Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dokumentárny
  • Hudobný
  • Krátkometrážny
  • Muzikál
  • Dráma

Obsahy (18)

Setkání s Bertem Hellingerem v Praze

Setkání s Bertem Hellingerem v Praze (2013)

Uzdravení 1
Bert Hellinger zde rozvádí význam rodinných konstelací pro uzdravení, vysvětluje princip této terapeutické metody a jakým způsobem ji provádí. Z řady zájemců si pak vybírá muže a pracuje s jeho problémem - je obdivuhodné, jak rychle dochází k očistě už jen při úvodním rozhovoru. Více však objasní a pročistí konstelace na danou nemoc. Následuje společná meditace na téma uzdravení, které se mohou zúčastnit i diváci DVD. Bert Hellinger pak vysvětluje, co nejčastěji způsobuje onemocnění a brání uzdravení. Druhá konstelace s nemocnou ženou předznamenává téma „já za tebe - ty za mě", které vyústí ve společnou meditaci vracející se do dětství.

Uzdravení 2
Na začátku osvětluje Bert Hellinger pozadí nemoci v souvislost s vinou s jejím odpykáním, která je v křesťanském prostředí velmi významná. Vrací se také k motivu „já za tebe - ty za mě". Následují otázky vybraných účastníků a odpovědi na ně. V návaznosti na jednu otázku se rozvine konstelace zabývající se agresí a násilím v rodině. Bert Hellinger poté hovoří o pozadí zneužívání dětí v rodině. Jedna z dalších otázek rozvine navazující velké téma - oběti a pachatelé. Závěr patří klíčovému významu přítomného okamžiku. 

Ženy a muži v harmonii 
Konstelace nemusí rozkrývat jen problémy jednotlivců či rodin. Bert Hellinger zde hovoří o sjednocení mužského a ženského principu v nás a o závažných jevech mezi muži a ženami, které ovlivňují vzájemné vztahy po tisíciletí. V ojedinělé a velmi přínosné konstelaci to předvádí Sofie. Bert Hellinger jí předznamenává: „Video o mužích a ženách vzniklo téměř náhodou, protože jsme si všimli, jak agresivně se občas ženy cítí vůči mužům a jak bezmocně muži na tuto agresi reagují. A v tomto videu zkoumáme danou otázku tak, že na konci se všichni cítí být spojeni novým způsobem, budoucnost zde dává ženám a mužům novou šanci spojit se vzájemnou úctou a láskou."

Matka 
Bert Hellinger zde pokračuje ve výkladu mužského a ženského principu a poukazuje na důležitost vztahu k matce v souvislosti se zdravím. Podrobně rozvádí trauma předčasného oddělení dítěte od matky - ať už předčasným porodem nebo porodem prostřednictvím císařského řezu. V této souvislosti zdůrazňuje i silné léčivé působení pevného obětí - zdánlivě jednoduché terapeutické techniky s velkým uzdravujícím účinkem. 

Konečně spolu - Spojení Evropy a Ruska
V této jedinečné konstelaci neřeší Bert Hellinger problematiku jednotlivce či rodiny, ale celých národů. Překvapujícím způsobem nahlíží na takzvané dobré svědomí, rozkrívá negativní vlivy historických událostí na chování i postoji jednotlivých národů a nachází pozitivní řešení. Sám Bert Hellinger o této konstelaci říká: „Přišel mi obraz, že různé skupiny se dostaly do područí minulosti a staré rozdíly a dokonce nepřátelství se zrcadlí v současném chaosu. Posléze, během semináře, jsem si představil, že bychom na toto téma mohli postavit konstelaci a jejím prostřednictvím bychom možná mohli pro tento chaos, který tolik lidí cítí, najít řešení. A nyní uvidíte výsledek. Jak z chaosu opět vznikne řád, který všechny osvobodí." 
Zdroj: MAITREA

Plnou parou do srdce Beskyd

Plnou parou do srdce Beskyd (2015)

Obec Ostravice se nachází v nádherném údolí mezi nejvyššími horami Moravskoslezských Beskyd - Lysou horou a Smrkem - na stejnojmenné řece Ostravici. Psaná historie obce začíná v 16. století, v době, kdy v rámci tzv. pasekářské kolonizace pronikali do hor lidé živící se těžbou dřeva a pálením dřevěného uhlí, chovem ovcí a později i těžbou železné rudy a jejím zpracováním. Na obranu před vpády Turků byla na místě dnešní přehrady Šance zbudována pevnost, z níž se do dnešní doby nedochovaly prakticky žádné památky.
Dnešní Ostravice je obcí úzce spojenou s cestovním ruchem. Krásná příroda, okolní hory a hluboké lesy spolu s atraktivní nabídkou místních hotelů, horských chat a jiných zařízení sloužících návštěvníkům, síť pěších tras a cyklotras, atraktivní lyžařské terény - to vše je mimořádným lákadlem pro návštěvníky obce, kteří zde mohou navštívit srub Petra Bezruče, zhlédnout pět národních kulturních památek a řadu dalších památek místní lidové architektury. Zajímavá je nabídka uměleckých děl ostravických výtvarníků v místní galerii. Na Ostravici lze vychutnat neopakovatelnou atmosféru Beskyd.
Chráněná krajinná oblast Beskydy byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR dne 5. března 1973 v částech okresů Vsetín, Nový Jičín, Frýdek-Místek (v současnosti kraj Zlínský a Moravskoslezský) a svou rozlohou 1160 km² se jedná o největší CHKO v České republice.
Území CHKO Beskydy představuje přírodovědně a krajinářsky poměrně zachovalý krajinný celek nejvyšších karpatských pohoří na našem území. Mezi nejvýznamnější přírodní hodnoty Beskyd patří zejména původní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských druhů živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Dosud zde bylo zřízeno 53 maloplošných chráněných území, vyhlášení dalších se připravuje. Mimořádnou estetickou hodnotu a pestrost krajiny dotváří rázovitý folklór a řada zachovalých ukázek lidové architektury.
Celá CHKO je navržena jako Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 (ochrana 10 druhů živočichů a dvou druhů rostlin, 12 typů přírodních stanovišť) a zároveň zde byly vyhlášeny 2 Ptačí oblasti (SPA) – Horní Vsacko a Beskydy, které zajišťují ochranu 8 druhů, převážně lesních, ptáků.

1. Úvod - Vydáváme se do obce Ostravice
2. Historie Ostravice
3. Kultura v Ostravici
4. Školy v Ostravici
5. Sport v Ostravici
6. Osobnosti Ostravice
7. Památky v Ostravici
8. Rekreace v okolí Ostravice

Národní parky a chráněná území České republiky - Šumava

Národní parky a chráněná území České republiky - Šumava (2008)

Nejhodnotnějším přírodním krásám Šumavy se v roce 1991 dostalo nejpřísnější ochrany vyhlášením Národního parku Šumava. Ten zahrnul centrální část šumavského pohoří podél hranice s Německem a částečně i s Rakouskem a pojal pod svá křídla většinu nejcennějších přírodních lokalit Šumavy – rozsáhlé náhorní planiny s rašeliništi, divoká údolí Vydry a Křemelné, vysokohorské polohy pohraničního hřebene, ledovcová jezera Plešné, Prášilské a Laka, údolní rašeliniště v údolí Vltavy i ostrůvky pralesovitých zbytků původních smíšených lesů na Stožci, na Smrčině, na Plechém atd.

Národní park Šumava je rozlohou 69 030 ha největším národním parkem v České republice a rozkládá se v nadmořské výšce od 600 do téměř 1400 metrů. Jeho nejvyšším bodem je vrchol Plechého (1378 m) na jižním okraji parku. Na území NP nalezneme 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení). Větší sídliště a střediska turistického ruchu leží podél hranic parku (Železná Ruda, Kašperské Hory, Vimperk, Volary, Prachatice, Horní Planá atd.). Více než 80 % území NP pokrývají lesy, které jsou i po restitucích většinou v majetku státu a jsou spravovány Správou NP a CHKO Šumava ve Vimperku.

Posláním Národního parku Šumava je chránit a uchovat jedinečné a lidskou činností málo dotčené přírodní území, zajistit jeho další nerušený vývoj a přispět jeho výzkumem k obecnému poznání vývoje přírody. Pracovníci národního parku také posuzují, jak lze nesporných hodnot svěřeného území využít k rekreaci a k šetrné turistice; samozřejmě způsobem, který neohrožuje přírodu v jejím přirozeném vývoji. Příkladem tu může být sousední Národní park Bavorský les v Německu, který výrazně přispěl k rozvoji celé tamní oblasti.

Národní parky a chráněná území České republiky - Podyjí

Národní parky a chráněná území České republiky - Podyjí (2008)

Národní park Podyjí Byl vyhlášen ke dni 20. března 1991 nařízením vlády v nejcennějších oblastech bývalé CHKO Podyjí (tato CHKO byla vyhlášena roku 1978 na rozloze 103 km²). Je nejmenší a v jistém smyslu nejvíce chráněný národní park na území České republiky. Je jedinečným přírodním celkem, který si, i díky poloze v bývalém hraničním pásmu, zachoval člověkem téměř nedotčenou přírodu. Předmětem ochrany je přirozený úsek hluboce zaklesnutého toku Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Říční údolí o celkové délce asi 42 km je s výjimkou nejmenšího rakouského městečka Hardegg zcela neobydlené. Řeka, vnořená do jinak plochého profilu jihovýchodního okraje Českomoravské vysočiny až o 200 metrů, zde tvoří kaňonovitý údolní zářez ve velmi starých vyvřelých a metamorfovaných horninách Českého masivu.

Díky jedinečné geomorfologii oplývá park mimořádnými přírodními scenériemi, zejména neobvykle hlubokými meandry, skalními stěnami, bizarními skalními útvary a rozsáhlými suťovými poli. Obtížně přístupný reliéf je pokryt původními listnatými porosty, zejména dubovými, dubo-habrovými, v oblasti Vranova nad Dyjí původními bučinami. Pro východní část jižně od Znojma jsou typické rozsáhlé plochy vřesovišť v okolí obcí Havraníky a Hnánice, vzniklé dřívější pastvou. Pro území tohoto národního parku je charakteristická mimořádná rozmanitost rostlinných a živočišných druhů na relativně malé ploše. Pohyb veřejnosti v nejcennějších částech parku je možný pouze po vyznačených turistických a cykloturistických stezkách. Tato síť je víceméně sporadická, takže návštěvník má možnost navštívit a uvidět jen vybrané reprezentativní ukázky přírodního bohatství národního parku.

Národní parky a chráněná území České republiky - Krkonoše

Národní parky a chráněná území České republiky - Krkonoše (2008)

Krkonošský národní park byl vyhlášen vládním nařízením 17. května 1963. Ochrana unikátní krkonošské přírody se ovšem datuje ještě mnohem více do minulosti. Krkonošská příroda v sobě totiž nese poklady světového významu. „Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí." První oficiální ochrana přírody, respektive především flóry Krkonoš, začíná již před více než sto lety. V roce 1904 vydává tehdejší c. k. místodržitelství v Praze výnos o nutnosti chránit krkonošskou květenu a ve stejném roce vzniká v Krkonoších také první rezervace. Je soukromá – na svém panství ji na Labské stráni na rozloze 60 hektarů vyhlašuje hrabě Jan Nepomuk Harrach.

První návrh na vyhlášení národního parku v Krkonoších vznikl již v počátku Československé republiky. Předložil ho profesor František Schustler již v roce 1923. Blížící se válka ale namísto vyhlášení národního parku přinesla naopak mnohé jizvy na krkonošské krajině – například nevyužitý pás betonových opevnění a přístupové asfaltky až do vrcholových partií hor. V roce 1931 vznikla alespoň rezervace Kotelské rokle (dnes Kotelní jámy), k nimž v roce 1952 přibyly Černohorská rašeliniště, Labský důl, Obří důl, Pančavská louka a Úpské rašeliniště, k nimž v roce 1960 přibyly další čtyři. O 11 let později vzniká náš první národní park (sousední polský Karkonoski park narodowy byl vyhlášen v roce 1959). Mezinárodní význam krkonošské přírody dokládá například česko-polská biosférická rezervace UNESCO Krkonoše – Karkonosze, vyhlášená v roce 1992. Pančavská louka a Úpské rašeliniště jsou součástí seznamu mokřadů mezinárodního významu, vrcholové partie – Krkonošská tundra – jsou součástí tzv. Corine Biotopes, tedy mezinárodně významných biotopů Evropy a nejcennější části Krkonoš jsou součástí evropské soustavy Natura 2000.

Národní parky a chráněná území České republiky - Český ráj

Národní parky a chráněná území České republiky - Český ráj (2008)

Český ráj leží necelých 50 kilometrů severovýchodně od Prahy. Na východě tato malebná oblast přechází v Podkrkonoší a na severu je ohraničena pásem Jizerských hor a Krkonoš. V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami - hrady, zámky, lidovou architekturu. A právě proto již v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj. Mimořádná členitost krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy byla hlavním motivem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice (vyhl. r. 1955). Z hlediska různorodosti krajiny a výskytu chráněných a ohrožených biologických druhů mají význam nejenom hluboké lesy, ale i systémy rybníků na vodních tocích a přilehlé fragmenty mokřadních ekosystémů. Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř atd.). Ve vyvřelých horninách Českého ráje navazujícího Podkrkonoší jsou mnohá naleziště achátů, ametystů, jaspisů, chalcedonů a jiných drahých kamenů. Lidé žijící v tomto kraji byli a dodnes jsou známi svojí řemeslnou dovedností.

Hrady a zámky České republiky

Hrady a zámky České republiky (2006)

Česká země nabízí prohlídku velkého množství hradů a zámků. Tento průvodce vám představí některé z nich.

1. díl
01. Prahu - Pražský hrad
02. hrad Křivoklát
03. hrad Karlštejn
04. zámek Konopiště
05. zámek Mnichovo Hradiště
06. zámek Žleby
07. zámek Sychrov
08. zámek Frýdlant
09. zámek Opočno
10. zámek Kuks
11. hrad Loket
12. hrad Rožmberk
13. zámek Hluboká
14. Český Krumlov
15. zámek Orlík
16. zámek Hradec nad Moravicí
17. hrad Pernštejn
18. zámek Jaroměřice
19. zámek Vranov nad Dyjí
20. zámek Lednice
21. zámek Valtice
22. Arcibiskupský zámek Kroměříž

2. díl
23. hrad Zvíkov
24. hrad Kost
25. hrad Cheb
26. hrad Bečov nad Teplou
27. zámek Kynžvart
28. zámek Jindřichův Hradec
29. zámek Třeboň
30. zámek Kratochvíle
31. zámek Červená Lhota
32. zámek Veltrusy
33. zámek Dětenice
34. Brno - hrad Špilberk
35. zámek Telč
36. hrad Bouzov
37. zámek Bruntál
38. zámek Velké Losiny
29. hrad Buchlov
30. zámek Buchlovice
31. Lednicko-valtický areál
32. zámek Mikulov

Věříme, že hrady a zámky, které v tomto dokumentu byly představeny, vám pomohou při výběru lokality pro vaše výlety nebo trávení zajímavé dovolené.

Adršpašské skály

Adršpašské skály (2007)

Nejsme v pohádce, ale jsme v kouzelné přírodě plné roubených chaloupek a líbezných zátiší v Adršpachu obklopeném rozsáhlými loukami, skalami a hlubokými lesy. Pohádkově působí i zdejší zámek, původně renesanční tvrz. Zimní království dokresluje kolorit romantických zákoutí přikrytých jiskřivým sněhovým popraškem. I v zimním období mají skalní útvary zahalené do sněhové přikrývky svoji poezii. Celou zimu jsou zde perfektně udržované prohlídkové trasy, aby si turisté mohli v klidu vychutnat nevšední pohledy na skály. Příroda v Adršpachu odpočívá. Mírný vítr ulamuje krystalky ledu ze skal, větví stromů i stébel trav a jiskřivě bílá jinovatka je prozářená sluncem. Ať vám ve vaší mysli krásné Adršpašské skalní útvary zůstanou ještě dlouho zachovány.

Hledání ztraceného symbolu

Hledání ztraceného symbolu (2009) (TV film)

Jádrem Ztraceného symbolu Dana Browna je čtenářům i filmovým divákům již důvěrně známá dějová linka. Samotný román navazuje na Brownův předchozí celosvětový bestseller Šifru mistra Leonarda (Da Vinciho kód) a opět se v něm setkáváme s hlavním hrdinou Robertem Langdonem, jehož smyslem života je odhalovat utajované vědění. Zda vznik Spojených států amerických měl skutečně nějaký ukrytý smysl či nikoli, se dokument pokouší zjistit pomocí dobových i současných rekonstrukcí, jejichž kvalita je srovnatelná s filmovými seriály. Přivádí diváky do jednotlivých dějišť románu, které navštívil nejen jeho hlavní hrdina, nýbrž i samotný autor, když román psal a prováděl průzkum.
Dokument odděluje pravdivé historické skutečnosti od literární fikce a nabízí nám neobvykle obšírný a fascinující pohled na Ztracený symbol, jenž zcela uchvátil miliony čtenářů po celém světě.

NEUVERITEĽNÉ! Záhady Crissa Angela

NEUVERITEĽNÉ! Záhady Crissa Angela (2005) (relácia)

Criss Angel je jedním z nejvlivnějších jmen dnešního světa magie a kouzel. Naprosto stírá hranice mezi skutečností a iluzí v ulicích in natura.

1. série
1. Lidská pochodeň
Criss se promění v hořící lidskou pochodeň.
2. Levitace
Criss se bez jakékoliv cizí pomoci uprostřed ulice Las Vegas vznese do výšky.
3. Vinný sud
Za 2 minuty se musí dostat ze sudu plného ledové vody. Scenerie se odehrává vysoko nad betonovým parkovištěm.
4. Lože a hřebíky
Přední fakírská disciplína. Crissovi ji kromě délky hřebíků a vzdálenosti mezi nimi komplikuje čtyřtunový SUV Hummer, který je umístěn nad ním.
5. Zavěšování těla
Zavěšen na čtyřech hácích k helikoptéře se při velmi silném větru pokusí přeletět Valley of Fire... Dokáže jeho mysl totálně ovládnout tělo?
6. Pohřbený zaživa
Co jiní odmítají, Criss vyhledává. V této epizodě si vystrojil vlastní pohřeb. Jeho tělo je zatlučeno do rakve a pohřben pod zemí. Čas se krátí úměrně se zásobou kyslíku uvnitř hrobu.
7. Čtení ze svalů
Criss má najít ukrytý klíč k jednomu z aut. Bude se snažit čtením myšlenek zjistit, kde se klíč nachází. V sázce je i 100 000 dolarů, které bude muset v případě neúspěchu zaplatit z vlastní kapsy.
8. Superčlověk
Mnozí lidé tvrdí, že když jim stoupne adrenalin, stejnou měrou jim stoupne sebevědomí a síla. Criss se pokusí dokázat, zda je možné tuto sílu vědomě ovládat.
9. Slézání budov
Nejnebezpečnější číslo z celé série. Pod úhlem 45° se bude nahýbat ze střechy 55-ti patrového hotelu, poté přejde po jeho hraně.
10. Slepec
Criss sedá za volant a se zavázanýma očima vyráží na divokou jízdu ulicemi.
11. Oasis
Criss se nechá uvnitř hermeticky uzavřené nádrže ponořit do ještě větší.
12. Exploze
Co se děje při explozi v jejím epicentru? Criss se za pomoci odborných pyrotechniků stane živou součástí detonace. Chráněn pouze speciálním koženým oblekem, helmou a chrániči sluchu se musí dostat pryč dříve, než vše vybuchne.
13. Předtucha
Po malém výletu do historie magie následuje Crissovo předvídání blízké budoucnosti.
14. Vtípky
Soutěžní klání o nejšílenější trik je v plném proudu. Jednotlivé disciplíny se pohybují na hranici života a smrti.
15. Úder bleskem
Síla blesku je zhruba 3 mil. voltů, a právě to přivedlo Crisse sem, do speciální elektrárny ve Wisconsinu.
16. To nejlepší - část 1
17. To nejlepší - část 2
Toto je sestřih těch nejbláznivějších a nejneuvěřitelnějších momentů. Bonusově jsou zde umístěny i doposud nezveřejněné záběry.


2. série
01. Levitace mezi budovami
02. Chůze po vodě
03. Zmizení
04. Bezstarostná jízda
05. Divoký večírek
06. Zvířátka mám rád
07. Rozpůlený
08. Létající motorkář
09. Kontrola mysli
10. Kavka
11. Spiritualistická seance
12. Proměna
13. Motorkářská ruleta
14. Zpátky na střední
15. Proroctví
16. Splněný sen
17. Vojenský pozdrav
18. Trest pro námořníky
19. Podmořský útěk
20. Kouzelník roku
21. Můj tajný kabaret

Jak vznikla Země

Jak vznikla Země (2009) (seriál)

1. série
01. Zlom San Andreas
02. Mariánský příkop
03. Krakatoa
04. Loch Ness
05. New York
06. Nejsušší místo na zemi
07. Velká jezera
08. Yellowstone
09. Tsunami
10. Asteroidy
11. Island
12. Havaj
13. Alpy

2. série
01. Grand Canyon
02. Vesuv
03. Zrození Země
04. Sahara
05. Yosemity
06. Skalisté hory
07. Ohnivý prstenec
08. Mount Everest
09. Death Valley
10. Hora Svaté Heleny
11. Smrticí erupce
12. Americká doba ledová
13. Americké zlato

Hledání křišťálového světa II.

Hledání křišťálového světa II. (2000)

1. Žraločí tango u Walker's Cay
O tom, že žraloci jsou mírumilovní a překrásní, nás opět přesvědčí tým Steva L. Lichtaga. U ostrova Walker's Cay se ocitneme uprostřed stovky hladových žraloků bez jakékoli ochrany. Zúčastníme se jejich žraločí hostiny a chceme tím dokázat, že jsou neškodní.

2. Nassauští kanici
Během naší plavby Karibikem potkáváme hravé delfíny, ale naše cesta vede za překrásnými a přítulnými nassauskými kanici. V křišťálové hlubině se z nás po velmi krátké době stávají velcí kamarádi. Máme pocit, že jsme staří dobří známí. Loučení s nimi není lehké.

3. Obr zvaný Jew fish
Přichází den, kdy naše loď musí dál na jih až do Mexického zálivu. Tam loví ve vracích starých lodí největší kanicové ryby moří „Jew fish". Ty dosahují hmotnosti až 300 kg a jsou na pokraji vyhynutí. Když se k nim konečně dostaneme až na dotek, předáme jim naše poselství, že je budeme navždy chránit.

Divoký Karibik

Divoký Karibik (2007) (seriál)

Seznam dílů:

1. Ostrovy pokladů
2. Útesy a vraky
3. Peklo hurikánu
4. Skryté břehy

1. Ostrovy pokladů
Ostrovy Karibiku jsou skutečnou pokladnicí života. Severní výběžky Karibiku v Atlantickém oceánu tvoří několik set plochých ostrovů - Baham. Ve zdejších vodách nalézají útočiště delfíni a nedaleko ve vnitrozemí se nacházejí laguny a mangrovníky a největší karibská kolonie fregatek. Východní hranice Karibiku je zformována vulkanickou činností sopek. Krajina na jihu má pouštní charakter a je domovem různých druhů netopýrů a hadů.

2. Útesy a vraky
Teplé vody Karibiku skýtají ideální podmínky pro korálové útesy, ale nádherná krajina pod hladinou má i svá nebezpečí. Po staletí ztroskotávaly tisíce lodí na karibských útesech a zahynuly zde tisíce lidí. Dnes jsou vraky v Karibiku především turistickou atrakcí. Hlubší vody pak sezónně obývají keporkakové.

3. Peklo hurikánu
Během letních měsíců se poklidný Karibik mění v hurikánové peklo. Krajina je bičována extrémním větrem a prudkým deštěm. Hurikány vytvářejí na moři obrovské vlny, které mohou dosáhnout až šestimetrové výšky a doputovat přes 16 kilometrů do vnitrozemí, přičemž smetou vše, co jim stojí v cestě. Veškerý život v Karibiku se musel těmto podmínkám přizpůsobit, aby se mohl vždy znovu obnovit do své původní krásy.

4. Skryté břehy
Karibské pobřeží Střední Ameriky probíhá od Panamy do Mexika. Toto území je skutečně naplněno pulzujícím životem. Na březích okolo Panamského průplavu jsou deštné pralesy, kde žijí kapybary, nosálové a chápani. Dále od panamského pobřeží jsou lesy a mangrovníkové háje obývané jedovatými žábami i podivuhodným lenochodem.

Divoká Indie - V říši tygrů

Divoká Indie - V říši tygrů (2008) (seriál)

Seznam dílů:

1. Země tygrů
2. Posvátné vody
3. Neobjevená moře
4. Království pouště
5. Hory bohů
6. Monzunové lesy

1. Země tygrů
Lesy severovýchodního pobřeží Indie jsou domovem posledních asijských lvů. Pomyslným králem zvířat je však v Indii tygr. V národním parku Kahna, kde se bohatství a rozmanitost divoké přírody vyrovná Africe, žijí vedle tygrů také šakalové, divocí psi, vlci a opice hulmani.

2. Posvátné vody
Ganga a Brahmaputra jsou nejvíce uctívanými řekami v Indii. V mokřinách podél jejich toků žije obrovské množství vodních ptáků a nalezneme zde také pozoruhodnou rybářskou kočku, která se nebojí vody. Níže po proudu se rozkládá území obrů: sloni, nosorožci, buvolové a tygři tu pobývají na travnatých pláních.

3. Neobjevená moře
Indické východní a západní pobřeží je obklopeno prstenci ostrovů. Průzračné vody skrývají barevné korálové útesy a moře je plné želv i rozmanitých ryb - od malinkých obyvatel korálů až po největšího žraloka na světě.

4. Království pouště
Indické pouště, které se rozkládají od severozápadního výběžku k Pákistánu, se zdají být opuštěné. Ve skutečnosti jsou plné života a ožívají především v noci, kdy vylézá hmyz, následovaný hady, škorpiony a pouštními ježky.

5. Hory bohů
Severní hranice Indie je tvořena nejvyšším pohořím světa, Himálajemi. Tato tisícikilometrová masa kamení a ledu je v zimě vyprahlá a studená. Přesto je domovem vzácného sněžného leoparda, kozorožců i jednoho z nejohroženějších zvířat jižní Asie - kozy šrouborohé.

6. Monzunové lesy
Deštné lesy jsou zeleným rájem, plným kypícího života. Najdeme tu leopardy, tygry i královské kobry. Džungle Srí Lanky obývá jeden největších druhů skákavého pavouka na světě. Monzunové deště udržují lesy zelené a ovlivňují životní cykly celé řady živočichů.

Divoká Australasie

Divoká Australasie (2003) (seriál)

Seznam dílů:

1. Divoká Austrálie
2. Srdce pouště
3. Jižní moře
4. Země blahovičníků
5. Ostrovy Austrálie
6. Nové světy 

1. Divoká Austrálie
Australská příroda má mnoho výjimek a podivuhodností. Mezi nejzvláštnější zvířata patří bezpochyby vačnatci, skutečnou raritou je ale ptakopysk, který klade vejce, přitom se však řadí mezi savce.

2. Srdce pouště
Austrálie je nejsušším osídleným kontinentem. Její střed je tvořen pouští, která má však daleko do vyprahlé pustiny. Naopak je překvapivě plná života, který se projevuje zejména v noci. Je také domovem australské ikony - klokana rudého.

3. Jižní moře
Mořský život v Austrálii, to je mnohem víc než prosluněné pláže a surfing. Zdejší vody jsou obývány žraloky velrybími i hejny sardinek. V zátokách najdeme také podivuhodného moroně a klenotem australských moří jsou jedineční mořští koníci.

4. Země blahovičníků
Australská buš s eukalypty a blahovičníky představuje klasický obrázek této země. Je také domovem nejznámějších australských zvířat - koal a klokanů. Život v často vyprahlé buši není snadný a její obyvatelé musí vzdorovat těžkým podmínkám.

5. Ostrovy Austrálie
Po miliony let se kolem Austrálie vytvářelo úžasné množství ostrovů. Každý je svým způsobem vázán na Austrálii, ale má zároveň svůj jedinečný charakter. Jejich klima nabízí pestrou směsici od parných tropů až po ledové ostrůvky v subantarktické oblasti.

6. Nové světy
Austrálii proslavili specifičtí živočichové, vedle nich však také žijí lidé. Od prvních lidských obyvatel až k masivnímu přílivu Evropanů prošel ostrov obrovskými změnami, které vytvořily překvapivé a mnohdy bizarní soužití člověka s divokou přírodou.

Zdivočelá Amerika

Zdivočelá Amerika (2003) (TV film)

Seznam dílů:

1. Území mamutů
Pozůstatky konzervované v slané půdě na Aljašce jsou klíčem k době, kdy vedle pižmoňů a jelenů karibu kráčeli mamuti. Ti všichni byli potravou prvních obyvatel Severní Ameriky a zároveň se na nich přiživoval i obrovský mrchožrout medvěd krátkočelý.

2. V zemi kaňonů
Původní podoba Velkého kaňonu byla mnohem zelenější a pestřejší než dnes. V jeho chráněných částech se popásali bizarní zemní lenochodi hned vedle srstnatých mamutů.

3. Oáza doby ledové
Americký jih je útočištěm aligátorů a vodních ptáků. Když většinu kontinentu zasáhla doba ledová, zůstal jih rájem s teplým podnebím. Tyto podmínky svědčily jaguárům, kapybarám i dnes vyhynulým stvořením jako byli šavlozubé kočky a pásovci velikosti automobilu.

4. Na hranici ledu
Vysoko čnící vlhké lesy na severozápadě mají nadčasovou hodnotu. První lidé se však na těchto místech setkali se zcela jiným obrazem. Otevřené pláně ovládala tundra, domov jelenů karibu a podivných, slonům podobných mastodontů.

5. Americké Serengeti
Dnešní travnaté území Velkých plání je domovem bizonů a kojotů. Dříve to byla oblast amerického Serengeti, obývaného mamuty. Zde lovili gepardi vidlorohé antilopy a lvi stopovali divoké koně a bizony.

6. Mamuti na Manhattanu
Po příchodu prvních lidí se krajina i její fauna dramaticky změnila. Některá zvířata se však naučila žít v blízkosti lidských příbytků -  například rorýsi, hřadující na komínech v Portlandu, losi v zahradách Anchorage anebo lišky v norách na předměstí Los Angeles.

Živé srdce Evropy

Živé srdce Evropy (2007) (relácia)

Seznam dílů:
Bekasina otavní | Beskydští amoniti | Bledule jarní | Blýskavka žlutá | Borovice blatka | Bozkovské dolomitové jeskyně | Bradáček srdčitý | Brambořík nachový | Bratrská lípa | Břek v Železné | Břevnický potok | Bříza trpasličí | Bublinatka prostřední | Buk u Mšeckých Žehrovic | Bukač velký | Cínová hora | Císařská rokle | Čáp černý | Čejka chocholatá | Čolek dravý | Čolek hranatý | Čolek karpatský | Čolek velký | Čtvrtě | Datlík tříprstý | Devaterka poléhavá | Drobnokvět pobřežní | Drsek menší | Dřín obecný | Dřípatka horská | Dutohlávka horská | Dvořákova stezka | Hadí údolí | Hadinec červený | Havran polní | Hlaváček jarní | Hlaváček letní | Hlízovec Loeselův | Hnědásek chrastavcový | Hnědásek osikový | Hohol severní | Holub doupňák | Hořavka duhová | Hořec hořepník | Hořeček český | Hořeček drsný Sturmův | Hořeček žlutavý | Hranická propast | Hromnické jezírko | Hrotnosemenka hnědá | Hrouzek běloploutvý | Hrouzek Kesslerův | Hrušeň v polích | Hřib moravský | Hukvaldy | Husice liščí | Hvězdnice alpská | Hvězdovka vlasohlavá | Hvozdík Lumnitzerův | Hvozdík moravský | Hvozdík písečný český | Chocholouš obecný | Chřástal kropenatý | Jasoň červenooký | Javor klen | Jelení jazyk | Jeřáb popelavý | Jeřáb sudetský | Jeřábek lesní | Jeseter malý | Ještěrka zelená | Ježdík dunajský | Ježdík žlutý | Jilm hraničář | Jizerskohorské bučiny | Kalous ušatý | Kamenárka | Kamenický smrk | Kandík psí zub | Katrán tatarský | Kavka obecná | Kavyl olysalý | Kavyl písečný | Klikva bahenní | Klínatka rohatá | Klokočovská lípa | Kněhyně | Kobylka horská česká | Kobylka révová | Kobylka sága | Kočka divoká | Koník jeskynní | Koniklec luční český | Koniklec otevřený | Koniklec velkokvětý | Korálice trojklanná | Koroptev polní | Kořenové stalagmity | Kos horský | Kosatec nízký | Kosatec sibiřský | Kotvice plovoucí | Králický Sněžník | Kruhatka Matthiolova | Kruštík bahenní | Křeček polní | Křivatec český | Kudlanka nábožná | Kulíšek nejmenší | Kuňka obecná | Kuňka žlutobřichá | Kuřička Smejkalova | Kuřinka obroubená | Lačník stepní | Ladoňka karpatská | Leknín bělostný | Libický luh | Lichnice - Kaňkovy hory | Lipnice jesenická | Listonoh jarní | Lišejník Sphaerophorus fragilis | Lněnka bezlistenná | Lopuštík skloněný | Los evropský | Losos obecný | Luňák červený | Lýkovec jedovatý | Lýkovec vonný | Majka uralská | Malohubka laločnatá | Masarykova babyka | Maštale | Matizna bahenní | Meandry Smědé | Mečík bahenní | Mečík střecholistý | Medvěd hnědý | Medvěd jeskynní | Medvědice lékařská | Měkkyně bažinná | Merlík slanomilný | Měsíčnice vytrvalá | Mihule potoční | Mihule ukrajinská | Mionší | Mladečská jeskyně | Mleč v Horkách | Mlok skvrnitý | Mník jednovousý | Modranka karpatská | Modrásek bahenní | Modrásek černoskvrnný | Modrásek ligrusový | Mokřina u Rzů | Moravské skalní okno | Morčák velký | Mravenec lužní | Na ostrově | Nesyt | Netopýr Brandtův | Netopýr brvitý | Netopýr černý | Netopýr pestrý a hvízdavý | Netopýr ušatý | Netopýr velký | Nový rybník | Odlezelské jezero | Okáč horský | Okáč jílkový | Okáč menší | Okáč skalní | Okrotice mečolistá | Oměj tuhý moravský | Orel mořský | Ořešník kropenatý | Ostružiník moruška | Ostřice bažinná | Osypané břehy | Ouklejka pruhovaná | Ovčín u Radnic | Páchník hnědý | Panská skála | Pěknice plstnatá | Pěnovec | Perleťovec maceškový | Perlorodka říční | Pětiprstka hustokvětá | Pětiprstka žežulník | Petrovický modřín | Piskoř pruhovaný | Plavín štítnatý | Plešné jezero | Ploštičník evropský | Pochybek severní | Polanská niva | Popelivka sibiřská | Popovský jasan | Poseidon | Praménka rakouská | Pravčická brána | Prstnatec bezový | Prstnatec májový rašelinný | Prstnatec pleťový | Puchýřka útlá | Puštík bělavý | Rabštejnská Lhota | Radotínské údolí | Rak kamenáč | Rak říční | Rak říční "modrý" | Rešovské vodopády | Rhizocarpon ridescens | Riegrova stezka | Roháč obecný | Rojovník bahenní | Ropucha krátkonohá | Rosnatka dlouholistá | Rosnatka okrouhlolistá | Rosnička zelená | Rožďalovické rybníky | Rožec kuřičkolistý | Rudohlávek jehlancovitý | Rybák obecný | Rýhovec pralesní | Rys ostrovid | Řeřišnice trojlistá | Řezan pilolistý | Saranče vrzavá | Sekavčík horský | Sekavec písečný | Severské husy | Skákavka dubová | Skalická Morávka | Skalní sruby Jizery | Skokan ostronosý | Skorec vodní | Slanisko u Škrle | Sleziník nepravý | Sloupsko-šošůvské jeskyně | Snědek Kochův | Sněženka podsněžník | Sokol stěhovavý | Soos | Soumarské rašeliniště | Srpnatka fermežová | Stařinec oranžový | Stepník rudý | Stožec | Stračka vyvýšená | Strážník | Strnad luční | Střevíčník pantoflíček | Střevle potoční | Střevlík hrbolatý | Střevlík lužní | Střevlík menetriezi | Střevlík uherský | Stulík malý | Suché skály | Svídnická borovice | Svižník polní | Sýc rousný | Sýček obecný | Sysel obecný | Šafrán karpatský | Šalvěj etiopská | Ščúrnica | Šikoušek zelený | Tařice skalní | Teplické skály | Tesařík alpský | Tesařík obrovský | Tetřev hlušec | Tetřívek obecný | Timoj trojlaločný | Tisy U Eremita | Tořič včelonosný | Trojmezná | Třemdava bílá | Tři křížky | Údolí Kamenice | Údolí Ohře | Upolín evropský | Užovka hladká | Užovka podplamatá | Užovka stromová | Včelník rakouský | Velevrub tupý | Velký vrch | Venušina sopka | Violka žlutá sudetská | Vláskatec tajemný | Vlk | Volavka bílá | Vranka obecná | Vranka pruhoploutvá | Vrápenec malý | Vrba borůvkovitá | Vrbenské rybníky | Vrkoč bažinný | Vřesová | Vstavač bahenní | Vstavač bledý | Vstavač mužský | Vstavač nachový | Vstavač osmahlý | Vstavač trojzubý | Všechovický tis | Všivec statný | Vydra říční | Zahrady pod Hájem | Zbrašovské jeskyně | Zedníček skalní | Zmije obecná | Zrzohlávka rudozobá | Zvolská homole | Zvonek český | Zvonek jesenický | Žabníček vzplývavý | Žábronožka sněžní | Želva bahenní | Židoviník německý | Žižkův dub | Žluťásek borůvkový | Žofínský prales

Rozhlédni se, člověče

Rozhlédni se, člověče (1998) (seriál)

„Stojí na kopcích, štíhlé a vznešené a vzhlížejí dolů do krajiny, staví se jen v dobách hlubokého míru za jediným účelem, povznést člověka a jeho ducha alespoň na chvíli nad povrch Země. Rozhledny turisty přitahují jako magnet střelku kompasu, rodinám poskytují cíl procházek, milencům soukromí, putujícím romantikům nezapomenutelné zážitky a všem dohromady možnost vystoupat na vrchol a získat tak nadhled nad krajinou, nad lidmi, nad životem a nad smrtí."
Navštivte s námi nyní známé i neznámé rozhledny s nezaměnitelným průvodcem Luďkem Munzarem.

1. V srdci "rozhlednového království"
Počet rozhleden v České republice už dosáhl čísla 150. Zvýšil se i počet přístupných rozhleden, kterých je dnes více než 120. Nejznámější česká rozhledna na Petříně prošla rozsáhlou rekonstrukcí za několik desítek miliónů Kč, která skončila v roce 2001. V letní sezóně je však Petřínská věž návštěvníkům otevřena. Rozhledna na Městské hoře v Berouně byla kompletně opravena a od roku 1999 opět slouží veřejnosti. U rozhledny na Dědu se podařilo otevřít výhled zatím alespoň jedním směrem. Věřme, že se správci lesa postupně pokusí obnovit celý kruhový výhled.

2. Milníky v historii rozhleden
Od roku 1990 bylo opraveno a znovu zpřístupněno více než 30 rozhleden, které byly do té doby uzavřené nebo se dokonce nacházely v troskách. Během téže doby bylo postaveno 25 nových rozhleden a další jsou ve výstavbě.
Od natočení cyklu Rozhlédni se, člověče, tedy za pouhé dva roky, se rodina rozhleden rozrostla o 10 nových staveb.

3. Od skalních vyhlídek k architektonickým dílům
Doba, kdy rozhledny byly zapomenutými stavbami bez historie, je již minulostí. Dvousetleté dějiny rozhleden v Čechách, na Moravě a ve Slezsku mapuje stejnojmenná výpravná kniha, vydaná v roce 1999. Turistům slouží také mapa Rozhledny ČR, na níž lze nalézt všech 150 existujících staveb. Rozhlednoví nadšenci soutěží o odznak Rozhledník, který lze získat za návštěvu alespoň třiceti vyhlídkových staveb. Rozhledna na Chlumu, z níž pan Munzar ukazoval místo krvavé bitvy u Hradce, byla v roce 1999 stržena. Na jejím místě nyní stojí moderní telekomunikační a vyhlídková věž.

4. V krajinách rozhleden - Jizerské hory
Unikátní objekt vysílače a hotelu na Ještědu - byť není rozhlednou - dostal ocenění Stavba 20. století. Vyhlídková restaurace Petřín na okraji Jablonce n. N. prošla rozsáhlou rekonstrukcí a od léta roku 2000 je opět připravena sloužit návštěvníkům. Nejstarší železná rozhledna v Čechách, Slovanka, byla opravena zásluhou dobrovolného občanského sdružení nákladem 350 tisíc Kč. Od července 2000 je opět veřejnosti přístupná.

5. V krajinách rozhleden - Děčínsko
Rozhledna na děčínském Sněžníku může opět nabídnout turistické zázemí. Na místě chaty nesmyslně zbourané za minulého režimu vyrostl v roce 1999 nový výletní objekt. Ani rozsáhlé dobrovolné sbírky na pomoc železné rozhledně na Studenci zatím neumožnily její záchranu, proti níž se postavila lesní správa Rumburk. O rozhlednu na Vlčí hoře nyní pečuje odbor KČT v Krásné Lípě, který ji v roce 1999 spolu s městem kompletně opravil. Rozhledna na Jedlové se stala jedním z hlavních turistických magnetů Lužických hor. Co však vadí každému návštěvníkovi, je nevzhledná železná konstrukce postavená pro účely mobilní telefonie, která více než dvakrát převyšuje starou rozhlednu a hrubým způsobem deformuje siluetu kopce, zvaného kdysi „Rigi Lužických hor".

6. V krajinách rozhleden - Krušné hory
Řadu let uzavřená kamenná rozhledna v Hoře Svaté Kateřiny by se měla dočkat opravy a zpřístupnění nejdéle do roku 2001. Návštěvníci rozhledny na Tisovském vrchu u Nejdku již mají možnost občerstvit se v malé chatce při věži. Ta byla obnovena v roce 1998. Veřejnosti přístupná je již také chata s rozhlednou na Olověném vrchu u Kraslic.

7. V krajinách rozhleden - Západočeské lázně
Rozhledna na Bohušově (nebo také Šibeničním) vrchu v Plané u Mariánských Lázní už opět slouží veřejnosti. Město ji nechalo opravit nákladem téměř 250 tisíc Kč. Slavnostní otevření se uskutečnilo ve sváteční den 28. 10. 1999. Věž je volně přístupná. Vyhlídkovou kavárnu Kamzík v Mariánských Lázních zatím takové štěstí nepotkalo. Město pro ni stále hledá vhodného majitele, který by investoval do její rekonstrukce. Kromě rozhleden zdobí výšiny kolem Karlových Varů a Mariánských Lázní řada altánků. V obou lázeňských městech existují nadace, které se snaží vrátit lesk i těmto drobným vyhlídkových stavbám.

8. V krajinách rozhleden - Šumava
Vrchol Čerchova už neobklopuje ostnatý drát. Po dlouholetých bojích s představiteli armády získal v roce 1999 Klub českých turistů rozhlednu zpět do svých rukou a okamžitě se pustil do její opravy. Peněžními dary přispěli lidé z celé republiky. Rozhledna by měla být zpřístupněna od léta 2000. Rozhledna na Poledníku, upravená z bývalého vojenského objektu, se stala jedním z nejatraktivnějších míst Šumavy. Od jejího otevření v roce 1998 ji navštívilo již více než 100 000 turistů. Možnost rozhlédnout se z Dyleně už není jen teoretická. Majitel tamější věže jednou či dvakrát za rok umožňuje přístup na ochoz objektu.

9. V krajinách rozhleden - Jeseníky
Na Králickém Sněžníku možná vyroste nová rozhledna. Usilují o ni společně čeští a polští turisté. Kudlichova rozhledna na Strážišti u Úvalna se pravděpodobně ještě v roce 2000 dočká rekonstrukce a zpřístupnění. Největší prostředky na opravu poskytly spolky a organizace z Německa a Rakouska. Vyhlídková věž u chaty na Suchém vrchu v Orlických horách už opět slouží návštěvníkům.

10. V krajinách rozhleden - „Zbytek Moravy"
Morava už není popelkou mezi rozhlednovými kraji. Od natočení pořadu na jejím území vyrostlo celkem pět nových rozhleden. Telekomunikační a vyhlídková věž na Čartaku v Beskydech, tyčící se poblíž hraničního přechodu Bumbálka, dřevěná rozhledna na Landeku v Ostravě, betonová a svým provedením unikátní multifunkční věž Bílé hoře u Kopřivnice, jednoduchá dřevěná rozhledna v Modré u Uherského Hradiště, kterou postavili místní občané a skauti, vzhledově zajímavá ocelová věž na Oslednicích u Telče.

11. Rozhledny v číslech
Počet rozhleden v České republice už dosáhl čísla 150. Zvýšil se i počet přístupných rozhleden, kterých je dnes více než 120. Od roku 1990 bylo opraveno a znovu zpřístupněno více než 30 rozhleden. Dalších 25 vyhlídkových staveb bylo nově postaveno. Od natočení cyklu Rozhlédni se, člověče, tedy za pouhé dva roky, se rodina rozhleden rozrostla o 10 nových staveb. Patří mezi ně i nová věž na Hořickém chlumu, která byla zpřístupněna několik týdnů po návštěvě natáčecího týmu.

12. O stavitelích rozhleden
Od roku 1800 do roku 2000 bylo na území České republiky postaveno více než 320 vyhlídkových staveb. Tolik jich je zdokumentováno v knize Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, která vyšla v roce 1999. K negativnímu rysu výstavby moderních rozhleden patří šablonovitost. Některé stavební firmy se snaží uplatňovat stále stejný typ konstrukce. Např. původně unikátní konstrukce na Andrlově chlumu u Ústí nad Orlicí existuje nyní již ve čtyřech provedeních a podle podobného (dokonce ještě úspornějšího) vzoru se buduje několik dalších kopií. Přesto i v dnešní době vzniklo několik velmi pěkných rozhleden, za něž se jejich architekti nemusejí stydět, např. na Vrátenské hoře u Mělníka a na Bíle hoře u Kopřivnice.

13. Rozhlednové rarity
Unikátní rozhledna Gablenzova památníku bývá přístupna jednou ročně ve výroční den konání bitvy u Trutnova, která se odehrála 27. 6. 1866. Rozhledna na Chlumu poblíž bojiště u Hradce Králové už neexistuje. V roce 1999 byla stržena. Na jejím místě nyní stojí moderní telekomunikační a vyhlídková věž. Věž observatoře na Milešovce je od roku 1998 opět přístupná veřejnosti. Nabízí se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na České středohoří.

14. Zapomenuté rozhledny
Unikátní rozhledna v Kryrech je opět veřejnosti přístupná. Radní tohoto malého městečka na Podbořansku ji v roce 2000 nechali opravit. Z honosných vyhlídkových restaurací na severu Čech se zatím podařilo zachránit jen Petřín v Jablonci nad Nisou. Jeho rekonstrukce byla úspěšně zakončena v roce 2000. Vyhlídkové objekty Větruše v Ústí nad Labem, Hrádek v Teplicích či Hrádek ve Varnsdorfu však dále chátrají. Obnova rozhledny na Rudném je od roku 1999 součástí programového prohlášení jihlavské radnice. Reálnou šanci na záchranu má i bývalá rozhledna na Hardu v Sokolově. Místní radní vyhlásili v roce 2000 sbírku na její rekonstrukci.

15. Jak se staví rozhledny
Svépomocné aktivity a ochota pomoci hraje roli při výstavbě či opravě rozhleden i dnes. V nedávné době proběhly či stále ještě probíhají sbírky na obnovu rozhledny Slovanky v Jizerských horách, na opravu Dobrošova u Náchoda či na rekonstrukci Kurzovy věže na Čerchově. Důkazem toho, že výstavbu rozhledny je možné provést vlastními silami, je dřevěná věž postavená občany a skauty u obce Modrá na Uherskohradišťsku v roce 1999.
Sdružení obcí Kokořínska zrealizovalo vizi na rozhledny na Vrátenské hoře s podporou telekomunikačních firem. Zajímavě vyřešená rozhledna byla otevřena 28.10.1999 za účasti několika tisíc lidí. V současné době existuje více než dvacet projektů nových rozhleden: od jednoduchých dřevěných konstrukcí, jejichž realizaci si předsevzaly malé obce či spolky, až po unikátně pojaté návrhy, pod nimiž jsou podepsáni význační čeští architekti. Přejme jim i sobě, aby se plány podařilo splnit.

„Vzhůru na rozhledny, jasná jitra a pěkný výhled."

Reklama

Ovládací panel
3 body