emma53

K Básníkům se dá tak těžko něco napsat. To je jako své dávné lásce. Padla na mě nostalgie jak hrom. Strašně milý, něžný, roztomilý, ale i smutný film, všeho tam bylo dostatek. Skláním se před panem Somrem, ke kterému jsem cítila velkou empatii, zřejmě spojenou spojenou s mojí maminkou. Smála jsem se Kulíškovi a Vojtěšce, myslím, že se při natáčení docela pobavili a pak jsem fandila celé té bezvadné trojce ne úplně zralých stárnoucích mužů, ale stále plní toho klukovství, které známe z dřívějších dílů. Ano, bylo to umírněnější, ale vždyť je to tak i v reálu. A hudební podkres Ondřeje Brzobohatého a Jaroslava Uhlíře podkreslila citlivě celé Básníky, jim patří také díky.

A zase mohu být jak Jane Marplová a říct : "To tam u nás St. Mary Mead byla jeden švec a ten......" Ano, já se s tím měla možnost také seznámit přes jednu mou kamarádku, která měla bratra a ten se k tomu dostal pomalu, ale jistě také, až se dostal do takových dluhů, že je navštívil exekutor, ti se s ničím nepáří a rodiče mu zaplatili tu pro mě obrovskou částku (dluh), přes dva miliony. Je to sympatický muž, který má hodnou manželku a dvě děti a dlouho to flikoval tím, že si půjčoval jinde. Později si pro výplatu musel jezdit s nějakým dozorem, manželkou, otcem............. a tak se jednou stalo, že otec byl unavený, tak mu zastavil před bankou s tím, že na něj počká (a měl přehled, co se vchodu týká). Nemylte se, tento muž si vybral výplatu a utekl nějakým zadním vchodem a už v tom zase jel. Ano, je to hrozná nemoc, která u nás nebyla až tak známá, ale dnes je to pandemie. V tomhle příběhu nevím, jestli James tomu uteče, ale v tom mém, utekl, šel se léčit a žije dál plnohodnotným životem, ale těch smutných jizev u druhých zanechal hodně a ty se těžko hojí.

Já opět po delší době smekám, ale tentokrát to bude před dvěma osobnostmi a to je v prvé řadě Emília Vašáryová a ten druhý je kameraman, protože on s tváří Emílie doslova souzněl a každý záběr byl citlivý, jemný a pověděl nám dokonale vše, co Eva v jakoukoliv chvíli prožívá. Byl to Emíliin herecký koncert, ale já jí vždycky milovala, tu jemnou, křehkou a citlivou osůbku ze Slovenska. Jsem ráda, že její rozhodnutí odejít z této profese změnila, děkuji.

" V našich životech je dost problémů, přitom je tolik velkých a krásných věcí o kterých můžeme mluvit v tomto našem světě. Bylo by to plýtvání vzácnými chvilkami, kdybychom se měli zatěžovat takovými přízemními detaily jako je........"

To byl večírek k pohledání, na něm bych tedy nechtěla být a nějak mi nejde pod nos žánr i když se tam také hodil, ale ještě bych přihodila drama. Obojího tam je dostatek. To byl nápad s těmi mobily, ale mám pocit, že jsem podobnou kostru příběhu už někdy viděla. Samozřejmě jsem očekávala kdy přijde první voux pais, ale že jich bylo tolik? To se mi přece jen zdálo přehnané, ale mávla jsem nad tím rukou. Konec konců to dodalo trochu šťávy do pomalejšího rozjezdu, kde stejně všichni diváci čekají, kdy to začne. Kdyby vynechali tvůrci ten nesmyslný konec (ale kdo ví?), tak půjdu výš. Takhle zůstanu u trojky a za zkouknutí to stojí, ale jen jednou. Jo a jdu se mrknout, kde mám mobil:-)

Přikláním se k evulience3, jen bych měla připomínky k někdy nelogickým časovým posunům. Není to pro každého, přiznávám, že to pro mě byl jeden z těch náročnějších filmů, kde mám otázek možná víc než odpovědí.

Slupnete tuhle pohodovou jednohubku jak malinu a je konec. Přece jen já bych takové překvápko ještě nechtěla i když někdy se mi mihne hlavou, přiznávám.............

Rozjezd zatím velmi dobrý, jen mě trochu irituje fakt, že některá slovní zásoba určitě v knize nebyla a trochu to kazí můj dojem, když ty vulgární výrazy běžně používají i ženy. Trochu to vyvažuje vizuální stránka, tak uvidím dál...........

Uvidíme.........

Vůbec se nedivím, že si někteří dávají do herecké topky Roberta, protože je to sympaťák už jen od pohledu a tady jsem se v tom jen utvrdila i když ho znám už i z jiných filmů. Co říct k filmu je tentokrát nad moje síly, protože z něj mám pocit jak z rozladěného hudebního nástroje, který kdyby si vzal někdo pořádně do parády, tak to mohl být velmi emotivní a silný příběh. Ken Loach má přece jen ve svém šuplíku lepší kousky.