Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Dokumentárny
  • Krátkometrážny

Recenzie (5 909)

plagát

Deti Nagana (2023) 

Stačilo by napsat, že je to příjemný film pro děti a mládež. Už to vypadalo, že přes skvělou tradici se u nás takové filmy přestaly točit. Jedním z důvodů může být i to, co ukazuje i tento snímek, tedy problém s dětskými herci. Zkrátka chybí režiséři, kteří by dokázali kvalitně s neherci pracovat, tedy přesněji vůbec pracovat s herci. Obsazení dospělých rolí není nikterak špatné, v roli maminky je ta lepší z Issových, v roli dědečka horší z Brousků. Že špatně zahraje Hašek, to se dalo předpokládat. U Brouska je to trošku větší ostuda, ale vzhledem k tomu, že takto afektovaně se v jiných rolích neprojevuje, přičítám to na vrub Pánka. Z dětských herců stojí za zmínku pouze pokračovatel Holého a Kotka Brenton, který je přirozený a naprosto uvěřitelný. Z uctivé vzdálenosti mu na záda dýchá Johana Racková, ostatní dětští herci nepředvádí nic zajímavého.

plagát

Pozadí událostí (2022) (seriál) 

S Dobré ráno, Brno! druhý český seriál, který se nebojí sáhnout k ironii a neskutečnému nadhledu. Tím, že humor přináší do akademického prostředí, dělá ho ještě zajímavějším. I když mám malinko problém zesynchronizovat se s herectvím Issové, tady mi dokonce vůbec nevadila, místy mě i bavila a ostatním to příliš nekazila. S proděkanem v podání Vančury bych udělala na místě děkanky rázný proces a již v úvodu bych otevřela okno. Vančurův proděkan je dokonale slizký vlezdoprdelka, který pro kariéru udělá skutečně cokoliv. Katarzia se pro roli vypatlané moderní umělkyně snad narodila. Nabízí se otázka, zda skutečně hrála, nebo byla pouze sama sebou. Havelkovo minimalistické herectví se již pomalu propracovává ke Krobotovské dokonalosti, Havelka se bude muset jen naučit tvářit, že je nakvašený celý den na celý svět. Hřebíčková se mi do role podváděné manželky příliš nehodí, neb se mi na zatracovanou partnerku zdá příliš šik. Ale to jí nezabránilo, aby si roli ženy s řádným nadhledem střihla s evidentní chutí. Sonina pomsta manželovi patří do kategorie dokonalých a bez problému by zapadla do konceptu Války Roseových. Nejvíce jsem si užila Jitku Čvančarovou, z které se vyklubala výborná komička s precizním timingem. Dlužno dodat, že ani ty bojové scény s ní nejsou marné. ;-)

plagát

Muž, ktorý stál v ceste (2023) 

Od filmu jsem nečekala nic, hlavně proto, že o srpen 1968 se zajímám a na jednotlivé aktéry mám již hotový názor. První překvapení se dostavilo, když poprvé promluvil Brežněv. Došlo mi, že jsem ho nikdy neslyšela mluvit, takže vlastně nevím, zda i v reálu mluvil ukrajinskou ruštinou a používal hlásku H. S filmem sdílím názor na tři nejdůležitější muže československé skupiny zavlečené do Moskvy. Dubček byl uplakánek, Husák svině a Kriegel frajer. Druhým překvapením je pojetí Svobody jako skutečného státníka, který si svoje háchovské dilema vyřešil ještě před odletem z Prahy. Rozhodně zde není vylíčen jako senilnějící stařec vhodný pouze k tomu, aby kynul masám z tribuny. Odsuzovat Svobodu za to, jak se choval v Moskvě, mi přijde hodně zjednodušující. Opět byl po třech dekádách celý národ jako rukojmí a státník se opět rozhodl neprolévat krev i za cenu ponížení.

plagát

Dark (2017) (seriál) 

Je to výborně zrežírované a jak se na správný současný německý seriál sluší a patří, má to dokonalou hudbu. Pro mě bylo obtížné rozlišování jednotlivých postav, potřebovala bych známější nebo výraznější tváře, především obličeje mladých mužů a starých žen s dlouhými šedivými vlasy mi splývaly takřka v jeden. Nebo by měli mít všichni masku jako Adam. Ale to už bych chtěla příliš. Jinak je to dílo hloubavé, zábavné i napínavé.

plagát

Dark - Season 3 (2020) (séria) 

V prvních dvou sériích jsem občas měla problém se zorientovat v postavách, tady se mi občas podařilo se v nich vyznat. Ale závěr s oznámením, že hezké jméno je třeba Jonas, je výborný.

plagát

Dark - Season 1 (2017) (séria) 

To je tak dobře udělané, že tomu odpustím i malý exkurz do díla Járy Cimrmana. Jen si myslím, že mnou by tedy zjištění, že můj mladší bratr je vlastně můj, tedy i svůj otec, zacloumalo více, než s hlavním hrdinou. Vkrádá se ovšem otázka, jestli jeho mladší bratr není nakonec otcem nás všech. I přes tohle jsem se velice dobře bavila, ujíždím na hudbě a lynchovských úvodních titulcích.

plagát

Severní Marseilles (2020) 

Za tenhle snímek se tvůrci určitě během pár let dostanou před soudní tribunál Spojeného euroamerického šílenství a budou odsouzeni k smrti ihned po všech Othellech s nedostatečným pigmentem. I když je Gilles už poněkud vypelichaný, hraje mu to pořád hodně dobře. Ono je v tomhle filmu vlastně všechno hodně dobře, až na samotný fakt, že vychází z reality.

plagát

Parkoviště (2014) 

Psychologický souboj dvou odlišných světů je prošpikován až seversky pojatým černým humorem. Každá postava v tomto má své opodstatnění, každá má svůj příběh, každá nějak ovlivní ty ostatní. Nic není zbytečné, nic nechybí, vše si pomalu a rozvážně plyne k morbidně šťastnému konci.

plagát

Čapkovy povídky (1947) 

Domnívám se, že Čapek i Škvorecký se měli držet svého kopyta a nesnažit se o kriminálky. Jak mám oba ráda, tak tuhle jejich část tvorby fakt ráda nemám. Fričovi se přesto opět podařilo z nepříliš povedeného námětu stvořit minimálně koukatelný film, který se bohužel povětšinou odehrává v interiéru, takže nemohlo přijít na řadu Fričovo kouzelnictví v exteriérech.

plagát

Pok-sun nesmí přežít (2023) 

Jedna korejská svobodná máma si přestává rozumět s dcerou, kterou právě pohltila puberta. O vzájemném hledání průsečíku dvou vesmírů je tenhle film jen okrajově. Naštěstí. S převahou je to fascinující černohumorná sranda s vybroušenými dialogy. Jo a teď jste svědek vy.