Recenzie (851)
Akty X - Leonard Betts (1997) (epizóda)
90%. Epizoda stejně tak dobrá jako ikonická Škvíra/Hnízdo/Protažení (Squeeze) z první řady. A Paul McCrane, který si k záchrance odskočil z Pohotovosti.
Ninočka (1939)
Upjatá ruská seržantka Grety Garbo je zábavnější, než rozepnutá Marylin Monroe, když po ní scénář a režie nechce nic jiného, než být Marylin Monroe…
Kocour (2016)
Působivý film. Nemůžu říct, že bych hlavním hrdinům fandil, protože jsem měl dost práce ustát svůj pocit ohrožení. U Hanekeho Funny Games nebo Trierovi člověk ví, na čem je, že režisér a film jsou insane, ale tady jsem do posledního momentu nevěděl, zda se něco nestane. Další undertoad. Film dvě šokujícími událostmi totiž zobrazil hned dva z mých Deep Dark Fears. Spodních výrů. Nechci v životě zkoušet kapacitu lásky a bezpečí, když činy druhého a osudu překročí myšlenky a fantazie a fatálně se zaryjí do masa reality. Ale s oddechem můžeme říci, že film skončil happy endingem (doslova). šeptem: teď spoileruju
Yes, We Fuck! (2015)
Takový upřímný a přitom milý a hodný postpornografický film o sexu/alitě a funkční diverzitě.
Mladý papež (2016) (seriál)
Habemus Papam! Asi už nemiluju Františka, ale Lennyho. Jude Law ve své střídmosti nabízí obžerství (a to zdaleka nejde o „jeho“ zadek) a s Diane Keaton je to opravdu Velká nádhera. Asi jako kdyby American Horror Story: Vatikán točila Lady Gaga. A speciální poděkování pro Giorgio Armani. „A ještě jedna věc, na kterou zapomínáme, vedle žen, dětí a potřebných…. na masturbaci.“ Tohle není televize, žvýkačka pro oči, to je HBO. A věřím, že půlce Katolické ligy z toho praskla žilka v oku.
Boj za ženské práva (2015)
Vzhledem k tomu, že jsem býval mladistvou sufražetkou, tak jsem celkem pohnut, ale to já vždycky. Sufražetka v kontextu feminismu je stejná, jako Dánská dívka v kontextu transsexuality/genderu. Jednoznačný příběh, který má nekomplikovaně pro běžnou veřejnost dramatizovat důležitá a stále bolestně závažná témata a události.
Tri generácie (2015)
Vlastně se mi víc asi líbila Babi/Babička je nelepší (2015), i když Susan Sarandon s Linda Emond jsou vážně cool lesby a celý schodištní dům je spektakulární a nejen tohle bydlení, různorodé, jako rodiny samotné. „V každé rodině se musí něco změnit“, „rodina v přechodu“ a tím přechodem je Ray, který celou rodinu uvedl do pochodu, jako schodiště školy v Bradavicích, protože některé změny v životě, rodině a vztazích vyžadují velkou sílu a energii. Sometimes, when things fall apart, they may actually be falling in place. PS: Asi mi nedošlo, že s na film nedívám, jako běžný divák. Pro mě je trans tematika tak běžná, že mi přijdou neobvyklé spíš ty domy, nebo kdyby Ray místo přechodu chtěl zůstat mezi/mimo/za…
Pena dní (2013)
Pěna dní… leknín rostoucí jí v hrudi… no dobře, říkal jsem si, magický realismus, trochu pofidérní… Po prvních pár vteřinách mi došlo, že to točil Gondry. A že leknín rostoucí v hrudi je to nejméně prapodivné v tomto světě (ach, ty paprsky…). Jako psilocybinová Amélie z Montmartru za zrcadlem. Intenzivní. Za minutu se odehraje to, co jinde za čtvrt nebo půl hodiny. Říkal jsem si, že jednotlivé Gondryho videoklipy dám, ale dvě hodiny se dívat na amarouny. Druhý den ráno jsem z toho měl kocovinu.