Posledné recenzie (1 362)
Magnólia (1999)
Filmy jako Magnolia, které se pokouší pojednávat o předsevzatém tématu (v tomto případě smíření a odpuštění inspirované zkušeností s umíráním autorova otce) skrze dějové linky různorodých postav, bývají velmi ambiciózní a nezkušenému tvůrci se takový rozvětvený narativ může rozpadnou pod rukama anebo se ho nemusí podařit dobře vystupňovat kvůli přílišné rozkročenosti a výsledek tak bude tematicky rozmělněný a jaksi "o ničem". Rizikem tohoto schématu bývá jistá vyumělkovanost, jež tkví ve snaze svázat osudy různých postav a propojit je skrze dané téma. Vždy to nepůsobí dostatečně organicky, což může narušit imerzivnost díla. PTA byl tehdy ovšem na vrcholu (jeho tvorba od Mistra po Lékořicovou Pizzu mě buď plně nestrhává a nebo vyloženě nudí) a poradil si s tím bravurně i proto, že si uvědomoval rizika. Hned na začátku tedy nastaví tón, aby divák přistoupil na danou hru - v tomto případě tedy na to, že náhody se dějí a nepravděpodobné se navzdory vší nepravděpodobnosti může stát uskutečněným. Kvalitní vyprávění a lidskost postav jím prostoupena ovšem vrhá spíše dojem osudovosti - nikoli vyumělkovanosti, jak tomu tak často bývá v případě nekvalitní scénáristiky. PTA si s tím poradil natolik dobře, že Magnolia se stala jedním z nejlepších filmů roku 1999 - a tehdy byla opravdu velká konkurence. Vlastně je to jeden z nejlepších filmů vůbec, čímž obstála ještě v silnější konkurenci.
Vlak (1964)
Na můj vkus je Vlak scénáristicky poněkud jednoduchý a to jak ve svých tématech, tak i v nějakých dírách a zkratkách ve scénáři, kvůli nimž musí divák rezignovat na logiku. Tvůrci předpokládají, že divák nad tím děním nebude moc přemýšlet (ostatně ve filmu všichni mluví anglicky) a snad jim to i může vyjít díky dobře zvládnuté dramatické stránce. Film dokáže být docela napínavý a řekl bych, že přes své stáří i svou délku utáhne i mladší diváctvo. Člověka ale napadá, jestli by nebylo lepší, kdyby si to francouzi natočili sami a celé to bylo více ukotveno v realitě - však tato událost za druhé světové také odehrála. Rozhodně je to ale dobře natočené a má to řádku velkých akčních scén, v nichž vykolejí lokomotivy anebo se zbombarduje celé nádraží. Vyobrazovaná destrukce prostředí a objektů ovšem převyšuje destrukci lidských těl, protože v té době hollywood ještě odmítal explicitní násilí.
Brimstone (2016)
Před lety, když jsem byl ještě teenager, se mi líbilo, že se tenhle film s divákem nesere a dějí se v něm samý hrůzy. Bavil mě ten přehnaný záporák (náboženský fanatik, sadistický kněz, pedofil a incesťák) v podání Guye Pearce i poodhalování celého dramatu skrze nechronologické, na kapitoly rozdělené, vyprávění. Celé ty roky jsem si myslel, že Brimstone je reálně dobrý film, ale není tomu tak. Nyní mi přijde směšný ve své přepjaté vyumělkovanosti. Hromada toho dramatu se děje jen na efekt a nepůsobí to zrovna vybraně. Když třeba v závěru záporák začne hořet, tak pronese nějakou blbost o tom, že na peklu je nejhorší absence lásky, jako kdyby snad tahle postava po lásce bažila... Pak je střelen opakovačkou a proletí oknem jakoby dostal dávku z dvouhlavňovky. Celé se to snaží působit hrozně vážně a důležitě, ale protože to tam reálně není, tak z toho smrdí hlavně patos. Furt se ale lze bavit nad způsobem toho, jak je to nevydařené.
Posledný denníček (9)
96. ročník Oscarů za rok 2023
Tak se 13 nominacemi vévodí Oscarům přeceňovanej Oppenheimer.
Vzápětí vysvětlím, proč to ani zdaleka není tak dobrej film, jak se obecně myslí a proč by si větší uznání zasloužily dva jiné (podstatně dokonalejší) filmy:
- Jeden z těch dvou sice získal 10 nominací, ale Oppík již dominoval Zlatym Glóbům a předpokládá se, že bude dominovat i Oscarům, z toho důvodu, že Nolan ještě žádnýho plešouna nemá, ač se ví, že by ho už asi nějakou dobu mít měl a dědkovská akademie vám ho dá spíše za biografii velké osobnosti než za sci-fi nebo třeba superhrdinský film.
- Je rovněž vypozorováno, že velcí režiséři někdy dostávají očekávané ocenění právě za slabší film, své kariéry. Takový Scorsese ho dostal až v roce 2007 za Skrytou Identitu a já si myslím, že si by si dalšího zasloužil za své dosud nejambicióznější dílo, o němž by šlo prohlásit (i vyargumentovat), že je jeho mistrovským. Nolan si za to své banálního a nabubřelé naopak plešouna nezaslouží.
Oppenheimer má 3h stopáž a v tomto prostoru pojednává o 30 letém časovém období a příliš mnoha motivech, z nich žádný nemůže být dostatečně prokreslen na to, aby se stal zajímavým. Svědčí o tom i banální pointa filmu, jejíž poselství je známo od dob studené války.
- Dle mého by Nolan udělal lépe, kdyby více akcentoval odvrácenou tvář úspěchu, problematiku vysokých ambic, protagonistovu psychologii a pointou bylo "Pozor na to, co tvoříte a na čem se podílíte" spíše než: "Víte, že se atomovkama můžeme vyhladit?"
Killers of the Flower Moon (10 nominací) tematizují ve 3,5h stopáži podstatně užší události z 20s, tudíž to není tak rozkročené, může to jít tematicky hlouběji a výsledkem je podstatně sevřenější dílo, které svým významem spíše opodstatňuje svou existenci i požadovanou dobu pozornosti.
Nehledě pak k tomu, že Scorsese poskytl i vizuálně atraktivnější a pestřejší podívanou. V Oppenheimerovi se valnou část stopáže postavy dohadují v různých místnostech.
- A né, že by mi vadily komorní filmy, kde spolu postavy diskutují v jedný místnosti. Mnoho takových naopak zbožňuji, protože mívají skvěle vystavěný scénář: bývají dialogově a tematicky propracovaný.
Oppenheimer je překombinovaný, aby nebylo poznat, že je poměrně plytký (navzdory tomu, že se dotýká mnoho samo o sobě zajímavých témat: psychologie/vnitřní pochody protagonisty, etiky, mccarthismus, geopolitika té doby i fyzika...). Takhle do široka rozkročený materiál není příliš nevhodný k filmovému zpracování.
Naštěstí pro Nolana i studia Universal divácký i finanční úspěch filmu nezávisí čistě na jeho objektivních kvalitách, ale v rámci nejprestižnějšího oceňování kinematografie by na nich záviset mohlo (avšak víme, že tomu tak nebývá). Kdyby tomu tak ale bylo, hlavními rivaly by museli být Scorseseho Zabijáci a Asterovo bojící se Beau.
Právě "Beau is Afraid" v kinech projel, ač je to mistrovské dílo, které je obsahově plné, tematicky relevantní, formálně přesné a velmi zábavné k tomu. Rozhodně je to pak jeden z nejoriginálnějších filmů posledních let.
Počet nominací: 0
Nechť je tedy toto bráno jako doporučení.
