Obľúbení režiséri (10)
Mýtopravce.
I kdyby natočil jen Markétu. I kdyby natočil jen Holubici.
Tato provokatérka mě bere čím dál víc. Dokonce i zpackaným filmem (Pastičky) má co říci, nemluvě o těch vynikajících až výjmečných, které bohatě převažují. Údajně sebestředná chlapofobka, ve skutečnosti velká obhájkyně Člověka (kterého "jako Muže a Ženu stvořil k obrazu svému") se nikdy nesklonila před normalizátory a když jí nakonec bylo povoleno točit, srala je každým novým filmem. A provokovat nepřestala ani po jejich pádu, protože vláda blbosti a patologických poměrů trvá, nahoře i dole. Najde se někdo po ní pro naši dobu?
Do Taking off včetně.
Autor, který si dělá, co chce. Co film, to perla. V posledních měsících vystřídal Chytilovou ve funkci mého dvorního režiséra.
Ne proto, že pocházíme z téže obce a z téhož rodu. Ani ne proto, že se mi líbí jeho školní práce. Nýbrž proto, že jeho absolventský film je formálně i obsahově nejsilnější český film 21. století, který jsem viděl. Naděje české kinematografie.
Dostává mě tam, kde moje id chce být.
Nepovažuji právě za zajímavé mít Bergmana v "oblíbených režisérech", ale po nedávném zhlédnutí tří jeho filmů (Sedmou pečeť nepočítaje) považuji za neúnosné ho tady nemít. (Vyřazen jest Woody Alen, poněkud již bohužel vyčpělá ikona mého pozdního náctiletí.)
Kvůli němu jsem zase musel vyřadit miláčka Evalda Schorma. Dějiny kinematografie vykvetly v jeho Element of crime. A to byl jen začátek. (Je škoda, že Nymfomankou pravděpodobně zahájil éru, v níž už nic pořádného nenatočí.)
Nepochopitelně opomíjený autor. Nejméně dva filmy postavil na citátu Platónova Sókrata.