Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Thriller

Recenzie (2 016)

plagát

Červený labyrint (1997) 

Netušim, do jaký míry film odpovídá skutečnosti, jestli to v Číně takhle u soudu opravdu vypadá, ale scény přímo ze soudní síně byly docela povedený. To mě bavilo. Naopak mě moc nebavila ta vedlejší linka o tom, jak se obviněnej Richard Gere zakouká do svý advokátky a ta zase do něho. Taky byl trochu mimo ten akční útěk na americkou ambasádu. Jinak Bai Ling jsem viděl v pár filmech, který třeba byly strašný kraviny, ale ona mi vždycky utkvěla v paměti, protože byla takovym neobvyklym způsobem sexy. A tady vypadá jako taková šedá myš, který bych si skoro nevšimnul. 60%

plagát

Kids (1995) 

Občas se po letech k nějakýmu filmu vrátim a musim pozměnit hodnocení i komentář. Kids jsem poprvé viděl někdy v době, kdy jsem byl o něco mladší než hlavní postavy v tomto filmu, a tenkrát mi to přišlo docela cool a vlastně jsem chtěl mít taky nějakou podobnou partu kamarádů, poflakovat se s nima od ničeho k ničemu a třeba od nějaký kámošky chytit pohlavní nemoc. Nic hlubšího jsem v tom tenkrát neviděl. Když se na to koukám dneska, tak musim uznat, že Larry Clark, kterej tehdy točil svůj první film a do hlavních rolí obsadil různý tehdy naprosto neznámý začínající herce, případně úplný neherce, který posbíral někde na ulici, vytvořil opravdu pozoruhodný dílo, který za těch 30 let od natočení vůbec nezestárlo. Naopak ještě navíc získalo jakejsi kultovní status. Každou chvíli na mě někde vyskakuje ta notoricky známá fotka, kde partička jde po travnatym ostrůvku mezi silnicema, a každej hned pozná, že je to z Kids. Škoda, že Clark ve svý další tvorbě odbočil spíš k nějakýmu soft-pornu, kde je to převážně o snaze diváka šokovat, ale ta hlavní myšlenka filmu se ztrácí někde v pozadí všech těch sexuálních scén. Tady se o sexu hlavně kecá a těch vyloženě sexuálních scén je tu na Clarkovy poměry ještě málo a jsou hodně decentní. Taky tady Clark tolik netlačí na pilu a měl jsem z toho pocit, že je to opravdu ze života. Chválim taky to, že tady ty postavy hrajou opravdu mladý herci, kterejm je cca těch 17-18 let. Mezi nima můžete vidět třeba debutující Chloë Sevigny nebo Rosario Dawson. Příznačný je i to, že jeden z hlavních herců spáchal o pár let později sebevraždu, druhej se pro změnu předávkoval. Neřikám, že je film dokonalej, občas se trochu vleče, občas je to chování postav tak trochu postavený na hlavu, ale ty 4 hvězdy si to zaslouží.

plagát

Volba zbraní (1981) 

Tyhle starý francouzský kriminálky já hodně můžu a tohle má asi všechno, co od takovýho filmu očekávám. Film teda trvá přes 2 hodiny a v závěru mi to přišlo dost natahovaný a překombinovaný, ale nenudil jsem se. A za vidění to stojí už jenom kvůli tomu, jakej výkon tady předvádí Gérard Depardieu. On má na kontě hromadu skvělejch rolí, ale tohle je asi jeho nejlepší výkon, co jsem zatim měl možnost vidět. A i když tady hrajou vedle něho další herecký esa, tak on je dokázal všechny strčit do kapsy a celej film ukrad pro sebe. Yves Montand a Catherine Deneuve si odehráli to svoje, zaujal mě pak ještě Michel Galabru, kterýho jsem znal do teď jenom z komedií. Vážnou roli ale zvládnul zahrát taky. Akorát ten jeho naivní pokus o zatčení byl spíš nechtěně komickej a hodil by se asi líp do Četníka ze St. Tropez.

plagát

Šok (1982) 

Když hraje Delon v kriminálním filmu, je to obvykle dobrý. Když si k tomu ale zároveň napíše i scénář, vyleze z toho vždycky taková samolibá ptákovina. To se potvrdilo i tady. Nejdřív nám samozřejmě Delon musí ukázat, že ještě nepatří do starýho železa, takže hned na začátku se dozvíme, že jeho postava má asi o 20 let mladší milenku. Ta je ve filmu úplně zbytečná a během první čtvrtiny zmizí ze scény, ale to by prostě nebyl Delon, aby si tohle nedal do scénáře. Taky se nám Delon musí detailně předvést nahej ve sprše, ale chápu, že třeba jeho fanynky tohle dokážou ocenit. Jinak Delonova postava samozřejmě působí strašně supermansky a nesmrtelně, takže vůbec nemáte ani nejmenší pochybnosti, že všechny padouchy zlikviduje s prstem v nose. Nechci film vyloženě jenom kritizovat, protože občas má nějaký lepší okamžiky, ale pokud chcete koukat na film s Delonem, tak prostě dejte ruce pryč od všeho, kde jeho jméno zároveň figuruje i u scénáře. Kdyby všechny Delonovy scénáře skončily vyhozený v popelnici, tak to žádná škoda nebude.

plagát

Miesto pri mori (2016) 

Mám pocit, že Casey Affleck se v posledních letech zaměřil na divný role v divnejch filmech. Tohle na začátku vypadalo docela nadějně, ale postupně se dostavila nuda. Uprostřed pak přijde vrchol celýho filmu, kde se dozvíme, že se stala jistá tragédie a od tý doby je hlavní postava takovej divnočlověk. To byly opravdu silný scény. Už jsem si myslel, že teď se to konečně rozjede, ale nerozjelo se to. Nuda pokračovala až do úplnýho konce.

plagát

Sňatek bez domova (1989) 

Nedávno jsem viděl dokument o Bruno Cremerovi, kde se poměrně dost mluvilo o filmech, který režíroval Jean-Claude Brisseau. Bruno Cremer hrál ve třech jeho filmech a mimochodem tam taky bylo řečeno, že v tomto filmu vůbec nechtěl hrát, museli ho dlouho přemlouvat, museli mu slíbit, že zůstane celou dobu oblečenej, atd... Nakonec ho přemluvili a Bruno Cremer si tady střihnul roli profesora ve zralym věku, kterýmu totálně zamotá hlavu a převrátí život vzhůru nohama jeho mladičká studentka. A tady musim vyzdvihnout i výkon Vanessy Paradis. Od ní jsem nic moc nečekal, ale byla ve svý první filmový roli výborná a rozhodně nezůstala jenom v Cremerově stínu. Slušný drama, sice mnohokrát omletej příběh, ale hodně to pozvedla hlavní herecká dvojka. 70%

plagát

Homár (2015) 

Od režiséra Lanthimose už jsem viděl Zabití posvátného jelena a ten film se mi vůbec nelíbil a ani jsem nepochopil, o čem to vlastně bylo. Tahle šílenost se ale dokázala trefit do mýho zvrácenýho smyslu pro humor, takže jsem se u toho docela slušně pobavil. Zejména první polovina ze seznamovacího hotelu, kde se všechno řídí podle naprosto bizarních pravidel, mě bavila hodně. Ve druhý polovině hlavní postava uteče do lesa a začíná se v podstatě od znova. Druhá polovina má taky pár dobrejch scén, ale je prostě slabší než ta první. A ke konci jsem se už chvílema i nudil. Ale rozhodně je tohle film, na kterej se časem rád podívám znovu.

plagát

Arthur Newman (2012) 

Tenhle námět šlo natočit s nadsázkou a odlehčeně jako vtipný road movie s happy endem, nebo naopak jako vážný drama o nešťastnejch existencích, který na konci tý cesty skončí tragicky. Jenže tady tvůrci natočili něco mezi a podle mě tak úplně promrhali potenciál celýho filmu. Prostě to nějak nefungovalo. Ale já mám celkem rád filmy, který se odehrávaj někde na cestě, mám rád kýčovitý záběry na nekonečnou silnici a na západy slunce, takže jsem si v tom taky to svoje našel. Film sám o sobě by byl tak za 2 hvězdy, třetí přidávám za ty záběry ze silnice. Některý se opravdu povedly.

plagát

Králi ulice (2008) 

Koukám, že David Ayer na začátku svý režisérský kariéry natočil 3 filmy na stejný téma. A ani jeden z těch filmů mě moc nenadchnul. Tohle je další z řady filmů o zkorumpovanejch policajtech, kterejch se natočily už mraky. Nepřináší to nic novýho, nic originálního, nic překvapivýho. Asi je tohle téma prostě už úplně vyčerpaný. 50%

plagát

Maigret (2022) 

Po Gabinovi, Cremerovi a Mr. Beanovi si tentokrát střihnul roli komisaře Maigreta Gérard Depardieu. Ten asi během návštěv v Rusku jenom dokola vyžíral Putinovi ledničku, takže má tak 150 kg. A s touhle figurou posunul takovou tu typickou Maigretovu pomalost ještě o další level. Takže Gérard Depardieu velmi pomalu a rozvážně vyšetřuje, pátrá a hledá a timhle stále stejně pomalym tempem případ nakonec vyřeší. Na druhou stranu nemůžu ani říct, že by to pomalý tempo bylo vyloženě na škodu. Do tý šedivý a pošmourný atmosféry filmu to prostě pasovalo. A samotnej Depardieu, na kterýho tady všichni nadávaj, jak je v tom filmu příšernej, podle mě obstál se ctí. 70%

Ovládací panel
94. naj používateľ Česko
256 bodov