EdaS

Když se Sydney neprsí (nic proti tomu), vynikne líp skutečnost, že je docela dobrá herečka. Na malé ploše hodně tenze.

Lehké zklamání. Málo (skvělé) akce na úkor průhledného příběhu, byť oživeného exotickým prostředím. 70%

Tarantino wannabe, kterému chybí řízné dialogy a úderné pointy, které by ospravedlnily předlouhou stopáž. Pěkná kamera a skvělý soundtrack (Twelve Thirty od The Mamas and the Papas sjíždím pořád dokola od včerejška). Dakota a hlavně Chris jsou hodně marní.

Nadčasová dokonalost s geniálním soundtrackem.

Phenomena na plátně Aera v rámci Otrlce byla ohromná pecka. Krásnej obraz, přepálenej zvuk a mistr atmosféry a vizuálu (a zároveň tak trochu diletant ve všem ostatním) Argento na vrcholu. Co víc si přát? Solidní šílenství za 90%

Kýč jako bič, ale zjevně dobře se bavící Gene Kelly (na kolečkových bruslích), chytlavé fláky od ELO (včetně nesmrtelné titulní hitovky) a celková mimoňskost projektu to povyšují na velice výživné guilty pleasure.

Díky projekci na Otrlci s živým dabingem za tři.

Naprosto jedinečná magicky poetická záležitost, které jsem se léta nevím proč vyhýbal. Musím dohnat další weirovské resty.

Viděno po letech znova díky uvedení na Criterion Channelu v kolekci filmů, co dostaly Zlatou malinu. Nemůžu říct, že by to bylo míň hrozné, ale kamera Paula Sarossyho je opravdu pěkná.

Nečekaná svěžest a osobitý přístup k profláknuté látce, sympatické postavy, včetně těch vedlejších, a prostě sem s druhou sérií. A triggerovaní rasističtí dementi ať na to nekoukají.