Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Animovaný
  • Akčný

Recenzie (1 854)

plagát

Dítě (1973) (TV film) 

"Mám pohřbít nenarozené, nebo ho nechat žít?" "Ty huso pitomá, tak chcípneš hlady i s tím parchantem..." Nenápadná inscenace, jež nabízí několik pohledů na život. Skvěle nasnímaná a zrežírovaná...lehce teatrální, nicméně plná skvělých dialogů, které stojí za slyšení...další skvělý kousek od režisérky Anny Procházkové.

plagát

Chudiatko (2023) 

Úžasné...strašná škoda, že film neskončil po devadesáti minutách a nezachoval si tak svou důstojnost...hollywoodský art servírovaný stylem McDrive...

plagát

Mamacruz (2023) 

Zdánlivě jednoduché téma a nastínění příběhu, který předurčuje převážně lechtivou legraci, obsahuje vulgarismy či povrchně cynický způsob, jak se na celou záležitost dívat, se úžasným způsobem změní v obraz naplnění osobní svobody, ve kterém se ovšem nezapomíná na ty nejbližší. Korzetem a samotným životem svázaná žena, započne revoltu vůči falešnému stereotypu. Vše skvěle zrežírováno a sehráno, Kiti Mánver skutečně úžasná...na hodinku a půl v kině bych chtěl být ženou. [Filmový klub Citadela]

plagát

Tvár (1958) 

Další sezení u Bergmana...nicotné a přitom tak silné a skutečné, že by mu člověk tu jeho šalbu i věřil...šalbu jménem život, přinášející naději a svůdnost...ty ženy...a hlavně porozumění, kam to všechno máme směřovat. Šalba, nic víc, to je to, co po nás Bergman chce, abychom vstřebali...kdo rozpozná jeho dvorního herce do deseti minut, nechť se mi ozve...jeden z nejlepších, nádherná podívaná...

plagát

Roztápanie (2023) 

"Nejsem mrtvý, dokud na mne nezapomenete..." Excelentním způsobem odvyprávěný film, v němž....umírá dětství a dospělost je jen kruté vězení. Postupné odhalování minulosti a zároveň pohled na přítomnost, je skutečně velmi skličující a tíživá záležitost, která nemusí diváka vůbec těšit...artová depréze par excellence... [Filmový klub Citadela]

plagát

Tři krtci pod Prahou (1974) (TV film) 

Podivná, agitační, zpívánková podivnost, která ovšem nabízí neskutečně sexy Jitku Molavcovou... :)

plagát

Jana z Arku (1916) 

Lehce teatrální...z dnešního pohledu, vnímání filmu, ale to lze očekávat. Ve finále vše vidím jako výborný velkofilm své doby. Válečné scény jsou srovnatelné s filmy o desítky let mladšími, děj se odehrává hned na dvou různých frontách napříč staletími a závěr skutečně skvěle graduje, jak obraz inkvizičního soudu, tak samotný nevyhnutelný konec svaté Panny orleánské, válečné vévodkyně francouzských vojsk. Natočeno nádherným, nezaměnitelným způsobem...

plagát

Häxan (1922) 

Nádherné filmové zjevení...dokumentárně hraný film o ďáblovi a jeho činnosti na tomto světě...planetě...v mysli lidské. Bývaly doby, ve kterých byl ďábel nepopiratelnou součástí lidských životů, byl tu, skoro v každém z nás, něco jako epidemie, bylo potřeba ho vymýtit...jak, to nám zde tvůrci názorně zobrazují pomocí dobových maleb a kreseb. Zprávy své doby plné bolesti, utrpení a smrti. Vše, o čem se v Kladivu na čarodějnice pouze mluví, zde máme názorně sehráno. Znepokojivě přesvědčivé bizarní výjevy v čele se stejně vyhlížejícím ďáblem, nahé, zotročené hříšnice, pekelné orgie hned vedle kotlů, do kterých jsou vhazovány...nelze to ani napsat...i když bych také uvítal větší hardcore, jak píše Ixbalanke, tito filmaři v mých očích zkrátka strčili dnešní filmově digitální dobu do kapsy již před více jak sto lety a zcela nekompromisně nám servírují důsledky ďábelské moci (propagandy) i na dnešní svět...

plagát

Piargy (2022) 

Pompeje pod Tatrami. Film má zdánlivě vše, co je potřeba, nádherný vizuál, skvělé herectví všech zúčastněných i velmi povedenou režii, která si skvěle pohrává s dějovou linií...nicméně samotný příběh (zápletka) byl pro mě nezáživný, banální, místy až komický, což u mě film lehce degradovalo. Dost zásadní období, ve kterém se film odehrává, už jsem nepobral vůbec, působí zde jen jako nějaká matná kulisa, což je opravdu škoda...ano, pár důmyslných narážek na stav Štátu a nastupujícího zla tu je, ale jinak se děj mohl odehrávat prakticky kdykoli, což je u mě také dosti nevyužitý potenciál, když si s atmosférou dali tvůrci tolik práce. Žel, pro mě slabé...čekal jsem silnější filmový zážitek.

plagát

Konečná stanica Rytmus (1964) (relácia) 

Nádherná hudební revolta své doby...twist se tančí a zpívá napříč bratislavskými ulicemi...vše zachyceno kamerou, kterou v ruce drží československý mistr svého řemesla, a dle toho to také vypadá, vrcholem je "tanec ve sklenici"...toto je potřeba vidět a hlavně slyšet, úžasně svobodná záležitost, hned bych si zatrsal s nimi.