Recenzie (2 750)
Iron Claw (2023)
Neveselý příběh wrestlingový rodiny je sice místy to nejhezčí retro od Licorice Pizza, pak ale přesáhne smutek, deprese a temnota, jenže aniž by z toho byl emotivně náležitě silný a divácky přesvědčivý zážitek, kde přijde na velký dramatický moment. Dojem spíše unyle "festivalový".
Inland Empire (2006)
Jsou jen dva režiséři, od kterých jsem ochoten pustit si i vyložený experiment: Harmony Korine a právě David Lynch. Ale tady mě nadobro ztratil v nezájmu už někde v polovině. Přes oblíbený, povědomý náležitosti jako bzukot elektřiny, efekt blikání světel a nebo rudá opona, bylo to pro mě prostě nepoutavý a neuchopitelný hand-held cvičení mezi temnou králičí norou, Hollywoodem a polskou cikánskou realitou (?). 90% nuda.
Miluje ma, nemiluje ma (2023)
Přijde mi to dobrých 10 let co jsem naposledy viděl vyloženě romantickou komedii ve stylu '00s a devadesátek. Tady to má sympatický obsazení a nenudí, je celkově příjemně sluníčkový (přeci jen, ta únorová Praha...), ale chybí to hlavní a to sice pořádná chemie / nechytne za srdce, level srandy je jen vlažný, otravný woke poznámky jsem zde i čekal a ignoruji. Takže pohodový průměr, mělo na víc.
Farba z vesmíru (2019)
Je to jako modrorůžovofialový Blob mixlý s epizodou Goosebumps a byť shitový a pátý přes devátý, tak ve finále celkem vděčná a zábavná "půlnoční" kravina.
The Beekeeper (2024)
Ayer sice vynechal ten typicky špinavý feel a vizuál, aby natočil více odlehčený a "pozitivní" akční film, naštěstí to ale neznamená vyhlazený tuctový shit pro marvelácký blbečkos. Má to v podstatě stejně krve a brutalit co bych čekal od Friday the 13th, je to sympaticky starosvětsky drsný, stupidní a přímočarý, dost uspokojivý po stránce primitivní mačo srandy a takových těch fajnových zastaralých Dirty Harry hodnot.
The Curse (2023) (seriál)
Tak si říkám, že obsahově vzato jsem se mohl unudit už někde u 3. epizody, ale prostě ten experimentální styl, diskomfortní pocity a budování napětí, krásně dysfunkční vztahy, povrchní postavy odtržené od (ne-)reality a sympaticky paranormální finále – to vše vyústilo v unikátní, divácky zajímavý zážitek, co má svoje vlastní kouzlo (podobně jako loňský Beef). Snad jen záběrů přes zaprasený sklo bych něco ubral. 80%
Fargo - Season 5 (2023) (séria)
Juno Temple skvěle sedí a je roztomilá, ale pár věcí tu dře (nebo působí jako zbytečná výplň) a prostě velký špatný je postava mystickýho skotskýho pošuka. Ve finále stejný dojem jako z předchozí řady - 75% a opět nepřesvědčivý.
Bastard (2023)
Stabilně každý 2-3 roky se podívám na kvalitní dánský film. Byť tohle není tak výrazná pecka jako Druk, přišel jsem si na poctivý historický drama s fajn severskou atmosférou, bez bitev, ale s uspokojivou troškou krve a tradičně jedna celá hvězda rovná se Mikkelsen.
Ricky Gervais: Armageddon (2023) (relácia)
Hřejivá hodinka. Je super vidět někoho o takové velikosti, kdo si nejen vytrvale říká, co chce, ale ještě k tomu vyloženě provokuje namyšlený levičácký debílky; omezovače, zakazovače a pohoršený moralisty. Není to nutně pořád vtipná sada, ale píchá přesně do vosího hnízda. Vesměs mi tu přišel shodný obsah jako letos v kongresáku (logicky), kratší o něco. Chce to další Golden Globes speciál !
Pláč města (1948)
Klasický krimi případ na téma zločin kazí charakter, kde jsou hned dvě noirový esa v hlavních rolích na opačné straně zákona. Docela to odsýpá a baví herecky, trocha té magie z výškových budov, světel a uliček. V součtu ne moc vzrušivý, lepší průměr.