Recenzie (2 773)
Absolvent (1967)
Nadčasová dokonalost s geniálním soundtrackem.
Phenomena (1985)
Phenomena na plátně Aera v rámci Otrlce byla ohromná pecka. Krásnej obraz, přepálenej zvuk a mistr atmosféry a vizuálu (a zároveň tak trochu diletant ve všem ostatním) Argento na vrcholu. Co víc si přát? Solidní šílenství za 90%
Xanadu (1980)
Kýč jako bič, ale zjevně dobře se bavící Gene Kelly (na kolečkových bruslích), chytlavé fláky od ELO (včetně nesmrtelné titulní hitovky) a celková mimoňskost projektu to povyšují na velice výživné guilty pleasure.
Inseminátor (1987)
Díky projekci na Otrlci s živým dabingem za tři.
Piknik na Hanging Rock (1975)
Naprosto jedinečná magicky poetická záležitost, které jsem se léta nevím proč vyhýbal. Musím dohnat další weirovské resty.
Rituál (2006)
Viděno po letech znova díky uvedení na Criterion Channelu v kolekci filmů, co dostaly Zlatou malinu. Nemůžu říct, že by to bylo míň hrozné, ale kamera Paula Sarossyho je opravdu pěkná.
Mr. & Mrs. Smith (2024) (seriál)
Nečekaná svěžest a osobitý přístup k profláknuté látce, sympatické postavy, včetně těch vedlejších, a prostě sem s druhou sérií. A triggerovaní rasističtí dementi ať na to nekoukají.
The Beekeeper (2024)
Tak neskutečně přestřelené a blbé (Wimmer se nezapře), že to člověk vlastně musí mít rád. Ale frančízu bych ze Včelaře radši nedělal. Jednou stačilo.
Miluje ma, nemiluje ma (2023)
Trošku guilty, hodně pleasure.
Zimné prázdniny (2023)
Zimní doják, ke kterému se rád někdy vrátím. Hraje sice na jistotu, ale hraje krásně.