BugHer0

Ta scéna se zpíváním Backstreet Boys v autě… to je prostě lahůdka! Nostalgie funguje na sto procent. Seriál má sice nadále pomalejší tempo, ale Japonsko to táhne a moc se mi líbí, jak dokážou tvůrci tu místy napjatou atmosféru těmihle drobnostmi odlehčit. Prostě pamětihodná scéna, kterou si rád pustím znova.

Skvělá záležitost! Prostředí pro nás „exotického“ Tokia funguje. Divák se postupně dozvídá velmi přirozenou cestou plno zajímavostí o Japonsku, do toho hlavní hrdina a první „cizácký“ reportér deníku Meičó šinbun postupně odhaluje prostředí jakuzy. V seriálu funguje snad všechno. Je to napínavé, není předem jasné, kdo je klaďas, kdo záporák, postavy jsou mimořádně sympatické a zajímavě vykreslené, navíc nechybí i velká dávka humoru, kterou jsem původně nečekal, ale je velmi příjemným zpestřením. Nejvíc ale všechny v mém věku potěší, že se hlavní dějová linka odehrává na konci devadesátek, takže seriálu nechybí ani kapka nostalgie. Žádné sociální sítě a moderní vymoženosti. Nejvíc to podtrhují kazety, které posílá do Tokia Jakeovi jeho mladší sestra, aby zůstali v kontaktu, a Jake si je následně přehrává ve walkmanu. Nemůžu se dočkat, co se z toho vyklube dál!

Jeden z nejzbytečnějších seriálů, které jsem kdy viděl. Přesto jsem z nějakého záhadného důvodu dokoukal celé dvě první řady. Hlavní poselství seriálu ve smyslu „nechutně bohatí lidé se chovají jako debilové“ bylo pochopitelné od první epizody, ale dál už mi to přišlo každý díl zbytečně natahované. Navíc jsem se po prvním díle těšil, že přijde Loganův konec a celý seriál se bude věnovat tomu, jak celé Waystar impérium převezme jeden z jeho potomků a povede ho rychle do záhuby, ale chyba. Logan tam straší celé dvě řady. Do toho mi hrozně vadily dialogy. Přišlo mi, že scenáristé mnohdy vyloženě tlačí na pilu a hlavně u Romana se snaží valit jednu přisprostlou hlášku za druhou, ale takhle pohotově ve skutečnosti nikdo nemluví, natožpak člověk, kterého mají všichni za blbce. Tím, že mi byla většina postav nesympatická, jsem měl problém se do seriálu pořádně vžít. Zpětně mi došlo, že to ve mně vlastně celé emočně nic nevyvolalo. Prostě seriál, na který koukáte, říkáte si, že musel stát hodně peněz, ale v paměti vám nijak zvlášť neutkví. Navíc bych asi i měl problém někomu vylíčit, o co v tom seriálu jde, protože je to ve výsledku jedno dlouhé roztahané tlachání o tom, kdo převezme rodinný podnik.

Před zhlédnutím dokumentu jsem o Johnu DeLoreanovi věděl akorát to, že je autorem známého futuristického sporťáku z Návratu do budoucnosti, takže nemohu hodnotit, kolik nových informací dokument přináší. Nicméně se mi hodně trefil do vkusu. Líčí život DeLoreana od samých začátků až po chvíli, kdy těsně před splněním amerického snu přišel hodně strmý pád. Vůbec mi nevadilo časté skákání v čase, naopak to zajistilo, že byla každá ze tří epizod svižná a zajímavá. Oceňuji především přiblížení Johnova dětství, vztah s otcem a matkou – to vše pomáhá divákovi pochopit jeho osobnost a úmysly. Na váze dokumentu přidávají i výpovědi jeho syna a manželky. Nejvíc mě ale nadchlo, že celkové vyznění dokumentu není černé ani bílé. John je tu totiž na jednu stranu opěvován jako téměř geniální průkopník, ale zároveň se řeší, jak ho jeho touha po penězích nakonec dohnala. Nicméně to nevyznívá tak, že byl vyloženě špatný člověk, co si zasloužil sedět. Názor si zkrátka musí udělat každý sám. A odkaz Johna DeLoreana žije dál… | 4/5

Turecké seriály běžně nesleduju, ale tohle mi náramně sedlo. Engin Öztürk zde hraje Stína, nájemného zabijáka, který udělá pro svého šéfa Serveta takřka cokoliv. Servet se Stína ujal už v dětství, po smrti jeho rodičů, takže je pro něj jakýmsi novým otcem. Stín žije ve sladké nevědomosti a myslí si, že pro něj Servet dělá první poslední, ale ten ho tak trochu zneužívá na praní svého špinavého prádla. Stín hned v prvním díle prozře a zjistí, že všechno není tak růžové, jak to vypadá. Ve snaze uprchnout před Servetem a jeho nohsledy se dobelhá do malého opuštěného krejčovství, ve kterém shodou okolností krátce před tím zemřel místní krejčí, který v obchodě zároveň bydlel. Obyvatelé čtvrti se domnívají, že Stín je ve skutečnosti krejčího ztracený syn Adem a uvítají ho s otevřenou náručí, což se Stínovi náramně hodí. Začne se ve čtvrti velmi rychle zabydlovat a najde v ní nový domov. Zároveň ale musí být opatrný a dále žít v utajení, protože kdyby se někdo z jeho okolí dozvěděl o jeho temné minulosti, bylo by zle... Seriálu hodně pomáhá charismatický Engin, kterému ta role skvěle sedí. Dělá srandy, hláškuje a zároveň pátrá po své identitě a snaží se zjistit, jak to s jeho rodiči všechno bylo. Čtvrť je ale plná dalších zajímavých postav. Vyniká hlavně tamní mukhtar (něco jako starosta) jménem Mukhtar – dobrák, který cítí povinnost pomoci každému, kdo pomoc potřebuje, jeho dcera a cukrářka Dilara, pochybný kšeftař Mesut, mrzák Civan, kterého trápí zničená fotbalová kariéra a další. Seriál skvěle balancuje na hraně komedie a dramatu a zároveň je také dostatečně akční. Vytknul bych snad jen "karikaturnost" některých postav a Stínovo občas trochu násilnější přejímání Mukhtarových mouder. Jinak mě ale Turecko velmi příjemně překvapilo!

Naprosto famózně zpracovaný dokumentární seriál od Netflixu. Musím zdůraznit, že jsem zatím neviděl původní Chef's Table, takže nemůžu srovnávat. Nicméně hlavně epizoda věnována Tootsie mě neskutečně chytla a dojala. Hned bych vyrazil do USA to její maso ochutnat. Naopak třeba u Lennoxe nevím, jestli bych si pochutnal. Grilovat salát na přímém ohni už je na mě trochu moc "posh". Celkově ale skvělá filmařina a silné lidské příběhy s jednoduchým a mnohokrát zpracovaným poselstvím alá: „Když si za něčím jdete a děláte pro to všechno, uspějete.“ Vřele doporučuju všem milovníkům jídla, grilmistrům a kuchařům. Tohle vás prostě namlsá! | Tootsie Tomanetz (E01): 5/5 | Lennox Hastie (E02): 3,5/5 | Rodney Scott (E03): 4,5/5 | Rosalia Chay Chuc (E04): 4/5

Naprosto parádní záležitost! Ač jsem F1 v televizi nikdy nesledoval, protože mě to k smrti nudilo, nedávno mě chytla videohra a následně jsem si pustil i tenhle seriál z produkce Netflixu. Neskutečně mě to vtáhlo! Chvíli jsem si zvykal na to, že to nesleduje jednotlivé závody chronologicky a každý díl je spíš věnován určitému týmu, jezdci, příběhu... Jakmile jsem si zvykl, seriál se mi dostal pod kůži a já hltal každý díl. Jednotlivé jezdce to běžnému divákovi hrozně polidšťuje. Rozhovory z vysílaček jsou mimořádně zajímavé a mnohdy i vtipné. Tohle prostě musí bavit každého. Má to drama, napětí, gradaci, spoustu lidských příběhů a skvěle to tenhle mnohdy hůře pochopitelný sport přibližuje široké veřejnosti. Druhá řada mi přišla o fous slabší, ale možná je to prostě tím, že ta sezóna nenabídla tolik zajímavých momentů, kdo ví... nesledoval jsem. Každopádně teď se nemůžu dočkat třetí řady a občas si dokonce s chutí zapnu nějaký ten F1 závod, abych viděl všechny tváře ze seriálu v akci. Najednou to má úplně jiné grády. Takovýhle dokument bych přál každému sportovnímu odvětví na vrcholové úrovni. To by bylo nových fanoušků! | S1: 5/5 | S2: 4,5/5 |

Vizuálně neskutečně zajímavý: ta kamera, černobílý obraz, absence jakékoliv hudby, štěkot psů na ulici... Pochopil jsem, co se mi film snaží říct a líbilo se mi, že to nemusí říkat skrz spoustu vyhrocených scén plných manželských a partnerských hádek, ale spíš tak nepřímo. Scéna z porodního sálu ve mně ještě nějakou dobu zůstane, ale jinak mě to bohužel emocionálně nijak nezasáhlo a přišlo mi, jako by se tam ve spoustě úseků nic až tak zajímavého nedělo. Každopádně ale nechápu, proč takový film vychází jako dlouho očekávaná pecka na Netflixu. Myslím, že kdybych na něj nešel do kina a pustil si ho večer před spaním na Netflixu, dost možná ho ani nedokoukám, a to by byla škoda.

Když mi ségra tenhle seriál doporučila a já si přečetl, že je to o tom, jak si ženatej chlap a otec čtyř dětí na letní rodinné dovolené ulítne s pohlednou servírkou, která je shodou okolností taky vdaná, nechápal jsem, co z toho budou tvůrci 4 řady dojit a byl jsem připravenej to po prvním díle zabalit. Ale ono se z toho vyklubalo asi nejlepší seriálový psychologický drama, co jsem kdy viděl. Možná je to tím, že už mi táhne na třicet, ale přišlo mi, že je tam úplně všechno... Navíc je to točený unikátním stylem, kdy půlka epizody je pohledem jeho a druhá půlka je, jak to samé vnímala ona. Postupně přibývají další postavy a úhly pohledů a vás všechny baví a nemůžete se dočkat, co bude dál. Nejsou tu žádní klaďasové a záporáci, všechny hlavní postavy mají spoustu problémů a spoustu toho posraly, ale tak nějak se tím životem plácají dál a postupně si uvědomují, že je přeci jen fajn žít i se všema těma chybama a hrůzama, co napáchaly. K tomu si připočtěte okouzlující Ruth Wilson (Alice z Luthera), překvapivě skvěle hrajícího Joshuu Jacksona (Pacey z Dawsonova světa) a plejádu dalších výbornejch herců, který hrajou jako o život podle neskutečně uvěřitelnýho scénáře a získáte seriál, kterej vás jen tak nepustí.

Parádní záležitost! Prvních pár dílů jsem totálně netušil, která bije ani jestli mě to baví, nebo nebaví, ale pak jsem to začal hltat a hrozně mě to chytlo. Skvělý postavy (až na otravného Dirka), zajímavý děj, spousta záhad a tajemna. A hlavně největší seriálovej úlet, co jsem v posledních letech viděl. :-)