Fifer

Zahraniční: Poor Things, Tár, Holdovers, Anatomy of Fall, The Boy and The Heron, How to Have sex, Saltburn, Hranice

České filmy: obecně byl rok 2023 mnohem lepší než 22. Super.

ELEKTRA (krátký film, geniální, úplně mimo českou ligu)

Anna is missing, Úsvit, Bratři, Bod obnovy

-

nemohu říct, že Brutální vedro je dobrý film, ale není špatný a rozhodně to byl zajímavý pokus

Zahraniční: Víly z Inisherinu, Holy Spider, Trojúhelník smutku

České: nemohu bohužel říct, že by mě nějaký film posadil na prdel

Poslední závod, Promlčeno, Vyšehrad, Banger, Hranice lásky, Světlonoc (ta je slovenská)

Stále čekám na českého tvůrce, kterému se podaří průlom a natočí něco vynikajícího. Vyrůstají nové generace, věřím, že je to na spadnutí. Avšak ani v roce 21 jsem se nedočkal.

Zahraniční:  

The Dig (Vykopávky), Duna, 

Dokumenty: 14 vrcholů (14 PEAKS)

Seriály: Locke and Key, Světlo a stíny, White Lotus, Mare z Easttownu, Squid Game

 Stand-upy: Dave Chappelle

České 

Zátopek, Prvok, Šampón, Tečka a Karel (hodnotím jako ucházející mainstreamový film, jako art-film by to propadlo), 

Dokumenty: Jaromír99

FILMY! To nejlepší z roku 2020, ale i 2019 protože mnoho kinopremiér se u nás promítalo až v roce 2020 a já bych je nerad vynechal. Jako tradičně to rozdělím na několik kategorií

Zahraniční:  Přes hranici/ La traversée, Climb, Tenet, Vysoká dívka, Asi to ukončím, Borat, Corpus Christi, Hater: Místnost sebevrahů, Mathias a Maxime, Honey Boy, Gentlemani, Malé ženy

Dokumenty: (zahraniční dokumenty sleduju málo, takže jsem nic přelomového neviděl)

Seriály: Mandalorian, Cobra Kai, Normální lidi, Love and Anarchy 

České (velmi slabý rok): Modelář a Havel, Krajina ve stínu (všechny s výhradami, že to nebyla žádná veledíla, ušly) a  FAMU v kině,

Dokumenty: (znovu se ukazuje, jak nám jde dokumentární tvorba daleko lépe): V Síti, Nebe, Český žurnál: Vojnaztohoven

Krátké filmy: Jiří - Pes uprchlík, Dcera, Člověk Kilimandžáro, Nebát se ničeho (the best!) a krátké filmy právě z cyklu Famu v kině

Stand-upy: Louis CK, Marc Maron, Dave Chappelle

Zahraniční filmy:

Manželská historie
Irčan
Vysoká dívka
Dave Chappelle: Sticks and Stones (stand-up)
Slunovrat
Joker
Anima

Parazit

King

Skvělý rok pro české filmy:
Staříci, Fany a pes (česko-německý) Národní třída, Karej, já a ty, Nabarvené ptáče
(také film Sněží! nebyl špatný)

Dokumenty: Dálava, The Sound is Innocent

Seriály: Černobyl, Zaklínač, Black Mirror, The Morning Show, Manadalorian

Zapomněl jsem na rok 2018, tak přidávám teď

2018

Zahraniční filmy: Tři billboardy kousek za Ebbingem, Psí ostrov, Léto, Roma, Na špatné straně (Dragged across the concrete), Favoritka

Stand up: Ricky Gervais: Humanity

České filmy: Velmi slabý rok. Napadá mě jedině Chata na prodej

České televizní filmy: Velmi silný rok. Methanol, Dukla 61.

Zahraniční seriály: Babylon Berlín, Who is America?, Ostré předměty, Oslněni světlem

 
České filmy:

I letos stále čekáme na výrazný počin. Nakonec to zachránil brněnský Kvapil (a scenárista Šplíchal), ale jeho film Všechno bude fajn nešel do plnohodnotné distribuce.

Bába z ledu: Sláma dokázal, že umí točit i psát. Jen mi to přijde takové předvídatelně schématické. Postavy jsou příliš černobílé rozdělené na dobré (hrdinka) a zlé (ostatní).

 
Svět podle Daliborka (dokument):

Asi nejhejtovanější český film roku 2017. Ale ať si kritikové pindají. Je to moc pěkný portrét. Rekonstrukce Daliborkových filmů, které skutečně byly na netu, to nepovažuji za podvod či manipulaci.

Tv seriály:

Black Mirror (Of course!)

Easy (2. série)

Glow

Twin Peaks – Lynch natrhl všem mladíkům pozadí!

Špína Manhattanu – scenárista D. Simon snad ani nemůže zklamat.

Dabing street: první díl vypadá slibně.

Dokument:

I am not your Negro (USA)

 
Zahraniční filmy

Detroit, Blade Runner 2047, Louis CK stand up 2017 (Netflix), Good Time, Get Out, mother!, Dunkirk, Wind River, I Love You, Daddy

 
Starší filmy:

 All that Jazz, I Am Not a Hipster, Taxikář ze Soulu, Vyšší moc, Hardcore Henry, Sing (Zpívej), Smrt Panen

 
České a slovenské:

Evald Schorm: Rozhovory

Vskutu nadčasový režisér. Ten film nezestárl ani o píď.

Ladislav Helge: Velká samota

Film podstatný pro studium Helgeho tvorby. Je třeba vnímat jej v dobovém kontextu. Jeden z nejdovážnějších snímků té doby, právě proto byl jeho konec násilně změněn v happy end. Helge svou kritikou předběhl většinu hvězd 60. let.

Zázrak (Slovensko 2013)

Slovenská verze bratří Dardennů. 

 
Krátké filmy (staré i nové):

Malaria

Filmový festival (český 2017)

Je tohle dobrý film? (Hlasy 2017) Sleduj zde . Kdo ví? Snad ano.

Prigl.cz miluju, když jsem se dozvěděl, že Pavel Š. bude psát pro Alarm, neměl jsem radost. Na Priglu.cz bylo sympatické, že nenadržoval nikomu, všichni byli kokoti. Podaří se autorovi udržet si tento odstup, když Alarm má přístup zcela jiný, angažovaný? Na nějakou finální odpověď je brzy. U mnoha článků nemám výhradu. Jen tady u recenze na Trainspotting 2 mu to, řekl bych, ujelo:
„Ve své snaze jít proti proudu času je film natolik poctivý, že vypráví důsledně pouze z pozice bílého muže. Ze sebejisté středoškolačky Diane, která před dvaceti lety dokázala při kouření haše s nadhledem zkritizovat Rentonovu generaci jako zahleděnou do minulosti, tvůrci udělali nudnou právničku, která se Rentonovi vlezle podbízí."

Nemám problém s hodnocením filmu samotného, jde mi o ten zcela evidentní ideový rámec totožný s Alarmem. Alarmovskou klasikou je v každém článku zmínit diktát bílého heterosexuálního muže, takže i tady jsme se dočkali. Jistě by mohl scenárista zvolit nové, například ženské vypravěče, nicméně pokud se přidrží těch původních, těžko mu vyčítat princip „all male panels" - diverzita pohlaví by přece měla být v tom, že mají vznikat (a skutečně vznikají!) i „ženské Trainspottingy", filmy z perspektivy žen, ne že přestaneme točit filmy vyprávěné pouze mužskými postavami. Všimněte si, jak Pavel nostalgicky vzpomíná na původní Diane z jedničky. Ano, ta sice byla emancipovaná a kritická, ale kdybychom ji chtěli zkritizovat (a použili metodiku Alarmu), mohli bychom s klidem říci, že byla scenáristickým konstruktem pro dospělého heterosexuálního bílého muže, kterak si užít divoký nezávazný (a zakázaný!) sex s mladou školačkou. Vše záleží jenom na tom, jaký postoj se rozhodnete zaujmout. Jednu postavu snadno podáte jako emancipovanou silnou ženu či jako trapný sexuální objekt.

Ale zpátky ke dvojce. Fascinuje mě, jak opačně lze vidět postavu Diane a její vývoj. Já jsem si z filmu odnesl zcela opačný dojem. Diane ve filmu se k Rentonovi chovala mile a s trochou nostalgie si vzpomínala na svoji pubertální lásku, ale zároveň dávala velice zřetelně najevo, že už je dávno někde jinde. Tedy zatímco ona těch 20 let budovala kariéru, tihle žertovní herákovští mimoni se vůbec nezměnili. Jinými slovy, Diane bychom mohli klidně vidět jako oslavu emancipace, kdy zatímco pánové se flákají po hospodách a berou drogy, tak ona na sobě tvrdě makala a vyplatilo se jí to. Jenomže Alarm se sice bije za zájmy žen, ale zároveň je velký kritik kapitalismu, tudíž korporátní právnička nemůže být dost dobře symbolem úspěchu, neodpustím si rýpnutí, že z pohledu některých autorů Alarmu se zdá, že je záslužnější brát herák na podpoře, než být korporátní právník. Ať tak či onak, Diane je k Rentonovi přátelská, ale je to přátelství blahosklonné. Asi jako když svezete svého spolužáka z gymplu svým bavorákem, když čeká na autobusové zastávce. S podbízením to nemá ale nic společného, tedy tak to alespoň vidím já. A to je na tom právě zvláštní, kdo z nás dvou má pravdu, jestli Pavel Šplíchal nebo já, to nevím. Ten ideový rámec Alarmu je ale v jeho recenzi velmi patrný.

Článek zde

Stále jsme uvězněni v schématu prozrazujících trailerů a dlouhých expozic. Filmaři postaru točí filmy, kde se problém vyjeví až po 30 minutách, i když jim musí být jasné, že divák pointu bude znát. Proč se moderní filmaři nepřízpůsobí trendu a 

A) neudělají záměrně trailer, který je jen koláží bez děje

B) zkrátí expozici na několik minut

Půl filmu čekáme na něco, co víme, že přijde. Proč?

Závěr snímku La La Land je přesně tím důvodem, proč trávím koukáním na filmy tolik času. Oslava krásy kinematografie. Nutno vidět v kině.

Letos se bohužel neobjevil film, který by mě naprosto uchvátil. Vlastně pardon, zapomněl jsem na Humra.

Seriály: Horace and Pete, Stranger things, Black Mirror (3. řada) Pustina, Semestr, Vyšehrad, Kosmo

Zahraniční filmy: Sing Street, Orel Eddie, Anomalisa, American Honey, Glengarry Glen Ross (1992), Tajuplný vlak (1989)

Dokumenty: V Paprscích slunce, Český Alláh

České filmy: (nic moc rok, oba filmy ujdou, ale žádná sláva) Já, Olga Hepnarová, Instalatér z Tuchlovic

Black Mirror chválí všichni kudy chodí. Ale epizoda 1 z nové série je opravdu lahůdková. A my jsem si mysleli, že Angláni už si z Čechů a Škody přestanou dělat srandu. Po pravdě, měli by, když se to v království škodovkama jen hemží. Hlavní hrdince klesne společenské hodnocení a musí cestovat dopravou pro dvojky (maximum je 5), což znamená, že dostane shitovej českej elektromobil (takže jsem si to automaticky spojil s dřívějšíma vtipama na Škodu), kterej na ni mluví pouze česky (ona je angličanka) a při jízdě ji nutí sledovat epizody Kutila Tima dabované v češtině- jo, je to stejný, jako když si děláme srandu z jihoamerickejch telenovel a Ukrajinců. Obávám se, že podřadný život je v Anglii synonymum pro východoeveropana, co někde dře od nevidím do nevidím a večer si pustí Kutila Tima. In your face, Czech Republic. Pardon, Czechia.

Tohle mě pobavilo. Co natočíme? Co takhle obšlehnout námět, co tu byl tisíckrát o ženské a chlapovi, co se nemají rádi, ale nakonec spolu skončí. Tak jo, ale co plakát. Počkej, napiš do gůglu: Pretty Woman.

Nejsem profesionální kritik ani novinář. Musím říct, že mě hodně naštvala krátká videorecenze Kamila Fily na Instalatéra z Tuchlovic.

Vždycky jsem si myslel, že filmový kritik kromě svého osobního pocitu líbí-nelíbí, vychází ze svých znalostí a z určité objektivní shody divácké či kritické.
Kamil Fila prohlásí, že Tomáš Vorel nemá smysl pro humor. Filovi nepřipadají jeho filmy vtipné, což je naprosto v pořádku. Ale Fila-kritik by přece měl znát kritikou chválené počiny Pražská pětka, Kouř (ten je nyní digitalizován a měl obnovenou premiéru v kinech), To můj Láďa atd.

A také divácky úspěšné filmy v době, kdy se Vorel rozhodl točit komerčnější filmy (po neúspěchu filmu Kamenný most): Cesta z města, Gympl, Vejška.

Všechny tyto filmy jsou převážně komedie nebo mají komické prvky. Přesto Fila prohlásí to, co prohlásil. Jak tedy člověk beze smyslu pro humor natočí 6 vychvalovaných komedií? Jak může být takový člověk členem všemi milovaného Divadla Sklep, které se věnuje výhradně komedii?Tak k čemu pak máme odbornou kritiku, když ignoruje fakta a jede jen podle líbí-nelíbí? A to je Fila momentálně jeden z nejslavnějších českých filmových kritiků. Domníval jsem se, že skutečný kritik by měl být schopen odhodit své subjektivní pocity.

Už když před lety natočil Strach Operaci Silver A, stěžoval jsem si, že z toho udělal hollywoodské klišé. Naprosté nesmysly, kdy parašutisté klidně popíjejí v barech a smilní s děvčaty, jak kdyby tady byli na dovolené. Jenomže pak jsem si o parašutistech přečetl historická fakta a zjistil, že někteří se tak skutečně chovali a to, co jsem měl za klišé stylizaci, byla pouhopouhá realita. Jak je ten svět někdy zvláštní.

Pustil jsem si pátý díl, kde vystupuje můj oblíbenec Maron. Díl je klasickej nářek starého muže nad dnešní narcistní youtubing érou. Maron zde v podstatě hraje sám sebe – autor, co píše autobiografii, rozvedený, randí s o 20 let mladšími.
Nechci moc spoilerovat, ale pointa toho dílu je myslím velmi dobrá. Opravdu je stará generace páprdů lepší než „umělkyně se selfie-tyčí?" Není to prostě jen tak, že současné technologie umožňují tvořit autobiografické umění doslova z minuty na minuty, ovšem podstata zůstává stejná – někdo nám své srdčíko (a někdy i genitálie) předkládá otevřené na talíři- ber, nebo nech být.

Můj film na netu. Dnes bych asi za svůj první film zvolil spíš komedii, než tenhle možná poněkud zdlouhavý snímek. Navíc je tam spousta chyb, ale chybami se člověk učí, že? Žánr: meditativní vztahové drama.

Je pravda, že nejsem jediný absolvent, který svoje studium ukončil snímkem, který není až tak divácky vděčný. Je to asi škoda, že studenti uměleckých škol bývají takto do sebe zahledění. 

Lost Higway mám strašně rád, ale jak je to u Lynche běžné, vysvětlit zápletku není vůbec snadné- každý ji chápe jinak. Nevysvětlil ji ani svým hercům. Takhle ji pochopila herečka hrající Femme Fatale, myslím, že je to perfektní shrnutí.

Patricia Arquette about Losth Highway:

You get to see women through this misogynist.

There is a couple. They are not happy. She just seems to me like she is trying to bore him so much, so that he would leave her. He kills her, but doesn´t remember it. He sees the killing as if somebody else did it. And then he reinvents himself like this younger guy and he gets to remeet her again. And now she finally wants him. But even in this dream-fantasy world she is a lying whore. She will always be a lying whore and he can never have her. And he can never figure her out.

Louis je skvělej. Naprostej génius. Tohle je zápletka jeho scénáře, kterej se snažil 3 roky prosadit. A už nikdy z toho film nebude, což je škoda. Naprostá šílenost.
Úspěšná Tv moderátorka omylem srazí a zabije malou holčičku, ale nebyla to obyčejná holka, ta holka měla knír. U soudu se dozvíme, že rodina věří v odpuštění a nechce, aby dáma šla do vězení, ale že ten knír měla holčička jako připomínku svého otce, který tragicky zahynul a že rodina si myslí, že teď by ho měla nosit ta dáma. Soudci se nápad zalíbí a odsoudí celebritu k deseti letům nošení kníru. Celebrita pochopitelně nemůže pokračovat ve svém povolání a učí se žít bez své krásy. Má svého probačního důstojníka, který ji každý den kontroluje knír. Prý tam byla dokonce parodicka scéna na Uprchlíka, kdy to nevydrží, sundá knír a prchá městem. No a nad městem lítaj helikoptéry s reflektorama. I just love this guy :-)

Zde byl obsáhlý komentář na téma ženských akčních hrdinek. Ale změnil jsem názor. Myslím si, že by bylo zajímavé zkusit agentku "Jamie Bondovou". Trochu oživit žánr.