Tom Hardy

Obvykle se mi to nestává, ale cítím limity seriálu držením struktury předlohy, kdy bych namísto věrného, ale nahuštěnějšího vyprávění ocenil, kdyby měly všechny postavy prostor na ploše více epizod. Výborný casting mnohých z nich vlastně přichází vniveč, když jsou na jedno použití (u filmů je to normální, u seriálu to zavání nevyužitou šanci). Ale i kdyby to mělo být v rámci cyklu "jeden díl stačí", zrovna tahle epizoda měla mít klidně 90 minut, přidat na životě v Silver Lake, nevynechat souboj Davida a Ellie s nakaženými (což je v předloze významný prvek jejich zvláštního spojení) a minimálně samotné finále působí trochu rozpačitě, kdy zatímco ve hře byla Joelova přítomnost k něčemu a hlavně nás nenutila myslet na okolí, zdejší otevření dveří najednou vyvolává otázky, proč nikdo nikde není a k čemu vlastně celé to Joelovo tažení napříč dílem bylo.

Vlastně už se vůbec nedokážu orientovat, o čem to je a kam to směruje (základní linky samozřejmě chápu, ale obecně to působí hrozně ztraceně a bez přímého tahu na branku). Nekonečně natahovaná linka s Liz byla otravná, ale měla alespoň jasný cíl. Teď už je to jen o tom, jakému problému čelí Red nově, přičemž jde ale o zápletky nezajímavé a co je nejhorší, Reda samotného neakcentují. Je figurkou v pozadí, která občas někde vyskočí, ale na rozdíl od původního konceptu neudává tempo ani tón. A co si budeme, jediný, kdo tuhle scenáristickou šarádu s neschopností zodpovídat otázky táhl, byl James Spader. Bez něj už nemá Černá listina vůbec nic. Je upřímně s podivem, jak dlouho se série drží při životě, přestože už řadu sezón vůbec nefunguje.

Takový nedopečený Shyamalan. Ani na vteřinu jsem nepochyboval o tom, co se děje, což je dost možná ten největší problém. Kdyby se lépe budovala atmosféra nejistoty, byl by konec zajímavější a měl větší dopad. Takhle je to vlastně jen čekání na Godota. Nicméně v jednotlivostech silné. Shy pořád umí natočit skvělé dílčí momenty. Jen mu tentokrát citelně chybí prvek překvapení  (krom "první oběti", to bylo nečekané), výraznější herci, lépe prokreslené postavy (hysterický manžel se možná chová logicky, ale jde o vrcholně nesympatický charakter) a obecně i o něco košatější struktura. Síla toho, co je zajímavé napoprvé, se logicky v opakujícím mustru vytrácí. Ale nenudil jsem se. Jen to bylo na Shye nečekaně přímočaré. Pokud to porovnám například s jím produkovaným Ďáblem, který si také vystačil s malým prostorem a počtem herců, to byla větší laskomina.

Obvykle se necítím tak znuděný u látky jen proto, že ji znám zpaměti. Faktem ale je, že už původní DLC není přímo strhující a pokud v jiných epizodách tvůrci nastavovali předloze kreativní zrcadlo a nacházeli ve známé skládačce zajímavé nové dílky, tady máme přepis téměř jedna ku jedné a prostě, i když mám ty postavy rád, i když už si mě Bella už získala a i když jsem cítil jejich lásku i bolest, reálně jsem se zaháčkoval až cca posledních patnáct minut. Do to doby jsem měl tendenci hrát si s mobilem, což se mi u jiného dílu zatím nestalo.

Přesazení z Francie do Británie trochu fousaté - působí to dojmem, že si tvůrci na konci třetí série ukousli sousto, které jim pak při vymýšlení čtvrté přestalo chutit a tak musí na sílu přesouvat figurky na šachovnici. Nicméně výhybka v dosavadním ústředním motivu nosná a zábavná a představení nových postav zvládnuto na jedničku s hvězdičkou. Jestli se skutečně podaří udržet detektivní linii, čeká nás hodně zajímavá série.

Napřed to zvoleným jazykem ("Chováš se ke mně jako Pusha T a já potřebuju, abys byla spíš jako Future", "Nedáváš mi ani Take Care Drakea, ale „Houstonatlantavegas“ Drakea") nefunguje vůbec. Pak si to docela sedne v rámci klasického komediální mustru o pekelném seznamování rodičů, aby to po vší té snaze o nějakou myšlenku na téma rasových vztahů skončilo jako tradiční hollywoodská romantická komedie. 45 %

Těžko říct, jestli je to dáno mizerným obsazením (fungují vlastně jen Cassel a Cotillard, zbytek je ohromná marnost), lacinými kostýmy, které působí dojmem, že si je někdo na poslední chvíli nabral v půjčovně a nepříliš dobrým scénářem, jenž z Asterixe dělá pitomce (Budiž, že chce být vegetarián, ale kde má nějakou motivaci?) nebo je výsledný pekelný dojem "doražen" přímo katastrofálním dabingem, kdy výkon takového Jakuba Koháka už je na hraně zločinů proti lidskosti. Faktem je, že z žádného jiného filmu za hodně dlouhou dobu jsem tak moc nechtěl utéct z kina jako z Říše středu. Už Ve službách jejího veličenstva bylo peklíčko, ale pořád to aspoň vypadalo jak Asterixovo dobrodružství. Říše středu působí jak dražší larp, který někdo natočil na kamery a málokdo v něm chápal svou roli. Utrpení, dělající předloze ostudu a velká bolest pro fanoušky série.

Fantastický díl, který jde nicméně proti očekávání fandů předlohy i nových diváků. Je bezpochyby překvapivé věnovat většinu času novým postavám, navíc takovým, které nakonec budou na "jedno použití". Ale proč ne. Jako milovník hry jsem tenhle prodloužený alternativní pohled na věc hltal plnými doušky. A pokud se i další epizody nebudou bát ukazovat příběhy ostatních postav, aspoň se svět The Last of Us jen tak neokouká.

Vlastně velmi příjemné překvapení, které nepůsobí levně (limity rozpočtu se prozradí jen v dílčích momentech, jako když je pád letadla do černé obrazovky a tvořen jen zvukem) a většinu času velmi dobře pracuje s tématem manželské krize na izolovaném místě, kdy spolu musí mluvit dva lidé, kteří by oba chtěli být někde jinde a co nejdál od toho druhého. Chvílemi vtipné (Lenka), chvílemi upřímně dojemné a ani jednou trapné. Jen ta atmosféra je podivně rozkročená mezi Šest dní, sedm nocí (rozhádaná dvojka) a Trosečníkem (v úvodu až nečekaně "dojebaní" hrdinové). A nejsem si jistý, koho napadlo udělal úvodní titulky ve stylu Indiana Jonese (ať už se bavíme o formě nebo hudbě). Obecně je ale Ostrov solidně odvedená romantická komedie s prvky dramatu, která má velmi dobrou výpravu a solidně využitou kulisu ostrova a jíž by slušela delší expozice, abychom mohli následně lépe chápat malé osobní války Richarda a Alice. V rámci toho, jak se postavy chovají a co prožívají, nejde o nic nového. Kdo má ale tenhle druh vztahovek rád, měl by z kina odcházet spokojen.

Prozatím mírné rozpaky, i když výrazně převažují pozitiva. Mezi ty patří výprava, atmosféra i rozšíření / alternace známých momentů (úvod se Sarah, Robert). Pedro Pascal je Joel. Nečekal jsem, že mu ta role tak sedne, ale ihned si ji přivlastnil. Gabriel Luna Tommyho příliš nepřipomíná, možná ale i proto není složité tu postavu akceptovat v novém podání. S Ellie je to horší, protože Bella Ramsey zní jako Ellie, chová se jako Ellie, ale pořád vypadá jako Bella. Bude to něco, na co si jako hráč budu muset zvyknout (a doufám, že se mi to podaří). Vyloženě mi nesedí Anna Torv jako Tess. Nevím přesně, co je u ní off, ale zatím mi nefunguje (a je mi dost líto, že tvůrci neoslovili výbornou Annie Wersching, která postavu nejen namluvila, ale v remaku byla využita i její podoba). Tempo mi na úvod, který nás seznamuje, přijde dobré a teď jsem vlastně jen zvědavý, jakým směrem se půjde. Protože až na pár důležitých herních okamžiků si mohou autoři seriálu dělat doslova cokoli. 70 %