Doldus

Tenhle rodinný a plytký sci-fi mišmaš asi měl zachraňovat Ryan Reynolds - kdybychom s ním ovšem neviděli už snad půl tuctu filmů, kde hraje zcela identickou roli. Dejme tomu, že bych film uviděl bezprostředně po Deadpoolovi, kdy mi jeho svěží komediální kreace imponovaly, ale tohle už je fakt moc protahovaný vtip. Možná jede už jen na jistotu, nebo snad ani nemá na trochu jiný typ rolí talent (nebo náladu, kdo by nechtěl pořád jen hrát sám sebe, nu což), ale tady mi už fakt vadil. Pár dobrých gagů naopak vykouzlila ústřední dětská postava. Na Deadpoola 3 v režii veskrze průměrného Shawna Levyho, který uklohnil i tuto jednohubku, se už tak ani za mák netěším (leda by to totálně zachránili scenáristé).

Zatím naprosté nadšení. Chce to druhou projekci.

Vtipný a docela uvědomělý horor, který zvlášť v metanarativní a intertextuální rovině exceluje (kam se hrabe nový Matrix). Příště prosím (když už ty pokračování musí být), aby byla záporačka Courtney Cox, a to klidně bez strašidelného mundúru, protože její vizáž obstará vše potřebné.

Zatím Russella jen naťukávám, a zatím mám smíšené pocity. Muzikál Tommy mě nijak nenadchl, kdežto tohle vypadalo s přibývající stopáží velice slibně, ačkoliv první půle byla zdlouhavá. Samotný konec ale byl vyloženým zklamáním. Kde se tvůrci jako Kubrick (Vesmírná odysea) nebo Cronenberg (Videodrom, který je tomuto filmu docela blízký) nebojí jít trochu dál s transcendentními tématy, se Russell zalekl a zahrál to do autu ve stylu "love conquers all!" Nutno však uznat, že některé psychedelické epizody v tomto dílku prozradily nezpochybnitelnou tvůrčí invenci, skoro až genialitu. Ještě pár Russellovin prubnu.

Lepší než jsem očekával. Ani Holland, ani Wahlberg mi nepili krev a vše docela svižně táhlo do finiše. Pořád to však není ta vysněná libová filmová adaptace videoher (Tomb Raider byl blízko, Arcane jako seriál nepočítám). Kéž by někdo zfilmoval třeba Hotline Miami, to by bylo žrádlo! Každopádně poslední akce s loděmi sic vrcholně absurdní, avšak vrcholně zábavná.

Docela jsem váhal, jestli dát tři, nebo čtyři, ale nakonec je to pro mě o něco horší než Orient Expres. Výprava je sice vskutku excelentní, herecké výkony vesměs dobré (nejlepší samozřejmě Branagh, Bening či výborná Okonedo), ústřední téma lásky možná trochu moc explicitně vyzdvihované, ale zase dotáhnuté. Zápletka a její rozuzlení je však o třídu horší a předvídatelnější než v předchozím díle (želbohu nejsem předlohou políben ani v jednom případě), k tomu první polovina snad ani není detektivkou, ale protahovanou předváděčkou/melodramatem, a já ignorant čekal od snímku hlavně a především mistrnou dedukci excentrického detektiva a napínavou, paranoidní atmosféru. Branagh je sice úctyhodný Poirot, ale spíše než proniknout do jeho emocionálního nitra, jsem se chtěl opájet genialitou jeho analytické mysli, nebo být pobaven jeho excentričností. Co se emočního jádra belgického detektiva týče, posloužila beztak nejlépe ona skvělá první a také poslední scéna. Takže si celkově myslím, že se z toho dalo vykřesat víc.

Je škoda, že je tu tolik povedené pastiše na Lovecrafta, avšak zatím jsme se nikdy nedočkali opravdu kvalitní čistokrevné adaptace. Budu se tedy muset utěšovat těmito dílky, které vzdávají mistru kosmického hororu čest a zárověň modernizují (spíše omlazují) jeho postupy. V tomto případě tu máme opravdu vše a něco navíc - okultismus, found footage, postupný propad do šílenství, interdimenzionalní havěť nebo i třeba spojitost s univerzitním prostředím (tomu obzvlášť Lovecraft holdoval) apod. A je to vcelku slušně vyvedené: efekty a práce s napětím či mystičnem velice dobrá. Některé herecké výkony a netflixovská zdlouhavost zase horší (ani nemluvím o všudypřítomné hororové nelogičnosti, tu už naprosto akceptuji). I tak si seriál dokáže udržet vaši pozornost, a rozhodně si ji tak zaslouží. Pro fanoušky žánru doporučuji.

Až teprve po režisérské verzi jsem přišel snímku opravdu na chuť. I to jednoduché poselství, toporný Bloom a slabší soundtrack jsem teď schopen lépe překousnout, když teď konečně vymizela ona bolestivá zkratkovitost a útržkovitost, která ani nedovolila mé paměti si z kinoverze moc vzít. Máme tu tedy konečně ten slibovaný hrdinský velkofilm, ve kterém jsou postavy přeci jen komplexnější, hrdinova cesta přeci jen plynulejší a film tak konečně funguje jako celek. Kéž by Scott sehnal ještě více peněz na znázorněí bitvy u Hattínu. To by bylo žraso.

Nejsem až tak horlivý fanoušek série ani předlohy, nicméně nepřizvat Jo bylo trochu divné i mně. A možná, že jsem cynik, pesimista či rovnou edgelord, ale některé srdceryvné výstupy (zejména ústřední herecké trojice) mi přišly trochu přehnané či na sílu. Naštěstí to zachraňovali navrátivší se herci vedlejších postav, z nichž nejvíc mi učarovali Jason Isaacs, Helena Bonham Carter či legendární Ralph Fiennes. Hezká byla i vzpomínka na již zesnulé, která byla zpracována s citem a úctou.

Satira jako žánr tu je s námi od antiky, je dle mého neuvěřitelně důležitá a jsem rád, že se stále najdou tvůrci, kteří se do ní pustí a jsem také rád, že je stále schopna zajistit slovutná herecká individua. Většinu času jako bych viděl filmovou prezentaci Hogarthových grafik. Až na asi jednu hlušší část (zhruba začátek poslední třetiny filmu) jsem se tedy královsky bavil. Není tam dle mého žádná extrémní agitace, žádná hluboká "message", prostě jen pobavení nad lidskými nedostatky, pošetilstvím a bludy. Zároveň se ale film ke konci snaží být bezprostředně lidský, aby nakonec nevyzněl moc cynicky (protože tohle je přeci jen extrémní verze reality). Příště ale prosím lépe využít Chalameta, protože tento herec si to zaslouží.