mrtvej pes

Čtyři páry s dětmi se sejdou na chatě u jezera, kde probíhá přípravka studentů ke zkouškám na prestižní školu. Zatímco Šunsuke (Kódži Jakušo) si není jistý, jestli by jeho nevlastní dcera měla vůbec na takovou školu chodit a pohádá se proto s manželkou, objeví se u jezera také jeho tajná milenka z práce. Den probíhá napjatě, všichni se vyhýbají jistým závěrům, když náhle milenku najdou mrtvou. Šunsukeho žena se k vraždě okamžitě přizná, ale všechny důkazy nasvědčují tomu, že to neudělala. Ale když ne ona, tak kdo?

Letní příběh o radostech a strastech dívčího týmu kanoistek, v jejichž sportovní úspěch nikdo nevěří, ani ony samy.

Zdánlivě obyčejná úřednice Hiroko (Sakura Andó) má tajemství. Místo muže je totiž zamilovaná to torza. Bez hlavy, bez rukou, bez nohou, jen s pohlavním údem. Takový život „ve dvou“ jí stačí, ale její klid naruší návštěva mladší, světu mnohem otevřenější sestry, která utekla od nevěrného manžela a chystá se u Hiroko na nějaký čas zůstat.

Sawa (Sakura Andó) pracuje jako domácí ošetřovatelka. Když ji rodina staříka, o kterého se Sawa stará, požádá, aby se s ním naposledy vyspala, udělá to. To ale vede k tomu, že přijde o práci. Protože nemá kam jinam jít, potlouká se okolím, hledá staré lidi v nesnázích a zaplétá se do jejich životů. Skrz tato setkání se životy starců změní a Sawiny vlastní rány se začnou hojit.

Šermíř Kakeru pomocí svého „pečetícího meče“ pomáhá očistit svět od temnoty, ať už se jedná o temnotu lidských srdcí, anebo o nadpřirozeno, které lidi ke konání zla podněcuje. S každou bitvou a zapečetěným nepřítelem ale i Kakeru přichází o kousek sebe.

Ve škole, kam Sora chodí, platí až vojensky rigidní řád. Sukně i vlasy musí být na milimetr přesně střižené, doplňky se nenosí, z řady se nesmí vybočit. Dokonce i odstín vlasů musí mít všichni stejný. Kvůli tomu učitelé nechtějí na školní pozemky pustit Kio, hnědovlásku od přírody, o které spolužačky kysele rozhlašují, že se nepřirozeně hnědou barví. S pomocí kamaráda Chuyi se Sora rozhodne všechna ta ztrouchnivělá černá školní pravidla zrušit, nebo alespoň narušit, aby Kio pomohl a možná se s ní sblížil. Ale dočká se při tom víc podpory i odporu, než mohl kdy tušit. A to jak od učitelů, tak od spolužáků.

Koharu (Sei Širaiši) proplouvá školou bez přátel, osamoceně, protože s ní nikdo nesdílí zálibu pro skládání akčních figurek. Nevadí jí to, ale když jednoho dne v záhadném obchůdku s figurkami koupí hračku Gun Gun Lady a díky ní se ve snu přenese do živé střílečky se svými spolužačkami, rychle se se svým týmem i se samotnou Gun Gun Lady spřátelí. Jenomže její hravé sny mají jeden háček. Kdo v nich třikrát přijde o život, už se ve skutečném životě neprobudí.

Risako (Kó Šibasaki) předvolají jako náhradní členku poroty k soudu. Jedná se o neblaze známý případ novopečené matky v domácnosti, která zabila vlastní dítě. Okolí na obžalovanou nahlíží jako na krutou zrůdu, obhajoba zase naléhá, že byla na výchovu dítěte sama, bez pomoci, bez empatie, a ze stálé kritiky manžela a tchýně prostě nevydržela... Zatímco se porota, soudci a média perou o svoji verzi pravdy, Risako do případu zapadá víc a víc, zejména protože sama má doma malé dítě.

Janus – římský bůh se dvěma tvářemi. Stejně tak středoškolačka Hiromi, slušná a stydlivá a pod přísnou taktovkou své babičky, si jednoho dne uvědomí, že v sobě zřejmě má více než jednu povahu. Začíná se totiž probouzet a netuší, kam se podělo posledních pár hodin, proč ji poznávají cizí lidé a proč si ji pletou s jakousi Yumi, dívkou, která je Hiromin úplný opak. Jedna trpí pod babiččiným až násilným nátlakem studovat, být cudná, na slovo poslouchat. Druhá se toulá nočními ulicemi a zabředá hloubš do tokijského podzemí. Jenže jak dlouho se můžou tyhle dvě tváře v Hiromi střídat, aniž by došlo ke střetu nejen mezi nimi, ale mezi jejich světy?

Aby zachránil dobré jméno rodu své snoubenky, sebere na sebe mladý, naivní samuraj před světem a zákonem vinu za cizí zločiny a uprchne z města. Životem ho pronásleduje nejen cejch vraha, ale prohlubující se vědomí, že čestní samurajové jako on už vyhynuli a nedbají na morální kód, který on vždy tak věrně dodržoval a jen na to doplatil. Jedině jeho snoubenka mu ještě věří.

Do dívčí školy přichází nová učitelka Nobuko. Kvůli své mladosti, neotrkanosti a neobroušenému nářečí se brzy stane terčem vtípků tamějších studentek. Nejhůř jí zatápí zpychlá Eiko, jejíž otec školu finančně funduje a na kterou si ani ostatní učitelky netroufají. Nobuko se rozhodne dívčinu drzost oplatit metodou oko za oko, zub za zub. Na Eiko si zasedne, jenže netuší, že děvče je mnohem citlivější, než se na první pohled jeví.

V širých stepích zpleněných nájezdnými džungarskými kmeny povstávají přeživší Kazaši, synové a dcery padlých hrdinů, aby dobyli zpět svou domovinu a důstojnost. V jejich čele stojí hrdý Sartai, vznětlivý Taimas a odhodlaná Khorlan, na jejichž odvěkém přátelství se podepisují nové bitvy a životní zkoušky.

Ve striktní dívčí škole, kde platí zákazy od kouření po takové maličkosti jako trvalá nebo neschválený sestřih, se dramatický kroužek připravuje na představení „Višňového sadu“ Antona Čechova. Hra pro dívky znamení víc, než školní tradici. Je to pro ně způsob, jak si ulomit kousíček svobody, být na chvíli někým jiným, prožívat (nejen) platonické lásky a dokonce i zkoumat elasticitu genderových norem. Tentokrát ale hrozí, že bude představení zrušeno, protože jednu ze studentek přistihli kouřit.

Nahořklá sonda do nekonvenčního vztahu nedokonalého páru. On a ona si padnou na první pohled, oba ale chtějí od života něco jiného. On je nenapravitelný samotář, který se nechce vázat. Ona cítí tikot biologických hodin a chce se co nejdřív vdát. Protože ale s nikým jiným nezažili tu samou přitažlivost, jejich cesty se nerozejdou, ani když se z ní stane vdaná žena.

Kvůli šarvátce, která se vymkne z rukou, se jinak mravný samuraj stane pro své okolí vyvrhelem. Každý další pokus svou zničenou reputaci napravit se pak setká pouze s předsudky a odsouzením, až se nakonec zdá, že se k němu celý svět otáčí zády a jemu nezbývá než skutečně žít jako ten, za koho ho mají – zločinec.

Mezi průvodčími autobusu koluje městská legenda o pohledném řidiči, který s průvodčími navazuje milostné vztahy, než ho dívky unaví a on je při zdánlivých autonehodách zabije. Tomiko práci průvodčí zastává už nějakou chvíli. Těsně předtím, než je do jejího autobusu přidělen Niitaka, záhadný mladý řidič, dostane Tomiko zpožděný dopis od své nedávno zesnulé přítelkyně. Také pracovala jako průvodčí a v dopise popisuje vztah s někým, kdo Niitaku neskutečně připomíná a jemuž přisuzuje svou smrt. Odhodlaná záhadu rozluštit se Tomiko s Niitakou sblíží, aby zjistila pravdu. Než si to ale uvědomí, zamilovává se do něj doopravdy.

Aby zahnali nudu a chvilkově se zbavili vědomí, že jejich životy plynou odnikud nikam, je skupina přátel ochotná udělat téměř cokoliv. Třeba přepadnout sekretářku otce jednoho z nich, když nese do banky tržbu. Ikuko, starší než oni a s podobně cynickým, nikoliv ale nihilistickým pohledem na svět, jim odmítá peníze vydat. Její odpor mladíky zarazí i pobaví a v jednom z nich se na okamžik pohne svědomí. Když si toho Ikuko všimne, s mladíkem se sblíží a pokusí se ho dostat na správnou cestu. Možná mají ale všichni pravdu a on je jen „rokudenaši“, jen další z generace dnešních budižkničemů, kteří nemají ani cíl, ani životní smysl, ani šanci stát se někým lepším.

Po skončení Korejské války (1950–1953) se bývalý voják snaží bombami zničenou půdu osázet borovicemi a zároveň vychovat válečného sirotka jako vlastní dceru.

Spletitý příběh několika postaviček tokijské nižší vrstvy se odehrává během parného poválečného léta. Kreslířka karikatur, výrobce replik šperků do vitrín, čističi bot, členové yakuzy, ale i naoko spořádaný manželský pár se záletným manželem a hamižnou manželkou, ti všichni si kříží cesty v honu za hezčím životem a za ztraceným prstenem závratné hodnoty.

Mládí, léto, motorky. Po nezdařeném románku s Fuyumi, která umí jen „vařit a brečet“, hrdina projíždí na svém Kawasaki ostrovní vesničkou, kde potká neznámou dívku. Ta je jiná už svou bezprostředností a bezstarostností, ale také tím, že ji zajímají motorky – snad stejně, nebo dokonce i více než jeho.