Berta

Po mnoha letech jsem se znovu podívala na seriál Sanitka 2 hned po tom, co jsem si zopakovala seriál Sanitka 1. Doufala jsem, že se mi náhled na pokračování původního seriálu změní a já přepíšu Odpad na aspoň tři hvězdičky. Ale ani zrání druhéno pokračování ani věkové zrání moje na hodnocení nic nezmění. Jen jsem si uvědomila s odstupem času pravdu. Ta první série měla v sobě cosi láskyplného. Snaha otce uchránit své syny od špatných kroků, snaha bratra ochránit bráchu, spolupráce doktorů a práci ředitele a další a další. Ať se hrálo o cokoliv, vždy tam byl záblesk úcty a lásky k okolí. Ale druhá sanitka mi připoměla právě s odstupem dnešní dobu, která se pomalu a pomalu stává drsnou realitou bez úcty člověka k člověku a  tak nějak lásky. Celý děj je postavený na mnoha nefér sobeckých jednáních, boj člověka proti člověku /matka . syn, manžel manželka milenec, řidič proti řediteli, a další a další./ a postavená na naznačených nebo přímo ukázaných intimnostech v nevěrách. Je to jak dnešní doba. Všichni za sebe sama a hlava nehlava. Co není zakázáno, je dovoleno. V té době, kdy se druhá serie začala vysílat, byl v nás ještě dozvuk revoluce a slušného chování. Ale s odstupem času se nervozita, boj a blbá nálada stává realitou a to je podchyceno i v tom ději. Chybí tam čistá jednoduchá láskyplná dějová linie a je tam zataženo zbytečně moc postav. A do toho tam občas poučný dialog o tom jak moderní pracoviště vypadá a nebo jak dát umělé dýchání. Takže nakonec se těžko dá rozeznat, jestli to je natočené jako reklama na práci doktorů a personálu Záchranky a nebo jako reklama na dnešní smutnou dobu .

Tato epizoda mne velmi pobavila. Ale to nebylo zásluhou děje. Ten je tak splácaný že to snad je až hezký. Ale já se bavím při představě jak se musí herci neskutečně smát než v rámci natáčení, než  nahodí ten požadovaný vážným ba přímo zoufalý výraz obličeje. Celou dobu hledám stopy smíchu a plácání do stehen,  nad blbinami, které musí po spadnutí klapky s vážnou tváří odříkat a hrát.

Původně jsem  nechtěla hodnotit, asi každý cítíme něco jiného. Ale nedá mi to. Herecké výkony výborné, interiéry a scény výborné to vše ne na pět ale na deset hvězd. Ale má to jedno velké a zásadní ALE. A to je scénář. Kde je těžiště toho příběhu. Vše bylo podané tak aby se všichni podívali, ale nikdo z jeho okruhu příznivců, příbuzných a dalších nemohl říct :Doprčic, tak takhle to vlastně bylo ! Celé mi to připadalo jako úlitba Bohům. Natočí se film, poodhalí se kousek života, ale moc to zas jako ukazovat nebudeme. Nepochopila jsem /až z zde uvedeného obsahu dodatečně/ že by se jezdilo na moře a dělaly často večírky. Aspoň ne nějak morbidně. To že tam pijí v té době všichni a všechno, to byla taková doba. Ale těžiště příběhu to přímo nevystihovalo. Bylo to takové učesané jak do učebnic a kdo si chce víc tak zavře oči a pustí fantazii a domyslí si to. Jinak hlavní postava - herec Adrian Sparks  narozený 9. března 1950, úžasný výkon. Škoda, že zde není uvedeno o jeho datum narození a o životě více.