Radek99

Vztahové melodrama maskované mimikry sci-fi. Banální červená knihovna, která si hraje na cosi artově lepšího...mimochodem zdaleka největším prvkem sci-fi celého tohohle snímku je predikce, že Česko bude mít vlastní vesmírný program. :-)

Něco mezi Nejasnou zprávou o konci světa a Šíleným Maxem. Měl jsem problém už se stejnojmennou literární předlohou Jáchyma Topola, scénáristé z ní navíc vypreparovali několik rovin (těšil jsem se na rovinu s Gérardem Depardieu a Ruskem, ta ale zmizela nenávratně) a vzniklo cosi hodně artového, bezdějová road movie bezčasím...samozřejmě zmizel i největší skvost knihy - totiž ten oslnivý Jáchymův jazykový projev, ten nádherný proud literární řeči, který se do obrazů převést nepodařilo - a posloupnost až surreálných výjevů, ze kterých je film složen, tu magii Topolova textu prostě nemá a mít nemůže...vrcholem snímku jsou tak Žiletky Jáchymova bratra Filipa a Psích vojáků...jediný moment, kdy mne mrazilo...

Bravurní česká odpověď na kultovní Fincherův seriál Mindhunter. True crime pošmak. Na tomhle projektu jsou doslova neuvěřitelné hned dvě věci - že něco takhle kvalitního, řemeslně dokonalého, atmosferického, formálně i obsahově vycizelovaného byla schopna vyprodukovat doposud impotentní komerční TV Nova a za druhé sám fakt, že je tenhle seriál točen podle skutečných událostí a že se něco takového u nás skutečně stalo... Pavel Soukup je opravdu nadaný a schopný režisér a Petr Uhlík neuvěřitelný talent! Nejlepší český seriál od projektu HBO Pustina!

Celkem zajímavé (a místy i závažné) téma naprosto devalvované pojetím i obsazením české mainstreamové komedie.

Zoufalost novodobé české porevoluční komedie v plné nahotě...navíc postavit celý projekt na záměně osob je opravdový projev tvůrčího zoufalství...

Osvětim z druhé strany táborové zdi. Originální a ve výsledku opravdu nosný a silně působící koncept. Holocaust zůstal obsažen jen mezi ruchy a vizuálně sem tam probleskne jakoby mimoděk někde v druhém plánu v podobě kouřícího komínu krematoria nebo nákladního vlaku. Zatímco na jedné straně zdi se zhmotnilo peklo na zemi obsahující výjevy jako z obrazů Hieronyma Bosche, které ovšem z této nové filmové perspektivy nejsou vidět, na opačné (divákovo) straně zdi zavládla doslova biedermeierovská idyla - spořádaný rodinný život Rudolfa a Hedwigy a jejich dětí centrující se pravidelně u jídelního stolu. Banalita zla ukotvená v spořádaném rodinném životě a rozvíjení teorií kritiků biedermeieru - měšťácký způsob života a systém hodnot produkují apatii k nepravostem, které se dějí mimo kruh rodiny...

Sociální horor, který rozvíjí v naší kinematografii hojně rozšířený žánr komorních rodinných dramat čerpajících svou dynamiku v mezigeneračním střetu, jak je točí třeba Bohdan Sláma, což ovšem tvůrci obohatili o syntézu s komediální obdobou téhož - komediemi Jaroslava Papouška...Tomáš Pavlíček tak rozvíjí to, co se mu povedlo už v jeho celovečerním debutu Chata na prodej. Ecce homo Valerie.

Kokosy na fotbalovém pažitu. Ach jo, mám tvorbu Taika Waititiho opravdu rád, ale tohle je jednoznačně jeho nejslabší film. Nízkorozpočtová komedie točená zřejmě podle návodu z příručky pozitivního myšlení. Levné a paperbackové...

Strhující ruský seriál o tzv. Kazaňském fenoménu, pouličních ganzích mladistvých, které násilím ovládly nejen sovětskou Kazaň, ale i další ruská města během Gorbačovovy éry konce i rozpadu sovětského bolševického impéria. Výslednice několika fenoménů - morálního zmaru pozdního socialismu a života v komunistickou totalitou pokřivené společnosti i jejího pokřiveného systému hodnot, což dobře známe i u nás z doby normalizace a specificky z 80. let (fenomén tzv. veksláků, všudypřítomných úplatků, korupce, hesla Kdo nekrade, okrádá rodinu etc.); perestrojky, která nechtěně vedla k oslabení totalitních mechanismů a perzekuce společnosti, kdy mocenský i policejní aparát pomalu kolaboval, plus důvody specificky ruské - stalinský teror vedoucí k milionům vězněných a k vzniku speciální třídy lidí (naší českou terminologií muklů), kteří se během chruščovovského tání v 50. letech postupně vraceli ze stalinských lágrů do svých domovů a přinášeli s sebou nejen nepsaný vězeňský kodex, ale i argot, tedy mluvu, i hierarchizaci společnosti odrážející se v hierarchizaci skupinek pacanů; stejně jako deziluze z neúspěšné sovětské invaze do Afganistánu a návratu psychicky decimovaných a frustrovaných válečných veteránů... Seriál Slovo pacana je prostě nejlepší reklama na socialismus!

Je to velice americké...filmová metafora amerického snu...nekomplikovaný hrdina a žánrová klišé sportovního (boxerského) dramatu...no a Sylvester Stallone, který vážně neumí hrát a celým filmem se proklátí s jednou jedinou pózou...