Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (3 975)

plagát

Pod povrchom (2000) 

Slušný, ale až příliš rutinně napsaný thriller sází na kvalitní hvězdné obsazení v čele s Harrisonem Fordem a profesionální, zkušenostmi podepřenou režii R. Zameckise. Na jedno podívání dobrá zábava, nemám ale nějak potřebu se k tomuto snímku vracet. V tomto případě mi vadilo i propojení kriminálního případu s duchařskými prvky. Celkový dojem se zamhouřenýma očima: 70 %.

plagát

Vlk (1994) 

Zdařilý pokus o využití vlkodlačího motivu v hororu zasazeném do moderních amerických kulis, který staví na velmi slušném hereckém obsazení, kde zejména Jack Nicholson podává tradičně skvělý výkon a využívá své expresivní mimiky k vytvoření silného dojmu a napětí v jednotlivých scénách. Celkový dojem: 80 %.

plagát

Sex, lži a video (1989) 

Sex, lži a video se stal velkým překvapením roku 1989 a komerční úspěch i ohlas kritiky katapultovaly Soderbergha mezi filmařskou elitu Spojených států. Film postavený na chytrém scénáři plném zajímavých dialogů je tragikomedií pojednávající o osudech několika středostavovských Američanů, kteří si neví rady se svým sexuálním a rodinným životem. Nenápadný, ale silný film, který se zapíše do paměti diváka. Film byl velkým úspěchem Andie MacDowell, která se tak prosadila do role filmové hvězdy a v 90. letech natočila několik úspěšných trháků. Celkový dojem: 80 %.

plagát

Traffic - Nadvláda gangov (2000) 

Jakkoliv na čtyři hvězdičky můj dojem stačí, z tohohle Soderberghova kousku jsem až tak nadšený nebyl. Obsahuje sice celou řadu zajímavých scén, vyskytuje se tam řada zajímavých postav a vypovídá o nadmíru zajímavém tématu, ale vadila mi vyloženě roztřesená digitální kamera, v některých případech i použití filtrů a několik motivů ve scénáři taky zaskřípalo. Nejvíc pak ten, kdy si vysoký vládní úředník - v americké hierarchii prakticky na úrovni ministra spojeného v tom nejužším smyslu slova s činností tajných služeb - hledá celý zoufalý svou dceru po feťáckých doupatech. Pokud by se v reálném životě do podobné situace dostal, vyřešilo by se to diskrétně výpomocí příslušných úředníků a "specialistů". Silné jsou scény z Mexika o propojení narkomafie s nejvyššími mocenskými posty v zemi. Celkový dojem: 75 %.V každém případě film disponuje velmi slušným hereckým ansámblem.

plagát

Denník Bridget Jonesovej (2001) 

Film, který vymrštil Renée Zellweger mezi hereckou elitu a který rehabilitoval žánr romantické komedie, jež byl na přelomu tisíciletí do jisté míry zprofanovaný řadou průměrných amerických komedií. O obsazení hlavní role se strhla velká půtka, protože autorce a producentovi štíhlá Renée jednoduše nesedla, nicméně Zellweger předvedla i v rámci americké herecké branže obdivuhodně přizpůsobivý výkon, když během pár týdnů ztloustla a odjela do Británie, kde pracovala v podobném nakladatelství, aby získala zkušenosti přímo z terénu. Film je příjemný především situačním a konverzačním humorem a hereckým obsazením, kde vedle Zellweger září oba dva mužští představitelé. Colin Firth v roli seriózního prkenného právníka tak trochu paroduje své předchozí role, které ho proslavily, a Hugh Grant si pošmákl na záporné roli nepolepšitelného sukničkáře, která, jak on sám tvrdí, daleko víc odpovídá jeho přirozené povaze, než role naivních romantických mladíčků, které mu přinesly slávu. Líbivá hudba a přiměřená dávka romance. Celkový dojem: 85 %.

plagát

Bridget Jonesová: S rozumom v koncoch (2004) 

Jediný důvod vzniku pokračování příhod ztřeštěné Bridget byly tučné zisky z původního snímku, a tak si producenti řekli, proč nevyždímat z diváků ještě nějaký ten dolar nebo euro. Ne že by Renée Zellweger byla méně půvabná a Colin Firth sucharský a taky nelze říct, že by se ve filmu nevyskytovala žádná romantika nebo humor, jenže scénárista už přece jen smaží na přepáleném oleji a celkově to ztrácí originalitu prvního dílu. Celkový dojem: 45 %. Na rozdíl od původní Bridget tenhle snímek je na jediné zkouknutí, nemá smysl se k němu vracet. Kdybych ovšem nesrovnával s jedničkou, přidal bych ještě třetí hvězdičku...

plagát

Horký mesiac (1992) 

Ve filmografii Romana Polanského jde o relativně neznámý kousek, přinejmenším ve srovnání s Plesem upírů nebo Rosemary má děťátko. Přitom jde o jeden z jeho nejlepších filmů - osobně ho řadím na třetí místo po Pianistovi a dramatu Smrt a dívka. Jde o osudové psychologické drama partnerského páru zmítaného sexuální vášní, žárlivostí a vzájemnou závislostí, která přeroste až v nenávist. Dobré herecké výkony a scénář, který dokázal patologii jednoho milostného vztahu popsat, aniž by zabředl do zbytečné vulgarity. Celkový dojem: 85 %.

plagát

Ples upírov (1967) 

Ples upírů patří k oceňované filmové klasice, ale musím se přiznat, že když jsem ho viděl, byl jsem poměrně zklamaný. Jednotlivé ingredience jsou zajímavé a dalo by se dlouho psát o krásných kulisách, o všech hororových klišé a prvcích, které Polanski do filmu zakomponoval a parodoval, jenže jako celek u mě ten snímek příliš nefunguje. Dokonce se s uzarděním přiznám, že Soukupova Svatba upírů, byť pochopitelně z hlediska filmařských kvalit stojí nepoměrně níž, u mě z pohledu pouhé zábavnosti zabodovala víc. Polanski je sice nadprůměrný režisér, ale podprůměrný herec, ale nevím, jestli je tohle příčinou, proč mám k Plesu upírů takovýhle odstup. Celkový dojem: 50 % s ohledem na osobu režiséra.

plagát

Pianista (2002) 

Na Pianistovi je dobře poznat, že snímek natáčel režisér, který osobně poznal hrůzy války a holokaustu. Výjimečně silná autentická výpověď o osudech Židů za 2. světové války. Narozdíl od Spielbergova oslavovaného Schindlerova seznamu není vykalkulovaný a učesaný, což se ovšem projevuje v poněkud nižším hodnocení. Narozdíl od Spielberga volí Polanski formu komorního dramatu jediného muže, nicméně jde o výjimečný dojemný a výborně zahraný film. Celkový dojem: 100 %.

plagát

Cesta do zatratenia (2002) 

Natočeno podle úspěšné komiksové série Maxe Allana Collinse. Sam Mendes svou Americkou krásou nabudil u kritiky i fanoušků taková očekávání, že by je nedokázal uspokojit, ať by se snažil sebevíc. Z mého pohledu a po střízlivém uvážení dávám přednost Cestě do zatracení. Jasně, z hlediska výběru látky to byla zjevná sázka na jistotu, ale u Americké krásy ten kalkul byl taky, byť rafinovanější. Mendesova gangsterka je po všech stránkách kompaktní snímek s perfektní kamerou, silným příběhem a charismatickými postavami. Srovnám - li Cestu do zatracení s tím, co jsem zhlédl v posledním roce, nezbývá mi než hodnocení zvýšit na pět hvězdiček. Celkový dojem 90 %.