-bad-mad-wolf-

*dramatická interpretace nadpřirozeného jevu* - TOHLE SE VÁŽNĚ STALO. Vážně to tedy moc brát nešlo, ale je fakt, že díky zvolenému formátu šlo o pořad veskrze zábavný.

Trochu nafoukanější kopírka Beverly Hills, z níž si po letech člověk pamatuje snad jen to, že existuje.

"Sandler ve vážně pojaté americké sci-fi o českém kosmonautovi a mluvícím pavoukovi" - z toho v člověku klíčí kosmická hrůza i nekonečná zvědavost aneb JAKO COŽE? Bude se mluvit o pokusu o "meditativní" nebo "existenciální" sci-fi... ergh, já nevím. Faktem zůstává, že Spaceman malinko riskantně balancuje přesně na hraně mezi pojmy "kultovka" a "průšvih", odkud se dá snadno sklouznout k obojímu - a ani jedno se bohužel / bohudík nestane. Melancholické rozjímání o sobě samém a pochroumaném manželství určitě není nezajímavé ani bez emocí (hlavně není hloupé), ale jádro má dost banální, takže záleží jen na tom, jak moc diváka vtáhne bizarní sestava v úvodní větě zmíněných prvků v kombinaci s podařeným audiovizuálem. Sandler nevadí (pokud dáte na předsudky: ne, film není ani jednou trapný), průběh nenudí, závěr důstojný. Nebude se líbit: arachnofobici. 7/10

Neškodné devadesátiminutové dinosaurování, ve kterém havarují kosmické lodě, teropodi loví humanoidy, dochází k celoplanetární katastrofě a stejně se vlastně hovno děje. Ze všeho nejvíc mi tohle lážo plážo dobrodružství připomínalo taková ta rodinná scífka, běžící v devadesátkách o víkendu v TV brzy odpoledne - což nemusí být špatně. Driver i ta holka dobře hrají, triky jsou obstojné, sem tam vykoukne hezký nápad (bleskem odhalený obří dravec, sledování boje na hologramu), ale k čemu to je, když celý film působí jako těžce nerozvinutá verze banálního (byť potenciálního) nápadu. Konec druhohor by si mimochodem nějaký ten trhák zasloužil!

Utahaný, stokrát viděný slasher, který v první půli baví vtipným střihem a předzvěstí masakru, ale v té druhé se kompletně odkope ve své bezradnosti. Zejména poslední dvacetiminutovka vypadá jako něco, co už chtěli mít všichni za sebou (ale nikdo nevěděl, co tam vlastně nacpat). Jinak solidní majstrštryk s postavami. V mnoha jiných filmech je nesnášíte buď proto, že jsou svině (což je dobře), nebo proto, že jsou mizerně napsané (což je špatně). Tady máme mizerně napsané kretény a je bolestivě nesnesitelné jejich klišé zmrdství pozorovat. Škoda. Na poli pseudožánru "vybíjíme korporátní xindl" se už urodily lepší kousky. Druhá hvězda za viselce v ohňostroji a něco málo dalších vizuálních blbůstek.

Z jednotlivých epizod dojem malinko lepší než ze seriálu (první série) jako celku. Něco předčilo očekávání (Bella Ramsey je v rámci role fenomenální), něco je adekvátní (vizuál, Pedro Pascal), něco budí silné podezření, že se jistá témata stávají povinnou složkou. Když neznáš míru, nebude ti to fungovat - platí od pradávna. Seriálu docela chybí větší rozkreslení zákonitostí představeného postapo světa a úplně ideální není ani chemie Joel - Ellie (vývoj vztahu se tu táhne, tu skokově láme), zato si najde přes hodinu času na obhajobu sexuálních menšin. ANO, je potřeba pohled na ně normalizovat a demýtizovat, ovšem mediální přístup, balancují mnohdy na hraně adorace a vnucování, vykonává celé problematice medvědí službu. U diváka nerozumím pobouření a nenávisti (do tvý prdelky nikdo péro nestrká, blbečku), chápu ovšem odrazení a otravu (no jo, už ZASE). Hlavní dějová linie se věrně drží hry a dá se to očekávat i u druhé série - což je v pořádku, jelikož mají oba díly silný a dobře odvyprávěný příběh. Vrcholy: jednoznačně pátá a osmá epizoda.

Fajn holky ve všech rolích, jinak zbytečný přívěsek ke zbytečnému filmu. Daredevil byl slepý, Elektra je jalová úplně ve všem.

Nejkratší a taky nejpodceňovanější díl Rockyho série. Jednoduchost a polopatická přímočarost je věc, která vadit může i nemusí, každopádně film přinesl nesmrtelná a ne tak "hvězdná" témata, jež jsou nedílnou součástí sportu: ztrátu sebedůvěry, uměle vytvořené tituly, spojenectví někdejších rivalů. Mr. T je navíc naprosto ikonický soupeř, byť mu černobílé ztvárnění jeho "hladového" charakteru trochu škodí. Jako bonus Hogan a poprvé "eye of the tiger, man". MNOHEM lepší film, než ta populární cold war sračka, která přišla po něm.

"Pane inženýre, máte telefon!" "Tady jsme všichni inženýři!" Příběh Vajontu je tak moc typickým příkladem fenoménu "bezohlednost mocných", že kdyby nebyl skutečný, dal by se snadno obviňovat z těch největších klišé. Samozřejmě, je prospěšné si podobné epizody lidských dějin připomínat v rámci prevence, takže těžko Italům něco vyčítat - navíc se chvályhodně vyhnuli zbytečně melodramatickým liniím jednotlivců, adekvátně představili pozadí události a katastrofu rekonstruují věrně, aniž by působila lacině nebo naopak podbízivě efektně. Závěr sugestivní, body plus za kameru. Trochu jako pěst na oko je tu Daniel Auteuil - noname herci, nestrhávající na sebe pozornost, by se sem hodili víc.

Pamatuju si, jak jsem na tenhle film v pubertálním věku čekal a ono už je z toho pomalu retro - kam se ten čas ztratil, Roberte?! Jinak jde o dost dobrou a účelně provedenou trosečninu, která sice svoje myšlenky vyjadřuje zbytečně polopaticky a ostrovní anabází docela odbývá (tvoří necelou polovinu filmu), ale má dostatek sebevědomí a tvůrčí kvality. Wilson, brusle, kokosy a na jistotu zahrané otázky lidskosti. Objímáníčko v dešti trochu kýč, zato závěrečná křižovatka skvělá.