HERGImanCZ

Dlouho jsem se takhle nebavil! Anime No Game, No Life je pro mě klenotem. Když jsem se rozhodl si ho pustit, neměl jsem vůbec tušení, do čeho jdu. Po dokoukání dvanácté epizody jsem ale byl nadšený! Celé to stojí na dvou pilířích. Prvním z nich jsou samotné hry. Z taktik, které před vás hlavní hrdinové předloží, vám půjde hlava kolem. Nic tak překombinovaného a zároveň skvělého jsem opravdu dlouho neviděl. Druhým pilířem je pak humor. Toho je v seriálu opravdu hodně a často se prolíná i do samotných her. Většina vtipů vzniká z interakce Sory a Shiro s ostatními charaktery. A zde přichází jediný problém, který může nastat. Pokud vám druh humoru, který v seriálu je, nesedne, tak vám pravděpodobně nebude připadat sympatická většina postav a nebudete po dokoukání ani z poloviny tak nadšení, jako jsem byl já. To je samozřejmě problém všeho, co je z výrazné části založeno na humoru. U tohoto seriálu na to chci ale zvlášť upozornit, protože si dovedu přestavit hodně lidí, kterým se hodně vtipů opravdu líbit nebude. To snad poznáte do konce druhé epizody. Pokud jste se opravdu během 48 minut ani jednou nezasmáli, doporučuji jít koukat na něco jiného.