Arcadan

Finally, The Virgin Suicides for boys! Nejdojemnější film minulého roku je pro mě bez debaty tento o wrestlingu. Kdyby mi to někdo řekl ještě před měsícem, neuvěřím. „I used to be a brother and now I’m not a brother anymore.“ Doteď je mi do breku, když si na tu scénu vzpomenu. Masterpiece. No notes.

Skvělá premisa a Cage v excelentní kondici. Celou první polovinu jsem byl skoro nadšený, ale pak tomu spadne řetěz a Borgli začne bezradně tlačit na humor a „společenskou kritiku“ na první dobrou. Reklamy ve snech už jsou vyloženě cringe v nedobrém slova smyslu. Když se to snaží o vážnost, tak to bohužel moc nefunguje, protože Paul je postupně čím dál víc zástupná figurka než hrdina, na kterého by se dalo napojit. Kdyby to dělal Kaufman, tak to jde mnohem dál, říkal jsem si několikrát. Ale jako odpočinková záležitost velmi fajn! Jenom jsem čekal víc.

Zatím nejlepší použití 50 Centa ve filmu. Psovi bych dal Oscara. Ve dvou třetinách naprosto výjimečně napsaný dialog. Nejvíc hot právník minimálně poslední dekády. A zbytek je velmi slušné ale přehypované soudní drama.