Ravenous

Tak hlavně, že bylo na bazén s protiproudem. Skutečně děsivé zobrazení toho, jaké hrůzy dokáže napáchat pár pablbů. I já si na tuto nedávnou dobu, pro někoho bohužel doslovného,“ temna“ dobře vzpomínám. S tichou hrůzou jsem tehdy zírala na tuzemák ve špajzu a přemýšlela, jestli o vánocích budou rumové kuličky. Hrůza a bezmoc v první části, černý humor v té druhé. Režijně i herecky zvládnuto opravdu dobře. Jen Vaculíkovi, sympatickému Pražákovi s kultivovaným projevem jsem toho strejce z kdesi od Zlína s galony metanolového hnusu ve skládku u baráku moc nežrala…ale to je jen detail ;-)

Velký sympaťák Ted se zajímavým životním příběhem a dlouhým seznamem zavražděných fešných brunetek na filmovém plátně poněkud nudil. Usnula jsem. Napodruhé jsem sice zvládla celých dlouhých 110 minut dokoukat, klidně bych ale mohla být bez toho. Režie ani scénář za moc nestály a herci byli přes veškerou snahu poměrně nevýrazní. I tak ale postava sadistického masového vraha patří mezi nejlepší „nejcharakternější“ Efronovy role.

Jako on to špatný film vůbec není, ale bohužel, tedy vlastně bohudík znám knížku i film z osmdesátých let a neubráním se srovnávání. A toto z toho vyšlo jen jako slabý odvárek zbylých dvou. S knížkou asi nemá vůbec cenu srovnávat, mistr King nemá v novodobém hororu naprosto žádnou konkurenci. Ve filmovém srovnání se Lambertin počin alespoň trochu knížce přiblížil. Z tohoto ale jako by se King a atmosféra a styl jeho psaní úplně vytratil a zbyla jen jakási základní kostra příběhu. Chybí mu hloubka, ďábelskost a i pohnutky a příběhy postav nejsou tak dobře viditelné a logické. Záměna dětí měla nejspíš vyznít ve prospěch větší akce a množství krve, což se sice asi povedlo, ale podle mě tím film spíš ještě více utrpěl. Do závěrečných titulků navíc pustili stejnou píseň, jenže tentokrát ve značně sra*koidní verzi, která té od Ramones nesahá ani po kotníky. Inu, filmy z osmdesátek mají svou nezaměnitelnou atmosféru, kterou počítačová technika ani speciální efekty nebo dokonalé masky nenahradí.