší než druhá, ve které se toho z hlediska katastrofického děje už moc nestane, nicméně i tak bych si od 2hodinové katastrofy dokázal představit asi víc než “jen” jednu záplavu a jeden mráz. Druhá část už pak víceméně stojí na místě a dotahuje osudy jednotlivých postav, takže zas tak moc neuhrane, což je celkem škoda. Vizuálně jde na tehdejší dobu o “oukej” věc, dnes už ale výrazněji nestrhne, herecky taktéž fajn průměr, nicméně co mě tady až moc naštvalo jsou místy až extrémně nelogické ptákoviny, které dělají z diváka totálního idiota (třeba onen postup mrazu v poslední půlhodině, který šel metr po metru a postavy před ním utíkaly lol…). Ve výsledku jsem čekal asi větší nářez vzhledem k tomu, jak je film opěvován a ke zvučnému jménu režiséra, takhle je to jen slabší (pod)průměr, jenž si podráží nohy i naprosto trapným završením, které vlastně nic nevysvětlí a kde všechny tyhle přírodní věci zčistajasna samy přestanou.