no2

6/10 - První polovina je vynikající - atmosféra filmu, všechny ty náznaky a záhady kolem domu, jeho obyvatel i návštěvníků - a hlavně otazníky, co bude následovat dál. Přichází geniální pointa - šokující a znechucující, že se z ní člověku udělá psychicky špatně. Když se vžiji do kůže těch obětí, napadá mě jediné slovo: peklo. Pokud v něm skočíš, není cesty ven. Název filmu říká vše podstatné: Můžeš-li, UTEČ! Ten konec je ale béčkově/céčkově špatný a pokazil mi celkový dojem z filmu. Třetí hvězdičku přidávám za (spoiler) jednu z nejzajímavějších proměn zpočátku velmi sympatické filmové postavy v jednu z nejodpornějších zrůd...

8/10 - To je tak, když od filmu toho moc nečekáte a pak jste mile překvapeni... Cestu do lesa jsem zhlédl na Youtube poté, co mám za sebou tři série Temného případu - pro změnu. Vorlovy filmy mám většinou rád a tento nyní řadím mezi jeho nejzdařilejší. Možná je to částečně tím, že k přírodě a lesu mám také blízko, i když ne tak moc, jak hlavní hrdinové filmu. Trampoty rodiny Marákových mě ale bavily a při sledování panoptika vesnických figurek jsem si pomyslel, že konečně někdo zase od Troškových Slunce, seno... natočil praštěnou komedii z rurálního prostředí. Užil jsem si hlavně herectví matadorů Polívky a Schmitzera, také ústřední mladá dvojice odvedla dobrý výkon a potěšilo množství sklepáckých postaviček v různých epizodních rolích (pan farář, ochmelkové v hospodě atd.). Nakonec ani tak new-age agitka mě tak nerušila, jelikož touto módou jsem si také v určité etapě mého života prošel a chápu to, i když se s tím už názorově neztotožňuji. Je to prostě určitá forma rebelie plivat na tradiční hodnoty v duchu Slunce, seno..., jenom v současné době jinou formou. Celkově jsem ale z filmu spíše nadšený, je to taková příjemná oddechovka pro krátké listopadové dny.

7/10 - V první polovině 90. let mi to přišlo jako opakovaný vtip. Dnes si ale říkám: Kéž by se aspoň takové "zábavové" filmy (jasně, od slovního spojení "zábavová kapela" :-) ) točily! Jasně, zkritizovat lze téměř vše, vychválit hlavně toho Augustu a pak snad jen toho Hryce. Atmosféra (a postavy) prvních kapitalistických let se vlastně moc neliší od posledních komunistických let. Ale film je opět koukatelný, hudba poslouchatelná, občas je to trapas, občas legrace a ta závěrečná pomsta dvou zmoklých kamarádů ve spolupráci s vlasatým Vašutem nemá chybu.

9/10 - O chlup slabší než geniální Arabela, ale pořád téměř bezchybný rodinný seriál, zábavný i dnes. Titulní písnička perfektní. Ještěže seriál nevznikl o třicet let později a skladbu nenazpíval Tomáš Klus! (který by tam samozřejmě i hrál, že?)

5/10 - Geislerku nemusím, ale odpad! nedám, obzvlášť když si zahrála úvodní oběť a zmizela z obrazovky. Ale ani pak mi to nepřišlo v rámci vyvražďovacího hororu tak špatné, a to jsem v poslední době měl potěšení či utrpení hodně filmů z tohoto ranku zhlédnout. Maturanti byli správně tupí, jak se na tento žánr sluší a patří, a pár scén mi přišlo celkem napínavých. Vychvalovaná scéna v tobogánu mi nepřišla až tak zajímavá, daleko víc mě zaujal únik šachtou, pod kterou se bavil probodáváním náš ústřední maniak. Možná jsou tři hvězdičky moc, ale těch výsledných 27 procent (4. 6. 2020) si myslím tento film nezaslouží. Bylo fajn po dlouhé době vidět zase jiný než americký (byť průměrný) slasher.

6/10 - Je mi to líto, ale převládá u mě zklamání z tohoto filmu. Film má některé velmi silné momenty (úvodní hypernásilné přepadení; postava ženy, která přijde o své nejbližší; psychické vyhoření spolubojovníka), ale jinak nebylo nic, co by mě donutilo přidat aspoň jednu hvězdičku navíc. Ani za stále zachmuřeného Balea s knírkem (je mi to skoro hloupé, že mně tím svým výrazem v obličeji - nikoliv rolí - připomínal našeho Zedníčka alias Smrtibráchu v Tiché bolesti), který hraje sice dobře, ale tento svůj standard už předvedl mnohokrát dříve; ani za hudbu, která je u tohoto žánru důležitá. Malebná krajina je úchvatná, ale ve kterých současných westernech není? Inspirace některými filmy (Dead Man, Unforgiven) je až moc zřejmá, bohužel to nejsou jen chytré narážky či odkazy, které vždy v minulosti filmy ozvláštnily (od Leoneho po Tarantina). U starých westernů je hrdinovo oko suché, zatímco já se dojímám k slzám - u Hostiles sice hlavní hrdinové se za slzy nestydí, ale já mám k dojetí daleko - něco tady nesedí... Nečekal jsem druhé Unforgiven, ale snímek, který bych mohl srovnat třeba s Brimstone - musím však říct, že tentokrát evropský film zvítězil na plné čáře. Ne úplně špatné, ale do seznamu legendárních westernů všech dob bych Nepřátele nezařadil.

7/10 - Chudák Megaton, stačilo se přečíst pár komentářů u tohoto filmu a dozvěděl jsem se, že je to debil, vrah, idiot, kretén, megasráč a nedomrlý klučina! Určitě by byla zábava věnovat celý večer pročítání komentářů a rozšířit seznam těchto nadávek, ale není čas. Takže jsem předpokládal, že Tak3n bude mít tak 20 %. Není to tak hrozné - momentálně má téměř 3x lepší hodnocení. To už je realitě blíž. Já jsem ale asi taky mimo realitu, ačkoliv opačně - pro mě je film docela milé překvapení a důstojné rozloučení s bývalým členem elitních jednotek Bryanem Millsem. Zatímco dvojka byla opakovaný vtip a místy mi přišla vyloženě trapná, tak poslední díl trilogie mně přišel o třídu lepší. Příběh mě bavil stejně jako jednička, ten šílený střih mě neiritoval, některé akční scény mi přišly přestřelené, ale pořád zábavné. Neesonův výkon je skvělý a konečně se mi líbila i Maggie Grace. Nechápu, že Zúčtování má ještě o chlup horší hodnocení než dvojka, osobně bych to viděl tak na 70 %.

7/10 - Hodně dobré, ale určitě film nepatří ke špičce žánru. Naneštěstí hned druhá kapitola The Hard Goodbye s Mickeym Rourkem je jeho předčasným vrcholem. Kapitoly s Willisem a Del Torem také nejsou vůbec špatné, ale... Rourke coby Marv společně s Elijahem Woodem prostě nasadili laťku proklatě vysoko. Tato část zaslouží nejvyšší hodnocení. Zbytek filmu je za lepší tři hvězdičky, takže mi z toho vychází celkový "průměr" slabší čtyři hvězdičky. Rodriguez Desperado nepřekonal.

4/10 - Jednička podle mě patřila k lepšímu průměru žánru exploitation a dvojka mi byla doporučena jako pokračování, které první díl překonává. Dá se říct, že je to pravda - John Jarrat nastupuje od začátku v "plné formě" a svou roli magora Micka Taylora si náramně užívá. Jsou tady drsnější vraždy, dekapitace, kuchání a jiné praktiky, na druhé straně snaha o černý humor (klokani apod.). Strach, který lze sem tam pocítit u sledování jedničky a který by měl patřit k hororovému žánru, je však ten tam. Také Mickova všudypřítomnost se stává spíše otravná než zábavná - to neustálé nahánění mě po nějaké půlhodině přestávalo bavit. Takže jednu hvězdičku dávám za úvod s policajty, druhou za docela zajímavý závěr, který mohl být dobrým ukončením tématu "Mick Taylor". Naneštěstí se prý chystá třetí díl a nevím, jestli jsem na to už vůbec zvědavý...

4/10 - Jednu hvězdičku dávám za skutečně odporného, imbecilního, sadistického psychopatického maniaka v podání Kevina Gage (ani nemohu napsat záporáka či padoucha, protože takoví obvykle jsou když už ne sympatičtí, tak aspoň trochu inteligentní, a jejich motivy "pochopitelné"). Druhou hvězdičku za dva mordy, které jsou vskutku i na tento žánr brutální (obzvlášť ten první - spojený se znásilněním - připomínající surové, trýznivé zavraždění bezcenného zvířete, jen tak nedostanete z hlavy). Ale to je asi tak na tomto filmu vše. Atmosféra nic moc, občas je to těžká amatéřina, Chaosovi parťáci nevýrazní a hlavní hrdinky tupé až hanba, takže je těžké je litovat. Film má šokovat, ale je to tak průhledné, že to nelze brát vážně. A konec? Směšný (nikoliv vtipný). V rámci exploitation žánru spíše podprůměr.