Waltraut

Film mi přišel lepší než kniha, protože neumím číst.

Jako hajzl z umělecké školy, bych Donnieho měla asi bezostyšně adorovat! Tohle by mělo naplňovat moji duši! Měla bych o tom filozofovat a taky si založit tumblr, kde bych omývala toto mistrovské dílo a nenaplněné teze prokládala obrázky a animacemi. Je to přeci tak halucinoidní a vyschízované. Možná si na oslavu bouchnu plechovku barvy na plátno. A možná taky otevřu to nové bezva lepidlo!

Taková hezoučká, odvšivená verze tehdejší pompézní Francie! Čarokrásné kostýmy i kulisy, barevnost, jež oku náramně lahodí. Citlivě zvolená hudba, sic bych viděla raději, jak se zapocená šlechta natřásá třeba na folkmetal s barokními prvky (haha), ale to možná příště. Zprvu se Marie jen tak nimrá prstem v jídle a zjišťuje, že francouzi jsou děsní emzáci! Třeba už jen fakt, že jsou schopni žrát celý dny sejra a čokoládu, a nedostat smrtící diareu! Kolikery šaty bude muset prosrat, než si její zažívání zvykne na tak insitní stravu?! A když později přišla na to, že péro uzří nanejvýš za kloboukem, začala hledat útěchu v útrácení a dál to znáte.. Film mě bavil poprvé, podruhé i popáté, takže tleskám a z rukávu sypu rovných 5.