Segrestor

Sice finišuji teprve pátou řadu, ale pochvalný canc si prostě nemůžu nechat ujít. Poslední dobou jsem neviděl seriál, který by mě tak bavil. A to i přesto, že v mnohých dílech je tolik vaty, že bych si z toho mohl přifouknout svou visco matraci. I přesto, že čtvrtá řada zavání epizodností a pátá je z rozjezdu dost nudná. Ovšem i tak... Mně se to prostě tak strašně líbí! Okamžitě do topky s tím! Seriozní psaní dodám až po zhlédnutí všech řad.

Breaking Bad (česky rádobyvtipně přeloženo jako Perníkový táta) je přesně tím typem seriálu, který vyplňuje mezeru v jinak relativně prázdném prostoru televizní zábavy pro muže středního věku. Pro muže středního věku, kterému Hvězdná brána líbá zadnici a na Matlocka má ještě nějaký ten pátek čas, je právě Breaking Bad jediným východiskem. Seriál pojednává o čerstvém padesátníkovi, který se spolčí se svým bývalým (ne zrovna nejlepším) žákem, aby se společně vrhli do výroby metamfetaminu (pervitinu) tedy povzbuzující drogy, sice nezpůsobující fyzickou závislost, leč přesto s možnými devastujícími účinky, drogy, která je světu známá i jako ryze československá droga a v dobách ne-úplně-dávných zcela legální. Na americkém středozápadě ovšem pod přísným drobnohledem DEA (Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami). Tím se zpět dostáváme k našemu hrdinovi Walteru Whiteovi, středoškolském učiteli s rakovinou plic, jež se stala mezníkem v jeho jinak poklidném životě. Jako odborník na chemii vaří 100% čistý pervitin s vidinou obrovského zisku, zatímco chodí do nemocnice na chemoterapie. Postupně zjistíme, že jeho skutečnou (chemo) terapií je právě výroba onoho pervitinu. Tohle všechno jsou pilíře rozvrstveného vztahově-dramatického seriálu s prvky humoru i akce a to si k tomu všemu připočtěme ještě jeden pilíř a to ten, že Walterův švagr Hank je právě agentem výše zmíněné DEA. Tvůrci promyšleně odkrývají následné události jako jakousi skládanku a dávají tak prostor skutečné mysterióznosti a provázanosti skutků a činů. Něco takové jsme občas nalezli například v LOST, ale zde to dostáváme bez oné smyšlené mystiky a fantazie. Je jasné, že ona Walterova nelegální činnost je nejen startérem veškerých dalších událostí, ale i motorem samotným, ženoucí celý seriál kupředu. Klidně by Walter White mohl legálně podnikat a seriál by byl i tak bezesporu přitažlivý, neboť je výborně obsazen a vůbec skvěle zpracován (ty dlouhé, tiché a zdánlivě nic neříkající záběry mají oproti jiným hektickým a užvaněným seriálům svůj půvab), ale právě ta nelegálnost z toho teprve dělá po čertech napínavou show, která dokáže strhnout každého. A to je koneckonců i nepsané motto tohoto seriálu: Zakázané ovoce chutná nejlépe. Doporučuji jako skvělou podívanou, kdy prostě dáte celý seriál za víkend, ale i jako návod pro ty, co neví, jak naložit se svým jinak šedým životem, když se dozví, že to mají "za pár".

Možná je příliš bizarní držet palce sériovému vrahovi, ale to je nejspíš to, co dělá z tohoto seriálu výjimečnou, populární a celkem diskutabilní záležitost poslední doby. Kdo miluje detektivky, tak se mu budou dělat bubliny u nosu, protože tohle je napínavé jako prase a to vůbec netuším, jak obyčejně lze prasata napínat. UPDATE 27. 5. 2015: Jelikož vím, že všichni rádi čtou dlouhé komentáře, tak jsem se rozhodl důkladněji rozebrat jednotlivé série. Samozřejmě to prozrazuje děj i konec celé detektivky. PRVNÍ. 5* Seznámení s hlavními figurkami proběhne poměrně svižně a nenásilně. Od třetího dílu vás začnou pomalu a jistě zajímat a ke konci vám už samotný Dexter přiroste natolik k srdci, že už netrpělivě vyhlížíte další pokračování. Zjistíte, že jste svědky dramaticky kvalitního seriálu, který z televizní selanky vystupuje (kromě samotného téma) i zobrazováním bizarních vražd. DRUHÁ. 5* Pokud vám konec první sezóny přišel neskutečně napínavý, v druhé sezoně zjistíte, že to ještě nic nebylo. Zde si tvůrci už vyloženě hrají s vašimi nervy. Aby ne. Miláčkovi Dexterovi jsou objeveny téměř všechny mrtvoly, které dosud zdárně odhazoval do moře. (Anti)hrdina má teď za prdelí pěkně horkou koudel, zvlášť, když se jeho sestra Debra začala tahat s postarším agentem FBI, specialistou na tento „úlovek“. Na paty mu ale mnohem více šlape kolega, drsný seržant Doakes. Do toho se Dex zaplete s dalším sociopatem, žhářkou Lilou. On to samozřejmě vše bravurně vyřeší. Prostě všechny zabije. Dobře nejspíš chápe, že nejlepší obranou je protiútok. Byly to nervy a laťka zdvižená hodně vysoko. TŘETÍ. 4* Bylo otázkou, s čím přijdou tvůrci nyní, pokud by chtěli překonat výborné téma "odhalení Dextera". A přišli. Našli mu kamaráda, který by s ním hrozně rád vraždil v tandemu. Proč ne, navíc sám pan státní návladní, že ano?! Vysoká hra patriotů však končí jednoduše. Návladní Miguel Prado umírá a Elvíra se Soňou dožívají svůj život na statku v Cáchách. Karel se stal plukovníkem a jeho syn Bedřich byl přijat na hospodářskou školu. Šílenství Žofiino je tedy jediným tragickým tónem v celém tak rozmarném příběhu. ČTVRTÁ. 5* Protihráčem „Řezníkovi ze zálivu“ se stává vrah jménem Trinity. Je to chladnokrevný killer, který však na rozdíl od toho našeho vraždí pouze nevinné ženy a sprchuje se vařící vodou. Má však skvělé krytí a je vskutku nevypočitatelný. A než se Dexter naděje, Trinity zabíjí jeho manželku Ritu. Závěr této sezony je jářku strhující. Co si teď "řezník" počne s fakany na krku, že? PÁTÁ 3* Tato sezóna působí jen jako normální pokračování dobře rozjeté partie. Nepřináší nic, co jsme ještě neviděli, ani nevrhá hrdinu do natolik kritických situací, abychom se v nervech dávili popkornem. Najde si novou kamarádku, za prdelí má soukromé očko, hlavní protivník opět není jen tak někdo... Problémy se zase kupí a milý Dexter to znovu vyřeší po svém, všechny rozseká na kousky a hodí do moře. No bóže. Zde jsem i seriál přestal sledovat a dlouhý čas ho udatně ignoroval. Ale resty se musí dohánět a tak: ŠESTÁ 5* Říkal jsem si, kam ho cesty páně zavedou po pěti letech řádění v ulicích města, zda najde ještě víc super tvrdšího protivníka, a ono se tak vážně stalo. Duo podivínů, náboženských fanatiků, velice rádo aranžuje mrtvoly dle biblických výjevů a detektivové z Metro Miamy mají o zábavu postaráno. Dex koketuje s náboženstvím, což nádherně posouvá jeho charakter ve vývoji. Byla to lahůdka a finále, kdy byl odhalen Debrou... co vám budu povídat. Byla to pravá seriálová orgie. Co teď bude, když TO zjistila, že jo? SEDMÁ 3* Události na sebe nedají dlouho čekat a Debra, psychicky destabilizovaná kvůli hrůznému zjištění, padá do propasti osobní krize identity. Náš zabiják se bincá od rohu k rohu, žehlí problémy, dál si dělá svoje, a čeká, jak se co vyvine. Celá šou působí, jako kdyby tvůrcům docházel dech, jak se tak říká. Sice se opět zamiluje a to rovnou do sériové vražedkyně, ale to není právě nic nového, to už jsme viděli ve „dvojce“. Navíc se zdá, že se v této řadě objevuje mnohem víc dějově logických chyb, než obvykle. OSMÁ 5* Poslední sezóna završuje všechny předchozí, je důstojným zakončením. Miamy se stává pro Dextera horkou půdou a tak hodlá zmizet i se svou milou a outěžkem do Argentiny. V cestě mu však brání vražedná povinnost, sprovodit ze světa sobě rovného zabijáka, syna psycholožky Vogelové, která onehdy stála u stvoření jeho kodexu zabíjení. Stejná pravidla u svého syna však nezvládla a tak se jí to nyní vrací jako bumerang a synátor jí za to podřízne hrdlo. Finále nabírá neúprosné tempo a souboj s časem se obrací proti Dexterovi. Co bravurně zvládal v předchozích dobách, teď pokazí a stojí to život jeho sestry Deb. Opouští svou milou a syna. Stane se z něj osamělý vlk. Co lepšího bychom mohli přát, že? Osm let uteklo jako voda a fanoušci žánru mohou marně vyhlížet seriál, který by se alespoň tomuto trochu přiblížil. Dlužno dodat, že zakončení bylo velmi chytré. Svou postavu úplně vyřídili, ukončili, a přesto ji nechali žít a my můžeme už jen domýšlet, zda vraždí padouchy dál.

Když tento seriál poprvé uvedla Česká televize (a dost dlouho nás na to připravovala) byl jsem už otrávený celým tím haló kolem nějakého seriálu. První díl mě nijak neohromil. Rozhodně ne tak, že bych hned letěl k počítači, abych založil první fans stránku. Náhodou a dnes mohu říci, že šťastnou náhodou, jsem později zhlédl epizodu „Nachystejte květináče“ a to rozhodlo. Díly jsem si nahrával na VHS a pak je sledoval do zblbnutí a učil se nazpaměť hlášky. Ještě teď mám z toho smíchu vrásky kolem úst. Red Dwarf může působit jako laciný sitcom s prvky sci-fi, ale když tomu podlehnete, připadá vám, že lépe to udělat nešlo. Ta jednoduchost je totiž hlavní silou celého díla. Silně pochybuju, že ještě někdy uvidím něco tak kruťáckého jako je právě Červený trpaslík. Nejraději bych si vymazal paměť a prožil to celé znovu.

Blba, který zrušil seriál Firefly, vyrazili z práce hned poté, co prodej DVD vyletěl nahoru. Toho chlapa, ale měli ještě cestou chytit za kšandy a pustit je, až by byl dole. Nakonec si ale říkám, co kdyby to naše Firefly v páté sezoně pohřbili jako tunu dalších seriálů. Dočkali bychom se jen dalšího zklamání? To už se ale nikdo nedozví. Můžeme sledovat jen těch několik epizod ze života vesmírných banditů a díky za to. Firefly má v sobě nenapodobitelné kouzlo, které je tvořeno obsazením a výpravou především. Když k tomu sloučíme další elementy, které dobrý kus dělají dobrým kusem, dostaneme Firefly v celé své kráse. Jak to tak píšu, kane mi slina někam mezi Alt a Page Up, a už vím, že si to dám pěkně v klidu zase znovu. Díky Jossi Whedone.

Skeče Ústav švihlé chůze a Smrtící vtip se mi tak vryly do hlavy, že pořád pajdám, levá opisuje půlkruh, a na potkání trousím jednu a tu samou anekdotu a čekám, koho tím pošlu pod zem, aby čuchal k fialkám zespodu. Všichni chtějí zabít mě a obě nohy už opisují celé kolo. John Cleese jednou vysvětlil princip skeče (když jsou na scéně čtyři muži v popelnicích a přijde k nim normální člověk, tak ten je divný a k smíchu) vlastně popsal celý princip pořadu Monty Python's Flying Circus. Pro mě kult už od osmnácti let, pro jiné strašná a nepochopitelná blbost. Pro úplně jiné kopie legrácek Petera Sellerse. Buď jak buď, MPFC položili základy moderního britského humoru a zafixovali princip skeče pro další a další napodobitele.

Tento seriál má snad reflektovat současný americký život, ukazovat tu jeho horší stránku. Člověk by až nevěřil, jak to může být zábavné. Potom, co jsem se překousal přes hnusáctví hlavního hrdiny a zvykl si na jeho způsoby, začal jsem mu fandit a zároveň se těšit, kdy si to zase zavaří, kdy někoho zase poníží a kolik přátel zase ztratí. Tento antihrdina je mi v podstatě dost blízky.

Nejdřív jsem si v záplavě všech legračních seriálů říkal, co je tohle za vejlupek, ale už úvodní titulky na mě udělaly dojem, tak jsem dvěma břídilům z Nového Zélandu dal zelenou a dobře udělal. Člověk musí být asi stejný debil, aby se mohl dobrovolně umlátit smíchy při scéně, kdy dvojka flegmatiků kráčí ulicí a jen tak si prostě povídá, proto chápu, že jedněmi je jejich humor nepochopitelný a jedněm přijde jako naprosto dokonalý. Sám jsem si na tento seriál vytvořil návyk, kterého se těžce zbavuji. Navštěvuji skupinové terapie, ale ty dva rytíře smutné postavy vidím všude.

Pravděpodobně nejvtipnější sitcom, který jsem kdy viděl. Sice ne u všech dílů krátké sezony je to na záchvaty smíchu, alespoň jsou vtípky chytré, občas fekální, ale především těžce nekonvenční, plné upřímné vulgarity. A naopak, u některých dílů je to jeden velký záchvat smíchu od začátku do konce. Kontrastní pár (Louie a jeho žena Kim) je velice vydatný. "Ne, nechci ti ho narvat do prdele." / "Ale jak to? Nefantazírujou snad chlapi o tom, že ženskou ošukají do zadku?" / "Já ne!" / "Vážně? Fakt ne?" / "Ne, nikdy jsem to nepochopil, když je chlap milimetr od nejskvělejšího místa na světě, tak proč by se měl cpát do nějaký seschlý řitě?" "Ale můj zadek bys měl vidět, jsem tvoje žena! Co třeba, kdybys mě musel identifikovat," reaguje Kim a Louie na to: "To jako třeba, kdybys měla autonehodu, čelist na padrť, ale řiťka to přežila? No tak fajn, já se mrknu." Do toho ještě Louieho kolega z práce Mike, jehož hlášky flegmatika jsou vážně smrtící. Pro jízdu v opilosti ho zavřeli a on, obrovskej starej tlustej chlap, v zadržovací cele celkem posmutněle prohlásí: "Tak na tomhle místě mě mají ošukat do prdele?" Možná si teď myslíte, že je to jen o šukání prdelí, ale ne, nebojte, není to jen o tom, třebas se řeší, že Bůh je jako jedna velká píča, z které vše vzešlo. Zkrátka, každý jednotlivý díl lze použít jako balzám, když už vás začne ten korektní svět kolem srát. Já si to aplikuju už několik let a zabírá to skvěle. Jak mám nějaké trable v práci i životě, vždycky si řeknu: „Bůh je jako velká píča a dej bacha, aby tě tady neošukali do prdele.“

Jak už sám název vypovídá, Párování není o ničem jiném, než o tom, kde a jak se nejlépe spárovat a v některých případech pokud možno i spářit. Seriál představuje šestici moderních Londýňanů, třicátníků, kteří většinou tráví společný čas v oblíbeném pubu. Za takového normálního je zde Steve v podání Jacka Davenporta, který je u nás známý až z filmu Piráti z Karibiku. V prvním díle se rozejde s excentrickou Jane a spáruje se se Susan, drobnou ale temperamentní blondýnkou. Kolem jejich vztahu se vlastně hromadí všechny eskapády a komické situace, o které zde rozhodně není nouze. K tomu dokonale napomáhají Stevovi přátelé Patrik (dokonalý inseminátor s mega penisem) a především Jeff, nerd s obrovskými teoretickými znalostmi o sexu a vztazích z komiksů, ale jakmile přijde na konfrontaci s druhým pohlavím, vypadne z něj jen: "Ko-ko-ko-kozy." Oba tito rádci dokáží Stevovi jeho vztah poměrně hodně zkomplikovat, ale i sami se dostávají do prekérních situací. A vlastně nejen oni, o všechna ta faux pas se starají i Jene se Sally, další z hvězdné šestky přátel. Ale takový Jeff (výborný Richard Coyle) je přímo magnet na průsery. V hovoru s jednou nádhernou dívkou se s blekotáním dostal až k tomu, že sbírá lidské uši a dělá si z nich náhrdelník ale to vůbec říct nechtěl, už jen proto, že to opravdu nedělá. Aby upoutal pozornost jiné krasavice, vymyslel si pod tlakem situace, že má dřevěnou nohu, a mohl bych zde jmenovat tucet dalších výmyslů, které ho nakonec vždy dostaly do situace, že se prostě s nikým nespároval. Ono to ani tak popsat nejde, to se prostě musí vidět. Takže závěrem, velké plus toho seriálu je, že se nesnaží vychovávat, jak to známe z amerických sitcomů, ale jde mu zkrátka jen o jedno. Navíc zde v podání skvělých herců, je plný vytříbených dialogů a vůbec pohodové atmosféry. Nelze než doporučit!