KarelR

Společně s Neuvěřitelným Hulkem nejslabší marvelovka! Z Ant-Mana se sice vyklubala stále schůdná rodinná podívaná (takže zůstáváme v neškodném blockbusterovém průměru), v porovnání s druhým Kapitánem nebo Strážci Galaxie je to ale dost bída. Peyton Reed vzal Wrightův očividně přehrocený scénář, utlumil komediální ztřeštěnost, přidal klišovité drama a celé to splácal do generické přehlídky popcornových klišé. Herci tak nemají co předvést, akce je zatraceně málo (přičemž není nikterak úchvatná) a vy jen dvě hodiny sedíte a přemýšlíte o tom, co všechno se asi rozcupovalo po Wrightově odchodu. Ano, Rudd je pořád sympaťák a setkání se zbytkem Avengerů zřejmě ustojí. Tady se ale potácí v zoufale nevýrazném originu, kterému chybí jiskra a spád. I v potitulkové scéně je víc filmařského umu než v celém předcházejícím celovečeráku. O budoucnost Marvelu se tedy nebojím, tady se nicméně sešlo snad všechno, co na něm jeho odpůrci kritizují. (5/10)

Moment překvapení je pryč, kupa humorných tref zůstává. Druhý Méďa je víceméně stejný jako ten první, protože opakuje úspěchy i chyby prvního dílu. Ze začátku tedy přichází kanonáda výborného humoru, který je buď nápaditý nebo alespoň tak drzý, že bez okolků funguje. S přibývajícím časem se ale dere do popředí příběh, se kterým to už tak slavné není. Méďa tentokrát bojuje o své lidství a je to přesně tak povrchní a zkratkovité, jak se čekalo. Což je škoda, protože je vidět, že se mířilo o trochu výš. MacFarlane to ale neumí moc prodat, a tak Méďovo trýznění akorát nazdařbůh prokládá hrubozrnnými nebo vyloženě divnými scénami. Občas to zabírá nádherně, občas je z toho trapná křeč. V konečném součtu ale převažuje to první a rozhodně je tu kupa scén, které budete s chutí líčit kamarádům. Takže mise splněna. (7/10)

Terminátoří Arnie je zpátky. Po dvanácti letech. A jestli někdo nedával jeho poslední (mimochodem výbornou) robotí štaci ve Vzpouře strojů, rozhodně nebude nadšený ani tentokrát. Cameronova sága se sice vrací ke kořenům, takže je všechno trochu špinavější a méně humorné, jenže to byla už čtyřka. A ta k tomu přidala alespoň hutnou akci, když už nic jiného. S čím přichází Genisys? Se spoustou celkem laciné nostalgie, překombinovaným a děravým dějem… no a s všeobjímající restartovací kanonádou, jejíž hrdinové jsou většinou jen odlesky postav z Cameronových filmů. Kdo to ustál nejlíp? Samozřejmě Arnie, kterému člověk fandí tak nějak z principu, a na malé ploše baví i J.K. Simmons. Zbytek snaživců ale jen klouže po povrchu, marně se snaží občas zahláškovat (hlavně Courtneymu to fakt nejde) a soustavně vysvětluje zápletku, nad kterou ve finále stejně jen mávnete rukou. Ještě že to je celé svižné a často se někdo mlátí. Takhle je z toho docela stravitelná letní jednohubka, která ale pořád nesahá cameronovkám ani po kolena. (6/10)

Další veliká popcornová trefa! Upřímně nemám Jurský park za nějakou obří modlu a trailery třetího pokračování moc velkou parádu neslibovaly. O to víc jsem se ale divil tomu, co Trevorrow dotlačil do kin. Velká porce jedničky, špetka Vetřelců, trocha jonesovského dobrodružství a voila, výsledkem je našlapaná akční jízda, která nezpomaluje a v poslední třetině vyloženě rve plyn až k podlaze. Jistě, postavám jako tradičně chybí pud sebezáchovy a telefony jim nefungují jen ve chvílích, kdy se to scenáristovi zrovna hodí do krámu. I tak ale Jurský svět nabízí opulentní podívanou pro celou rodinu, která nedisponuje extrémní krotkostí z ranku Transformerů nebo Pirátů a brousí vítanou PG-13kovou „brutalitu“. V překladu to znamená, že se budou dospělí bavit stejně dobře jako mladší ročníky (možná i více). A jelikož Trevorrow vedle nostalgického pomrkávání zvládá i stání na vlastních nohách, odcházel jsem z kina vyloženě nadšený. Kéž by pátý Terminátor dopadl z půlky tak dobře… (9/10)

Dvě hvězdy, každá za jedno božské ňadro Alexandry Daddario. I v zahalené podobě alfa a omega filmu! :)

Velké překvapení. Tedy ne zas tak velké, protože Feigovi šlapaly už Ženy sobě a trailery Špióna se dost povedly, i tak to ale dopadlo nad očekávání dobře. Důvod? Je jich hned několik. Především je Špión takřka klasickou bondovkou s překvapivě dobrou akcí, atraktivními lokacemi a žánrovým švihem. Ze dvou třetin je to vlastně regulérní brosnanovka (jen poctivě eRková!), háček je ale samozřejmě v tom, že tu rozdává rány Melissa McCarthy. Kdekomu už tahle dáma možná leze krkem. Špión je ale dalším důkazem toho, že když jí dáte dobře napsanou roli a necháte ji dostatečně improvizovat, bude z ní padat komediální zlato. Stejně jako ze Stathama. A Juda Law. A Rose Byrne. A vlastně každého, kdo se v téhle komedii objeví (Statham je geniální prakticky v každé scéně!), čímž vznikl dvouhodinový vodopád kreativních urážek a skvěle provedených gagů. Ano, najdou se i slabá místa, protože se tu vyrábějí humory s takovou kadencí, že to vždycky vyjít nemůže. Chvilek trapného ticha ale není zase tolik a zdaleka je přebíjejí momenty, které spolehlivě složí celý sál. Vlastně mám už teď pocit, že z toho bude zasloužená trvalka. (8/10)

No, tak tenhle risk nevyšel. Země zítřka chce být hrozně moc oslnivá, zábavná a inspirativní, ve výsledku ale jde o mohutnou blockbusterovou tragédii. Člověk se celou dobu těší na to, že ho čeká návštěva promyšleného futuristického města, ve kterém se budou dít nevídané věci. Místo toho se ale servíruje děsně utahaná dialogovka (kam ty prachy přišly?!?), která uteče k idiotské podzápletce a z ústřední atrakce neodhalí skoro nic. Lindelof už by vážně potřeboval proplesknout. A výjimečně si zaslouží políček i všichni ostatní, protože ani jinak není kde brát. Všechny postavy jsou nezajímavé až běda. Akce je možná slušně natočená, ale je jí zoufale málo. A v neposlední řadě ani nepochopíte, o čem to celé vlastně bylo, protože po pár zmatených vysvětlovačkách prostě rezignujete. Takže další průšvih z ranku Johna Cartera? Ani ne, John Carter byl totiž velkolepou a docela povedenou dobrodružnou podívanou. Tohle je jen nevýrazná vata, která možná vznikala s těmi nejlepšími úmysly, ale bohužel selhala v jejich překlopení do celovečerního filmu. (5/10)

Nadfilm. Čekal jsem hodně, ale nečekal jsem, že mě Miller rozemele až tak nekompromisním a přesně vybalancovaným akčním náhulem. Šílený Max nejenže dorovnává energii a nápaditost trailerů. On ji ještě v pohodě převyšuje a servíruje živelné drama, ve kterém se opravdu bojíte o hrdiny a uhýbáte s nimi před každým zápalným kopím. Tom Hardy je jako tradičně boží, Charlize Theron už dlouho nedostala tak dobrou postavu a kupodivu zaujmou i lepé modelky a Nicolas Hoult. A to jsem ani nezačal řešit záporáky, kteří jsou děsiví, fascinující i pamětihodní zároveň. Že vás zajímá hlavně akce? No dobře. Ta kombinuje živelnost Bojovníka silnic s nejluxusnější moderní trikařinou, takže ujíždění z A do B nikdy nemá slabé místo. V podstatě tedy dvě hodiny zíráte na plátno a nechápete, jak mohl Šílený Max vůbec vzniknout – obzvlášť v době bezpohlavních popcornových omalovánek. Važme si ho, větší koule mělo v posledních letech jen máloco. A jedním dechem doufejme, že si na sebe vydělá a stane se inspirací pro mnoho nastupujících filmařů. Kde se Miller těch 30 let sakra flákal?!? (10/10)

Zatímco dvojka Avengers řadu lidí zklamala nebo rovnou znechutila, mně asi pustili nějakou jinou verzi. Čekal jsem slabšího pohrobka jedničky, místo toho jsem ale dostal plně whedonovský upgrade, ve kterém je všechno, na co minule nebyl čas. Opět se sice nedějí záporácké zázraky a to samé platí pro tuctový vizuál, Joss ale úřaduje hlavně v rozdávání prostoru postavám, celkovém rozložení akce a dialogů a samozřejmě v servírování comicsových momentů, o kterých jste ani nevěděli, že je chcete vidět. Výsledkem je mohutná popcornová jízda, v níž osobní linky fungují stejně dobře jako akční veletoče (spíš lépe) a která vítaně uzavírá druhou fázi marveláckého vesmíru. V kontrastu k tomuhle finišování rozhodně zamrzí, kolik času musí Joss věnovat lákání na Infinity War a kolik ho naopak chybí dvojčatům, jejichž pohyb po šachovnici nemusel být tak zkratkovitý. Ve finále se ale všechno slije do svižného a emocionálně působivého koktejlu, který je možná složitý a chybí mu prvoplánově atraktivní lokace, jenže to už je holt daň jedenáctého filmu v sérii. Řadoví diváci tak asi budou chvílemi nepříjemně tápat. Pokud mám ale mluvit za sebe, užil jsem si to do od začátku do konce. Už aby tu byla druhá projekce! (9/10)

Hlad je tentokrát za civalovskýho tvrďáka, ale já s imfem jsme teda zuřivě utírali slzy. Rychle a zběsile 7 ždíme rozlučku s Paulem Walkerem na maximum, vzhledem k tónu minulých dílů to ale vůbec nepůsobí nepatřičně. Naopak jde o poctivý návrat do světa, ve kterém se likvidují auta po desítkách a vždycky to vypadá náramně. Sedmička je v tomhle směru ještě šílenější a nadupanější než předchozí díly (nepřekvapivě). A i když postrádá balanc stále nepřekonané pětky, z fleku bych ji pasoval na druhý nejlepší díl. Akce jsou totiž vážně tuny, osobní souboje mají patřičný drajv (jen to chtělo lepší koncovky) a geniální stathamovský úvod vám hned zkraje vysvětlí, že se Wan při natáčení bavil snad víc než my v kině. Ano, je to zcela tradiční "more of the same". Výjimečně to ale bohatě stačí. (8/10)