Elyv

Úchvatný vizuál a milý příběh.

Neuvěřitelně hloupý snímek, ve kterém figuruje jedna stále dokola opakovaná píseň a arogantní a nadržené prase, které kudy chodí, tudy znásilňuje (tohle bych sexem opravdu nenazývala), neb má bolavou dušičku. Inteligentnější příběh zaručí i (pod)průměrné domácí porno.

Panebože. V originále by to snad nemuselo být ani tak hrozné (vadily mi jen naprosto nelogické střihy a záběry pod sukni či na nohy každé slečně, která se nachomýtla v okolí kamery), ale ty češtinářské hrůzy a popisy jako z náhodného generátoru slov, co v dokumentu zvládli vytvořit "naši" (kromě snad už obligatorních výslovnostních nebo faktických kiksů), to je do nebe volající. Pokud si ale chcete užít pěkné záběry za doprovodu náhodného toku smysl postrádajících slov, určitě neváhejte. Vždyť přeci: „Edo. Tokio. Zdá se, že jejich cesta byla určena už před staletími a náhle v tu nejnepředvídatelnější chvíli přijde něco nečekaného. Vidina se zamlžuje. Domnívali jsme se, že jsme našli správný směr, a náhle se ocitáme někde jinde zbaveni orientačních bodů. V Tokiu se na orientační body snadno zapomene, neboť město je neustále pod vlivem barev, různých technik a odvážných koncepcí, stylů a rytmů. Dnem i nocí hledá město jiné formy, jiné myšlenky. (…) Teprve s dostatečným odstupem se přítomnost vzdaluje a ve světle návěstidel spatříme planetu budoucnost, která bude dost možná velmi blízká planetě Edo.“

To bylo tak blbý, že jsem to musela brát jako komedii.

Nepovedená verze Zlatovlásky s několika prapodivnými kostýmy (trička, legíny), jednou příšernou parukou a přidanou postavou ukřičeného piráta a jeho tlupy. (Samopal v pohádce? Děláte si ze mě legraci?)

A to je právě ten masakr.

Myslím, že by se tahle "pohádka" měla jmenovat Tři bratři: příběh pedofila. S podtitulem Příběhový paskvil a básníkova smrt.

Naprosto stupidní adaptace, ve které se povedli snad jedině titáni samotní. Neuvěřitelně zprčený casting, příšerná a nehodící se hudba, imbecilní dialogy. S originálem postavy nemají společného nic kromě jména, jsou z nich jen přehrávající tupci, na něž se člověk dívá pouze proto, že nadšeně sleduje masakr a přeje jim smrt. Nejlepší herecký výkon předvedla náhodná tříletá holčička s svými dvěma slovy "Kore ageru."

Vynikající vystoupení prokládané zábavnými hovory s telefonujícími, kteří svými žádostmi o píseň na přání vytvořili velmi povedený setlist sestávající jak z klasik (Fame, Changes, Starman, Ziggy Stardust, Heroes atd.) tak z toho roku vydaného alba Heathen. Davidovo pohotové žertování s fanoušky na telefonu ("Let's see if we can exhume him.") donutí každého minimálně usmívat se od ucha k uchu.

Nejlepší Bowieho živák, nemá jediné slabší místo. Bowie plně ukazuje svůj hlasový rozsah (který je tedy na 53 let úctihodný) a neuvěřitelně si celé vystoupení užívá. Radost sledovat, slast poslouchat.