Surina

Sice jsem velký fanda a obhájce českých filmů, ale tenhle film do našeho domova nevdechl ani špetku vánoční atmosféry. Film má být o tom, že zázraky se dějí a dějí se především na Vánoce. Avšak tady ději nepomohlo ani Pražské jezulátko, jenž by filmu vykouzlilo lepší hodnocení, tak hlavně, že Penélope pomohlo přijít do jiného stavu. V neposlední řadě chci zmínit manželé a herce J. Abrháma a L. Šafránkovou, které už na filmovém platně snad ani zvlášť vidět nelze.

Klasický romantický film na nedělní deštivé odpoledne. I když film dějově není nějak obzvlášť složitý a zcela jistě si nebudete po skončení lámat hlavu s jeho závěrem či pokládat otázky – „coby kdyby". I přesto si, ale myslím, že tato klasika by neměla chybět v žádné domácnosti s dětmi. Krásný herecký výkon předvedl i James Belushi (ostatně jako vždycky).

Filmových adaptací na téma popelka již bylo natočeno snad tucet. Přesto, že většinou u diváků tyto filmy sklízejí spíše kritiku než pozitivní hodnocení. Myslím si, že u spousty z nich si filmaři moc nelámají hlavu nad příběhem a samotnou zápletkou. A to se stalo bohužel i tentokrát. Po půl hodince po zhlédnutí filmu jsem už ani nevěděla jména dvou hlavních hrdinů – tedy současné popelky/opravářky motorek a prince/americké popstar. Film mě ani neurazil, ale ani neoslovil. Víckrát se už, ale na něj nepodívám.

Viděla jsem snad všechny možné adaptace tohoto filmu, proto si dovoluji říci, že pod taktovkou režiséra J. Wrighta se mi zpracování děje knihy od autorky J. Austen líbilo zatím ze všeho nejvíce. Dějová linka je zasazená na malebný venkov v Anglii koncem 18. století, a proto divák, který není vyloženě" fanoušek" romantických filmů si přijde na své alespoň krásnými záběry kamery jak v přírodě, tak i na typické anglické stavby. Film skvěle zobrazuje pyšnou slečnu Bennetovou v podání K. Knightley a předsudky obklopeného pana Darcyho v podání M. MacFayena, jenž si nakonec k sobě, po pár peprných dialozích přeci jen najdou cestu.

Nevím jestli tenhle film donutí diváky k zamyšlení nad současným (podle rodiny Trockiánů zkaženým) světem, ale alespoň jednoho člověka tedy k zamyšlení přiměl. Během sledování se mou hlavou neustále honily názory PRO a PROTI. Když začnu s negativními věcmi, tak úvodní scéna zabití zvířete dítětem není moc dobrý počin, poté šplhání otce s dětmi v dešti po skalách nebo jak tomu tatínek říká "osvobození jídla" - v naší řeči prosté kradení. Je neskutečné jak osoba, v tomto případě táta, s kterou vyrůstáte tě dokáže v životě naprosto ovlivnit. A cokoliv řekne nebo udělá je pro tebe svaté. V určité fázi filmu je vidět vzdor některých dětí a přání odlišné budoucnosti než kterou pro ně otec plánoval. Velice se mi líbilo jakým stylem se děti učily, a jak na svůj věk byly, co se týče vzdělání vyspělé (nádherně zde byl vykreslen kontrast mezi vzděláváním doma a ve škole). Závěr filmu byl podtržen písní Sweet child o'mine, jež mě naprosto odzbrojila.

Film natočený od režiséra Tima Burtona mě opět nezklamal. Od knižní předlohy se film z části liší (některé z dětí mají jiné „magické" vlastnosti než v literárním díle). V průběhu sledování však divák pochopi, důvody které režiséra vedly k drobným úpravám. Jak se říká, vše souvisí se vším, a i tady tomu tak platí. Jediné co mi ve filmu scházelo je přítomnost herečky Heleny Bohnam Carter, kterou režisér obsazoval do každého druhého filmu, a jež by se krásně hodila do role slečny Peregrinové. I když volba herečky Evy Green nebyla vůbec špatná.