dobytek

Hodně se mi líbilo netradiční prostředí majáku, líbila se mi atmosféra, herci jsou taky super a první polovina je opravdu napínavá. Škoda, že ve druhý polovině filmu došel dech. Nečekal jsem, že se záporáci budou ze scény pakovat takhle rychle. Pak už mě to moc nebavilo. Celkově průměr.

Tady musim po letech trochu upravit recenzi a hodnocení. Jsou filmy, který prostě zestárnou, a pak jsou filmy, kam patří i Mzda strachu, který naopak zrajou jako víno. A já jsem si postupem času tenhle film úplně zamiloval a viděl jsem ho už opravdu hodněkrát a to včetně tý kratší verze určený do kin. Ta se asi o trochu víc podobá originálu z roku 1953 a má taky něco do sebe. Je tam třeba navíc scéna s jízdou přes roletu nebo brod přes nějakou říčku, ale o postavách se dozvíte úplný minimum jenom z nějakejch pár flashbacků. Navíc nutno dodat, že třeba tu jízdu přes roletu nebo brodící scénu Clouzot natočil teda mnohem působivěji. Ale zase v normální verzi to vypadá, že celejch těch 218 mil jeli vyloženě krokem, takže by to museli jét tak 14 dní. V tý kino verzi je vidět, že tam byly i rychlý úseky. Největší slabina kino verze spočívá v tom, že končí tim, že Roy Scheider prostě odletí vrtulníkem pryč a padnou titulky doprovázený jazzovou hudbou, která do tý džungle taky moc nepasuje. Člověk z toho má asi podobnej pocit jako z happy endu u Blade runnera. Jinak jsem čet i knižní předlohu a ta se mi moc nelíbila. Možná i kvůli blbýmu překladu. Jsou tam různý technický výrazy a překladatel asi moc nevěděl, o co se jedná, tak to přeložil poněkud otrocky. Naopak název knihy je přeloženej jako Mzda za strach, což asi dává větší smysl než Mzda strachu. Co se týče nejrůznějších teorií, jak by to dopadlo, kdyby hlavní roli hrál Steve McQueen místo Roye Scheidera, tak já si myslim, že by to asi filmu spíš uškodilo. Roy Scheider je civilní, uvěřitelnej, rozhodně nepůsobí nijak supermansky, že by vám bylo hned od začátku jasný, že on ten náklad prostě doveze. Tohle by u McQueena asi nefungovalo. Zdatně sekunduje můj velkej oblíbenec Bruno Cremer, ale ani další dva členové posádek nezůstali jen tak do počtu. Člověk pak i pochopí, proč chtěl Friedkin tak moc obsadit Rabala i do Francouzský spojky. A samozřejmě nemůžu zapomenout taky na soundtrack od Tangerine dream. Divim se, proč tenhle film neměl v době vzniku úspěch. Pro mě je to určitě nejlepší Friedkinův film. 90%

Věřim tomu, že pokud má někdo nastudovanej Zátopkův životopis, tak mu asi tyhle pohyblivý obrázky budou ke spokojenosti stačit. Je to pěkně natočený, povedla se ta stylizace 40. až 60. let, herci jsou taky dobrý, prostě se na to hezky kouká... Snad jenom mohli nechat Issovou, ať mluví normálně jak jí zobák narost, protože ten moravskej přízvuk jí fakt nejde a občas to působí až trapně. A nemyslim si, že by to pro vyznění filmu bylo nějak zásadní, jestli mluví s přízvukem, nebo bez přízvuku. Jenže já vim o Zátopkovi akorát to, že rychle běhal a dělal u toho držky jak Sylvester Stallone ve filmu Over the top. A z filmu mi některý věci nebyly moc jasný, takže jsem si musel občas dát pauzu a něco si k tomu ještě dohledávat na wikipedii, abych se v tom líp orientoval. Takže já bych asi ocenil, kdyby se film víc soustředil na pouhý fakta. Naopak třeba ta postava australskýho běžce, co je u Zátopka na návštěvě, mi přišla úplně zbytečná. A co se týče Ondříčkovy tvorby, tak já mám stejně radši ty jeho první "zhulený" filmy. A myslim si, že už je nikdy nepřekoná.

Podobný intrikářský thrillery s nádechem nějaký erotiky a sexu byly v 90. letech hodně populární a natočilo se jich opravdu hodně. A obvykle v tom hrál právě Michael Douglas nebo Richard Gere. Vlastně mi to začíná všechno už dost splývat dohromady a hlavně už mě to ani nebaví. Když tam teda Michael Douglas shání nějakou advokátku, tak jsem si chvíli myslel, že z toho vyleze třeba soudní drama, což by mě asi bavilo víc. Ale ono je to jenom takový postupný odhalování nejrůznějších zákulisních her za pomoci (tehdy) moderní techniky, ať je to třeba virtuální realita, internet nebo mobilní telefony. V roce 1994 to možná bylo zajímavý a divákům se to líbilo. Z dnešního pohledu jsou třeba ty scény s virtuální realitou spíš nechtěně komický. Po 30 letech tak zůstal jenom tuctovej film s tuctovou zápletkou. Jenom v tom hrajou velký jména. 45%

Režisér Matula byl v 80. letech dost produktivní, ale řek bych, že ty filmy točil spíš na kvantitu než na kvalitu. Tohle bych snad ani neřadil do žánru krimi, ale podle mě je to spíš psychologickej film. Bartoška je ve svý roli velice dobrej a uvěřitelnej, dokonce to má i nějakou atmosféru. Třeba záběry z paneláku, kde se později natáčel třeba i film Vrať se do hrobu! (1989) jsou docela působivý, jenže všechno se tady odehrává strašně zkratkovitě a často úplně nelogicky. Z děje jsem měl dojem, že tady musí mít den snad 48 hodin, aby se tam toho stihlo během pár dní odehrát tolik. A nakonec přišlo rozuzlení, který mi přišlo taky poněkud přitažený za vlasy. Nutno dodat, že film úplně nezapadá do takový tý normalizační šedi, ale má v sobě určitou originalitu.

Na éru rychlodabingu nostalgicky nevzpomínám, protože mě vlastně zasáhla dost okrajově. Video jsme doma měli až někdy po revoluci a já si pamatuju, že tehdy jako dítě jsem na videu koukal spíš na různý Četníky, Fantomase, Šimona a Matouše, Fantozziho a podobný filmy, který byly nadabovaný možná ještě líp než originál. Určitě jsem teda viděl s rychlodabingem některý ty nejprofláknutější trháky typu Komando nebo Terminátor (Ukončovatel), ale v paměti mi to moc neutkvělo. Ale vzpomínám si, že třeba takový ty různý Policejní akademie, Smrtonosný zbraně, Rockyho a jiný filmy, který byly tehdy hodně populární, jsem viděl už normálně s profesionálnim dabingem někdy na počátku 90. let. A někdy v tom roce 1994 už vysílala TV Nova a Premiéra, kde občas šly docela slušný filmy. A pak jsme už měli doma navíc kabelovku a HBO, takže na videokazety se v podstatě jenom prášilo, protože nikdo na to nekoukal. Možná občas na nějakou srdcovku, ale určitě jsme doma nekoukali na filmy s rychlodabingem. Takže já jsem žil v domnění, že s rychlodabingem se skončilo tak někdy možná v roce 1992. Byl jsem teda hodně překvapenej, když v dokumentu řikali, že konec vlastně přišel až v době Cameronova Titanicu. Jinak nejvíc mě pobavila story o týpkovi, kterej neuměl vůbec anglicky, tak si prostě dialogy vymyslel a celej film opravdu nadaboval. Dobrý taky byly ukázky, jak se do dabingu dostávaly různý okolní ruchy. Třeba když tam jednomu dabérovi nadává manželka, že nevynes odpadky. To jsem se musel smát. Celkově se mi dokument líbil a občas mě i rozesmál, ale po filmech na VHS s rychlodabingem se mi fakt nestejská.

Tak nad Kevinem Smithem definitivně lámu hůl. Od Clerks 2 nic kloudnýho nenatočil, ale doufal jsem, že když se tady vrací ke kořenům svý tvorby, tak snad nastane nějaká změna k lepšímu. Asi to teda je lepší než třeba Poldové, ale ve výsledku je to úplně zbytečnej film. Kevin Smith prostě jenom recykloval svoje starý vtipy, nacpal tady odkazy na svoje starý filmy a překecal herce ze svejch starejch filmů, aby si tady střihli nějakou půlminutovou roličku. Pokud teda starý Smithovy filmy znáte a máte je rádi, tak se občas asi něčemu zasmějete, ale kvůli těm pár povedenejm vtipům asi nemá cenu trávit u toho 1,5 hodiny. Kevin Smith prostě jenom vykrádá sám sebe a jako bonus do hlavní role obsadil svou bizarní dceru. 30%

Já toho Olmera nechci vyloženě zatracovat, protože jeho filmy z 80. let mám vesměs rád. A vlastně se mi docela líbila i třeba taková Nahota na prodej, kde se povedlo vystihnout atmosféru tehdejší doby. Co se týče Tankovýho praporu, tak mi to připadalo jako nějaká parodie na seriál Chlapci a chlapi. Akorát Vaculíkovi asi zapomněli říct, že nehraje ve vážnym filmu. Pamatuju si, že někdy v pubertě mě to bavilo víc. Teď už mě ty sexuální/fekální "vtipy" nějak neberou. Ale pár hlášek se docela povedlo a dokonce snad i zlidověly, takže ty 2 hvězdy si film asi zaslouží.

Nechápu, jak je možný, že mi tenhle neprávem opomíjenej válečnej film unikal 30 let. Samozřejmě se natočily válečný filmy, který jsou na tom líp po technický stránce, jsou v nich pompéznější bojový scény, hrajou v nich lepší herci, atd... Ale Stalingrad má v sobě takovou syrovost, kterou třeba v americkejch válečnejch filmech jaksi postrádám. Vadilo mi, že jsem se dost ztrácel v postavách. Postav je tam poměrně dost a tak od půlky jsou všichni vesměs zahalený v čepicích a šálách, takže je těžký je od sebe rozeznat. Takže bezpečně jsem poznal snad akorát Karla Heřmánka a Leontýnku Danu Vávrovou. Ale zrovna tohle je film, na kterej se určitě podívám někdy časem znovu, takže třeba na druhej pokus už se v postavách zorientuju líp. Silný 4 hvězdy.

Coney Island je takový skoro až kouzelný místo, který často účinkuje ve filmech, v knihách nebo třeba ve videoklipech. Tady mám ovšem pocit, že Woody Allen vsadil jenom na tu retro atmosféru, na dobovou muziku, na dobový pestrobarevný oblečení, atd... Hezky se na to kouká, ale je to vlastně dost o ničem. Pořád čekáte, kdy se děj konečně někam posune, ale ono to celou dobu jenom tak přešlapuje na místě. Až asi 20 minut před koncem se tam konečně něco stane, ale stejně to nemá ani žádnou pointu. Pěkná atmosféra a slušný herecký výkony v naprosto prázdnym filmu. Pocitově za 3 hvězdy, ale vlastně ani nevim, za co ty hvězdy dávám.