MessiM

Dosud vyšly o Kamevédě tři knihy, podle kterých se i rodina kolem Miška řídí – „Jak vychovat šampiona“ (2013), „Strategie úspěšné výchovy“ (2016) a „Správné dítě – Cesta za hvězdami Kamevédy“ (2016).

Zakladatel Kamevédy, Pavel Zacha, svou filozofii a motodyku pro výchovu aplikoval velmi úspěšně na svého syna, který byl již v 18 letech (v roce 2015) draftován do NHL za tým New Jersey Devils. Od svých dvaceti let hraje pravidelně NHL a v době vydání filmu byl považován za jeden z největších talentů českého koleje.

Celý systém výchovy dítěte, podle kterého je malý Miško trénován, se jmenuje Kamevéda. Zakladatelem Kamevédy je JUDr. Pavel Zacha, který v roce 1996 sestavil základní prvky této výchovy do kompletního systému.

Malý Miško nechodil do školky, a to především z důvodů, aby mohl stíhat několikafázový trénink. Do školy ale již začal chodit, kdy v době premiéry filmu nastupoval do 1. třídy.

Rodina s hlavním aktérem začala cvičit již po porodu. Ve filmu je to vidět na jednom z natočených videí, kde malého Miška cvičí, již jako novorozeně, v dětské vaně.

Producent filmu společnost Cineart TV Prague, vybírala pomocí crowdfundingového portálu Hithit, s.r.o. peníze na projekt. Projekt si dal za cíl vybrat 350 000 Kč. Ve výsledku přispělo 483 lidí a to celkovou částkou 538 100 Kč.

V roce 2011 v divadle ve městě Kokkola, viděl režisér Juho Kuosmanen hru o Olli Mäki, který sám seděl také v publiku. Po představení pózoval divadelní režisér Jarkko Lahti s Olli Mäki. Tehdy Kuosmannen řekl, že pokud by režíroval film o Mäki, byl by to právě Lahti, kdo by hrál hlavní roli. Ten to vzal jako slib a začal trénovat box. Dokonce se účastnil několika amatérských zápasů, které ale nakonec prohrál.

Byt Elise Aska (Eero Milonoff) z filmu je pravým bytem režiséra Juho Kuosmanena.

Na konci filmu jdou Olli (Jarkko Lahti) a Raija (Oona Airola) do přístavu a potkají starý pár. Onen pár je v reálném životě Olli a Raija Mäki.

Ve filmu den po vyhlášení protektorátu vidíme Jana Masaryka (Karel Roden) přikurtovaného k posteli po záchvatu vzteku a pokusu o krádež kokainu. Skutečný Jan Masaryk ale 16. března 1939 podle historika Zbyňka Zemana přednášel v Chicagu projev ke krajanům místo nemocného prezidenta Beneše.

V jedné z úvodních scén je smrtelné lože Tomáše Garrigue Masaryka umístěno na Pražský hrad, nikoli do Lán, kde bylo ve skutečnosti.

Jennifer Lawrence (Aurora Lane) řekla, že byla velmi nervózní před svou erotickou scénou s Chrisem Prattem (Jim Preston). Byla to její první sexuální scéna s ženatým mužem. Dle svých slov se musela před natáčením posilnit skleničkou alkoholu.

Pablo Larraín odhaduje, že třetina ze všech filmových záběrů vyšla na první pokus.

Film byl natáčen v Nice ve Francii v době, kdy se tam odehrál teroristický útok.

Film byl natáčen v Nice ve Francii v době, kdy se tam odehrál teroristický útok.

Scéna, kde se sestry snaží neúspěšně vrátit nosítka do sanitky, nebyla vůbec ve scénáři. Režisér Kenneth Lonergan se ji až později rozhodl použít.

Manchester by the sea, originální název filmu, je existující město na severním pobřeží Massachusetts.

Steve Carell řekl, že Já, padouch 3 může být jeho poslední film jako hlas Gru. Nicméně také uvedl, že kdyby byl požádán o pokračování v Mimoňích s nějakou menší rolí, s radostí ji přijme.

Původně byl scénář psán pro Bohemku. Lavického (Jakub Štáfek) měli vyhodit ze Sparty a on měl přestoupit do Bohemky, kdy majitele klubu měl hrát Ivan Trojan.

Knižní předloha se odehrává v Itálii, zatímco film ve Francii.