w_laura

Duna pro chudé.

Taky moc nechápu to přehnaně nízké hodnocení. Já jsem příjemně překvapená. Nemyslím si, že debaty o samotě, osamělosti člověka, rodinných traumatech a lásce jsou nudné. Ano, samozřejmě, mohli bychom očekávat něco hlubšího – ale ruku na srdce, skutečně všichni ti, co tady a jinde rozumují, ty "jednoduché" věci, které se řeší ve filmu, v reálném životě zpracovali a praktikují je?? Myslím si že ne. Co se týče formální stránky filmu, kamera a efekty mi přišly dobré. Čekala jsem nějaký víc Richterovský soudtrack... Hanuš byl roztomilý. Místy to pro mě mělo téměř kafkovský dojem. Detaily z české kultury a historie jsem si ve filmu přímo užívala. Film budu doporučovat.

ODPAD.

Mně se to fakt líbilo. Konečně zase nějaký romantický film, který není úplná slátanina, která by byla příliš ,,sladká" a nerealistická. Líbilo se mi filmové vyprávění, ten subjektivně-expresivní styl. Hlavní herečka mi sedla (i když jsem v ní pořád viděla její předchozí roli Dianu z Koruny anebo mladou Joddie Foster). Kostýmy a prostředí nádherné. Sexuální scény velmi explicitní... Netflix v tom má nějakou zálibu... Každopádně to sedělo k tématu, takže v pohodě. Shrnula bych to jako mix Pýchy a předsudku s 50 odstíny šedi (ale v dobrém!). Určitě doporučuji.

Ještě se to trochu dalo přežít, a proto jsem tomu nedala odpad. Věděla jsem, že tento film bude představovat promarněný potenciál. Něco krásného, chytrého, romantického a s dobrým koncem ve stylu Jane Austenové bych teď takt potřebovala, ale tento film moji touhu prostě nemohl ničím uspokojit. Zajímalo by mě, jak by to dopadlo, kdyby stejný námět režíroval Joe Wright... ten by z toho jistě neudělal příběh určený primárně pro třináctileté puberťačky.

Podle mě naprosto skvělý seriál, pokud člověk příliš nebazíruje na historických detailech. Celá první série se mi jeví spíše jako takový pozvolný úvod, takže doufám, že Netflix odsouhlasí několik dalších sérií, protože pokud by v tomto seriálu nepokračovali, tak by to byla obrovská škola. Už se těším, až Sissi postupně začne opravdu šílet a řádit v Maďarsku...  Navíc za mě snad dokonce lepší než Koruna, protože toto téma se nás Čechů bytostně dotýká, mentalitou je nám vše mnohem bližší a celkově ta atmosféra tehdejšího rakouského dvora není tak strohá a je mnohem víc... Já určitě doporučuji.

K filmu mám protichůdné názory. Líbil se mi filmový styl, to jak se to snažili expresivně natočit z pohledu hlavní postavy. Divák sám neví, kde končí realita a začínají halucinace. Každopádně, přestože vím, že její život nebyl peříčko, domnívá se, že se zde tvůrci záměrně snažili tlačit brutálně na pilu... no a to mi ten dojem z filmu poněkud kazí. Navíc mi také vadí, že z Marilyn všichni tvůrci dělají hloupoučkou dívenku. Ano, neměla dostatečné sebevědomí, ale podle svědků, kteří jí zažili, byla chytrou ženou, která věděla, co chce. Celkově bych to shrnula tak, že i přestože herečka Ana de Armas byla výborná a je velmi krásná... Marilyn byla prostě jenom jedna.

Konečně nějaká kvalitní fantasy. Přesně tady podobné pojetí a témata týkající se snů naprosto miluju. Přesto bych pár výhrad měla. Přestože se mi to v konečném důsledku hodně líbilo, přišlo mi, že v polovině série se zčistajasna začal odehrávat úplně jiný děj. Jako kdyby prostě skončila jedna úvodní série a začala druhá, jestli víte, co tím myslím. Štěstí, že scenáristicky to celkem dobře uhráli, takže mi tento twist v podstatě ani nevadil. Každopádně věc, kterou musím vytknout.... produkce šetřila na týmu speciálních efektů a designérů? Jak je možná, že některé postavy a Říše jsou naprosto geniálně vytvořené, snoubí v sobě vkus a jistou provokaci (Lucifer, Noční můra, která nechce být noční můrou) - a pak tam jsou postavy a Říše, které jsou totální pěst na oko a vypadají naprosto infantilně. Ano, chápu, že v Říši snů je možné leccos, ale toto byl v některých případech opravdu vrchol. Například ta mluvící dýně, nebo celkově pojetí Touhy mi přijde úplně mimo standard. V konečném důsledku Noční můra, která nechce být noční můrou také skončila s podivnou modifikací, která se k tomu absolutně nehodí... No.... nic. Abych to shrnula, jsem ráda za tento počin. Dokázal mě přesnést do jiného světa co už velmi dlouho žádný Netflix film ani jakýkoliv seriál nedokázal - což je přesně důvod, proč miluju seriály, protože mě dokážou vytrhnout z reality do úplně jiné světa (ať už fantasy či realistické.) A jsem zvědavá, jestli bude druhá série, a pokud ano... tak doufám, že ji nepokazí.

Tak toto bylo velké překvapení. Je to skvělá oddechovka a pohádka (nicméně není to debilní pohádka!) - a pokud k této minisérii divák přistupuje s tímto vědomím, určitě neprohloupí. Co se týče tématu homosexuality a drag queen, tak to mě u fanaticky náboženských Poláků nepřekvapuje. Kdokoliv, kdo alespoň trochu zná polskou produkci, dobře ví, že ve filmech se tvrdým sexem, drogami a zločiny nešetří. Návrat královny je ovšem velmi klidná podívaná. Navíc hlavní herec Andrzej Seweryn má neskutečné charisma a krásně se na něj dívá. Prosím, ať se tvoří více takových na duši pohlazujících a uklidňujících filmů!

Musím se přiznat, že pokud by to moje mamka nezapnula na Netflixu, já sama bych se do tohoto filmu asi vůbec nepouštěla. Jenže to by byla chyba. Nevím, jestli je to aura nového roku, ale toto je opět další snímek, který mě velmi příjemně překvapil. Ještě včera jsem se rozčilovala, že v české produkci neexistuje žádný současný film, který by se mi líbil, nicméně Gump - pes, který naučil lidi žít, mi ten můj úsudek právě vyvrátil. Film se mi opravdu moc líbil. Námět, děj, scénář, krásné líbivé kamerové záběry. Vlastně všechno sedělo. Dokonce i moje averze o obsazování proflákaných českých herců je v tomto filmu zahnána do kouta. Musím připustit, že v tomto filmu takové procento slavných herců bylo v konečném důsledku ku prospěchu. Kvituji, že slavní herci typu Karla Rodena neměli problém střihnout si velmi krátkou vedlejší roli. Zároveň všem ty role sedly a působili v nich přirozeně. V poslední řadě bych ještě vyzdvihla ten poetický styl, kterým je film natočen. Tady tyto ,,pohádky" vypravěčským stylem mírně připomínající Amélii z Montmartru jsou  pro mě svěžím vánkem ve smogové realitě. Dokáží mě přimět si vzpomenout, že na tomto světě existuje ještě něco víc.  Na film se ještě určitě někdy podívám.