Sinner.

Nedostal jsem úplně to, co jsem si myslel po zhlédnutí trailerů. Není to typická love story s nadpřirozenými prvky. Je to hutná sonda o osamělosti, o traumatech z dětství a strachu ze zranitelnosti. Překvapivě ve mně více rezonovala linka s rodiči (coming out matce, rozhovor s otcem a závěrečné loučení), aby mě na úplném konci totálně rozdrtila linka s Harrym. Na takový šokující twist jsem rozhodně nebyl připravený a zpětně tak pozvedl i milostnou linii... Andrew Scott je bůh.

Smiley vám dokáže vykouzlit úsměv na tváři a za chvíli vás zase dojmout k slzám. Osudy jednotlivých postav si vás zaháčkují, šrouby se pomalu utahují, aby vám autoři v posledních dvou dílech naložili pořádně velkou dávku emocí. Scény, kdy Alex a Bruno v alegorii odhalují své vzájemné city, nebo když se stárnoucí Javier vzdává zřejmě poslední možnosti lásky ve svém životě, jsou nesmírně silné a chytí za srdce. Španělům se to povedlo :)

Nádherně intimní příběh o dotknutí se dvou srdcí.

Muž, žena, transexuálka, lhářka, vězenkyně, prostitutka, bohyně, hvězda, milovaná i nenáviděná... to vše byla Cristina La Veneno. Fantastický pohled na život jedné fascinující osobnosti.

Spojení drag umění se zpěvem dává další důkaz, jak jsou tito lidé neuvěřitelně talentovaní. Mimořádně povedený formát ukazuje vztyčený prostředníček všem podobným soutěžím. Tady se od prvního dílu sešlápne plyn až na podlahu a nastavené tempo se udrží až do finále. Je to výpravné, na ničem se nešetří a po dlouhé době se podařilo zcela smýt stín pandemie a za pomoci lehce přidaného potlesku se vytváří dokonalý obraz velkolepé show jako před covidem. Výborný moderátor Graham Norton a vyjma příšerné Trixie Mattel i skvělá porota jsou už jen pověstnou třešničkou na tomto dokonalém dortu.

Obecně si myslím, že pořady tohoto typu nemají cenu. Nevěřím, že vztahy navázané v takovém prostředí mají šanci. A vůbec nechápu, jak všichni účastníci touží po titulní trojici, tj. po někom, koho vůbec neznají. Ale 12 Dates Of Christmas jsou v rámci žánru nakonec solidní průměr a po příšerném Single AF celkem milým překvapení. Vánoční atmosféra hodně pomáhá a člověk doufá v zázrak jménem láska. A zcela nečekaně se ho i dočká... Když přežijete neustálý přísun nových objektů lásky a trapnost některých účastníků, začne vám před očima růst nádherně dojemný vztah Chada a Kate. Homosexuální Garret vybírá až přebere, takže se časem stává pátým kolem u vozu a ustupuje do pozadí. I když zrovna jeho linka s Josem byla ta, které jsem opravdu fandil. (1.série 60 %)

Nalijme si čistého vína - je to naprostá blbina. Ale taková, až jsem se bavil. Ovšem nutností je být fanouškem RPDR, jinak se obávám, že to nedokoukáte. V opačném případě si užijete přehlídku bývalých účastníků drag race včetně porotců, a k tomu nádherně natvrdlého Russe, který se neustále dostává do situací, v nichž musí strhnout košili a ukázat svou chlupatou hruď.

Představte si, že žijete svůj americký sen - jste namakaný hráč amerického fotbalu, na škole chodíte s roztleskávačkou, ve 26 letech jste hvězdou 23.série mimořádně populárního pořadu The Bachelor, ve kterém si před zraky celé Ameriky coby svobodný mládenec vyberete z třiceti dívek svou budoucí manželku... A celou tu dobu tajíte, že jste gay. Stále více zahnaný do kouta se pokusíte o sebevraždu. Neúspěšně. Jediným řešením bezvýchodné situace je udělat coming out... Colton Underwood nás odvážně provádí svým přiznáním rodičům a přátelům, snahou najít postoj k církvi a Bohu (nepříjemně mrazivý telefonát s pastorem!) až po své veřejné vystoupení v Good Morning America. Smekám a děkuji Netflixu!

Premiérová řada Drag Race España mě úplně nenadchla, ale je rozhodně povedenější než letošní Down Under (Australia). V mých očích první sérii zachraňuje emocemi narvaný díl s Dovimou Nurmi, naopak moderátor Supremme de Luxe mírně selhává (zcela nezvládnutý odchod Inti). Celkově převládá spokojenost, ale opravdoví fanoušci ví, že to jde mnohem, mnohem lépe… Ano, Thailand!

Pět obyčejných dní v životě stárnoucího amerického novináře a mladého izraelského filmaře. Jejich životní cesty se náhodně protnuly, na pár chvil se propletly a pak se opět rozběhly každá na jinou stranu. Není to úplně dokonalé, ale nádherně obyčejné s mile silnou katarzí v závěru. Řekl bych, že film ocení především ti, kteří mají blíže k Michaelovi než k Tomerovi. Za mě velká spokojenost.