mysak.pitlik

Dokument o lékaři s bájnou lhavostí, který nechává v bolestech umřít všechny své pacienty, v touze po tom, stát se Mesiášem. Chápu, že k dokreslení jeho osobnosti je důležitá linka s afektovanou plastikovou novinářkou, kterou oslnil jeho úspěch a peníze. Opravdová investigativní novinářka, která si nevšimne ničeho zvláštního u svého přítele, který je osobním lékařem Clintonových a Obamových, skoro zachránce princezny Diany, kamarád papeže a Putina a tak trochu agent CIA. Jenže mnohem víc by mě zajímalo, jak může v prestižní nemocnici jen tak voperovávat lidem do těla plastové trubičky. To si opravdu až po několika úmrtích všimli, že neproběhl žádný výzkum, žádné studie? Na základě čeho začal provádět ty operace? Kdo to všechno platil? Víc otázek to vyvolá, než zodpoví.

Miluju tu knihu. Proto nechápu, proč ve filmu změnili ty nejzásadnější události. Název by měl být spíše "Zteč, než utrpíme mír".

Zajímavý vhled do prostředí, o kterém nemám ani páru. A nově nastupující vězeň Franta je vtipná figurka. Recidivista, který byl už několikrát v podmínce a bojí se, že z něj vězení udělá kriminálníka. Ale Franta je koumes, před nástupem se na vězení dostatečně připravoval - zamykal se sám doma a to dokonce bez televize!

Z tohoto dílu je člověku až blivno. Pan doktor Čapek je teda síla. Doufám, že takhle se soudci běžně nechovají. Paní vychovatelku asi taky víc pohltilo natáčení, když odsouzenému nějak zapomněla říct, že na podmínečné propuštění nemá nárok. Jestli se chtěla podívat k soudu, aspoň se mohla adekvátně k tomu obléknout. K čemu ten soud vůbec proběhl, když vlastně ani nebylo o čem rozhodovat? Pak nemají být soudy zasekané. Odsouzený jen dostal návod, jak má příště odpovídat, aby soudce uspokojil.

Neuvěřitelný. Litanie, kde Kajínek kňourá, že je nejhodnější člověk na světě. Vždyť on i kradl s tím, že lidi dostanou vše zpět od pojišťovny. Zlatej člověk prostě, pojďme mu postavit sochu vedle Husa.

Tento týden byly prolomeny limity těžby. V souvislosti s tím jsem se dívala na tenhle dokument a větší úzkost jsem dlouho necítila. Tolik zmaru. Že se tak chovali komunisti, to překvapí málokoho. Ale proč se v tom pokračuje pořád dál?

Vizuálně krásné a protagonisté si natáčení určitě báječně užili...nicméně jako divákovi mi to nepřináší prakticky nic.

Oceňuji jejich snahu, i když to občas moc nedávalo smysl a náhražka ropného produktu byla pro životní prostředí daleko víc zatěžující. Přesto to bylo poměrně inspirující. Mr. Sandman, bring me a dream...

Ta žena je neuvěřitelně zábavná.

Tehdy si lidi toho zdejšího komunismu málo vážili, tak bylo potřeba ukázat, že ve světě jsou na tom i hůř.