RipperTM

Symbolicky 21. 8. jsem zhlédl tento průměrný film, majíce na paměti, že je nejpodstatnější samotný čin Jana Palacha. Objektivita se lehce vytrácí, když se snažím srovnávat toto dílo s Hořícím keřem, kde jsem se odhodlal k nejvyššímu hodnocení, neboť mě ten snímek daleko více zaujal. Sedláčkův Palach je dle mého soudu nejednotný a postrádá nějaký zásadní zvrat, náhlou změnu emocí, která se v Hořícím keři vyskytovala vícekrát a dělala tak film daleko poutavější. Nicméně resumé je, že jsem rád, že se takové filmy točí, protože je třeba si naši, často hrůznou, historii připomínat.

Dalo se čekat, co se asi stane, ale i tak jsem si užil každou minutu. A když vás zrovna nezaujme, o čem se Alex s Benem baví, zachraňuje to skvostná příroda a Djawadiho hudba. Tyhle dva aspekty pro mě dělají asi 50 procent filmu. Vypíchl bych také dva nejlepší momenty, ale jen o ně zavadím, ať kvůli mě lidi netrhají lístky. Prvním je výborně natočený pád letadla, druhým je nápad, který se týkal absence pevné půdy pod nohama ve formě ledu. Celkově však závěrečný verdikt zní: koukatelné, nicméně zapomenutelné. Dodatek: Chci toho loajálního "Psa, který nemá jméno."

Dvojka rozhodně lepší než jednička. Nikdo od ní nic nečekal, jelikož po velkém mediálním boomu před Rodinným přítelem, přišlo lehké vystřízlivění. Prostě kůň kulhal na obě nohy, ale stále běžel. Což není v české kinematografii až taková ostuda, jelikož mnoho filmů se zde staví do bloků dostihu jako oslové mezi plnokrevné anglické hřebce. Teď už k tomu hlavnímu. Druhá část trilogie na mě působila suverénně, kompaktně a atmosféra měla blíže k ukrojení. Nutno dodat, že Macháček k tomu výrazně přispěl. Jeho vývoj postavy mě částečně překvapil. Doufejme, že závěrečná část skrývá to nejlepší, co bylo zatím ušetřeno.