Cheeter

Kromě jihočeských Slavonic se natáčelo ve VHÚ Lešany, odkud jsou záběry s historikem Michalem Burianem.

Dokument byl inspirován knihou „Obyčejní muži: 101. záložní policejní prapor a konečné řešení v Polsku“ od Christophera R. Browninga.

Letní tábor Brejlov je skutečná lokalita, která se nachází poblíž Týnce nad Sázavou. Nejedná se však o letní tábor, ale o tábořiště, kde bylo ubytování možné hlavně v chatkách. Stejná lokalita se objevila i v následujícím díle Husičky - 2. část (2019).

Ve filmu a následně během závěrečných titulků zazní píseň Laibach: God is God (1996).

V ředitelně, na stole před ředitelkou, je malá ruská vlaječka vzhůru nohama. Pokud je takto vlajka vyvěšena záměrně, jde o neúctu k danému státu.

Zemětřesní v roce 1988 mělo 7,2 Richterovy stupnice a proběhlo 7. prosince 1988. Jeho epicentrum bylo právě ve městě Spitak. Následně zkolaboval zdravotnický systém, což situaci zhoršilo. Bez přístřeší zůstalo přes půl milionu lidí, počet obětí se uvádí 20 000 – 30 000. Situaci pomáhal řešit i Boris Ščerbina, který se osvědčil při krizovém řízení havárie v Černobylu.

Ucho, které se objeví v závěru dílu, odkazuje na film Ucho z roku 1970, ve kterém jsou zobrazeny praktiky komunistického režimu. Ty jsou tak zde přirovnány k tomu, co se dělo během vlády Ferdinanda I.

Scéna před kostelem se natáčela v Týnci nad Sázavou před kostelem sv. Šimona a Judy.

V druhé části série jezdí učitel Paweł Zawadzki (Maciej Stuhr) v českém automobila Škoda Octavia.

Ve druhém portrétu, ve scéně, kdy se líbá figurka, se na gauči objevil i režisér filmu Jakub Šedý.

Postavy během seriálu několikrát pijí místní pivo Föroya Bjór, což v překladu znamená „Faerské pivo“. K jeho vaření se musí dovážet všechny suroviny, kromě vody. Současně se jedná o větší ze dvou místních pivovarů.

Film měl původně premiéru v prosinci 1938. Nově byl film přestříhán, dotočen a uveden v roce 1940 pod patronátem Mladého Národního souručenství. Ve filmu se tak nově objevila protektorátní vlajka, která visí na jiném stožáru, než který byl původně v táboře vztyčen. Rovněž se objevil pozdrav Národního souručenství: „Vlasti zdar!“

V jedné ze scén skauti vaří v tzv. Setonově hrnci, což je způsob tepelné úpravy potravy v zemi, kdy se, zjednodušeně, do země dají horké kameny, na které se dá nejčastěji maso či brambory. Následně je vše zakopáno a je vytažen kolík, kde se následným otvorem naleje voda na horké kameny, jídlo se tak upravuje v páře.

Věra Ferbasová se natáčení zúčastnila spíše kvůli propagačním důvodům, do kolektivu skautů během natáčení příliš nezapadla.

Pro režiséra Jana Svobodu se jednalo už o druhý film se skautskou tematikou, tím prvním byl krátký snímek Junáci v přírodě (1938).

Film měl mít původně název „Vzhůru mládí“.

Natáčelo se na skautském táboře pražského 11. oddílu na Lužnici poblíž Slavoňovic. Kvůli natáčení se musel dívčí a chlapecký tábor konat poblíž sebe, což v první republice nebylo běžné.

Píseň mladí se nedochovala ve svém původním střihu z roku 1938, ale pouze v tom upraveném, který byl uveden do kin o dva roky později, pro který byly dotočeny některé záběry později a význam filmu se tak výrazně posunul, kdy namísto demonstrace života mládeže v Československu bylo ukázáno, jak se jí daří pod německou patronací.

Když se poprvé Hobiti setkají s Nazgûly, tak jsou ve sněhu vidět stopy pneumatik.

Stejný symbol, který se objevuje v logu seriálu, nosí Čarad (Dušan Cinkota) na čelence.