Martrix

Neznám ani knižní předlohu, ani hru...prostě mám rád fantasy a tak trochu jsem podlehl té mediální masáži. A výsledek? V náznacích vidím veliký potenciál, ale velmi to kazí scénáristi, kteří buď počítají s tím, že Zaklínače dobře znáte, nebo se spoléhají na to, že když rozehrají několik příběhů, tak diváka upoutají. To by klidně mohlo fungovat ... pokud by nebyla polovina postav které vypadají důležitě, hned v první epizodě odpravena. Takže to funguje asi takto...toto je matka tamté, co si její jméno nepamatuju, necháme ji říct pár vět, naznačíme nějakou skrytou hrozbu a šup...kaput. Toto je nějaká pipina, která má dilema...necháme ji se vykecat a šup...kaput. A tímto stylem je naloženo s několika postavami, které považujete za budoucí hráče a oni to jsou jen panáci na vykuchání. Naštěstí tady máme Geralta, který nejspíš do příští epizody vydrží a princeznu...tam to jisté není, ale třeba taky. Jinak Cavill je v pohodě, byť se tváří jako starší brácha Legolase. Zatím to je podivně tuhé a divácky nevstřícné.

Kdyby měly patos a emoce schopnost generovat teplo, dokázal by tento film vyprodukovat víc energie, než čerstvě vykutaný uran. Srovnání s minisérií Černobyl se vyhnout nedá, koneckonců chválabohu těch jaderných katastrof nebylo tolik, ale asi by to bylo vůči tvůrcům Pandory zbytečně tvrdé. Nesnažili se jen věrně zdokumentovat co se stalo, resp. co by se stalo...je to fikce..., šlo jim i o příběh rodiny, která byla silně ovlivněna nejen tím, že žila v blízkosti elektrárny, ale hlavně nekompetencí lidí, kteří za její bezpečnost zodpovídali. Byť by se mohlo zdát, že jde o politicky laděný film, který má vzbuzovat v lidech strach a odpor k jádru, na konci vyznívá spíše jako varování. Když to shrnu...seriál Černobyl působil tak autenticky, že vám při shlédnutí Pandory budou naskakovat vykřičníky...jak to, že mu v těsné blízkosti jádra fungoval telefon, jak to, že se mohl deset minut vykecávat, když měl být dávno mrtvej...a spousta dalších. Taky vás nejspíš nepotěší závěrečná hromada patosu, který je ale pro asijskou kulturu natolik typický, že se s ním počítat prostě musí. Díky němu je pak i zbytečně přepálená stopáž, ale pořád jde o nadprůměrný film. Pokud jste Černobyl neviděli, klidně si hvězdu připočtěte...budete míň kritičtí.

Co se dá na takový film napsat? Tohle jsou prostě rusáci. Srdce na pravém místě, ale emoce jim lítají jako jojo od obrovské lásky, po sžíravou nenávist. Milostný příběh na pozadí kontaktu s mimozemskou lodí, spojený tentokrát nejen s poukazováním na tupost vojáků, ale spíš na xenofobii davu. Srovnání s jinými snímky se moc nenabízí. Možná ještě tak Starman, ale jistě ne zmiňovaný District 9. Po trikové stránce nelze vyčíst vůbec nic, ve skutečnosti to bylo minimálně o level nad posledními Emmerichovinami, ale zhovadilá stopáž, která stejně nestačila k tomu, aby byl přerod Arťoma věrohodný, společně s místy děravým scénářem, dělají z tohoto filmu průměrnou sci-fi jednohubku. Na jednu stranu je dobře, že rusáci neumí dělat jednoduchou výpravnou sci-fi, na druhou je škoda, že se tam snaží za každou cenu nacpat úplně všechno.

Audiovizuálně nadupaná týmovka plná hlášek, vezoucí se na vlně Rychle a zběsile. Pokud tady byla nějaká snaha přiblížit se MI, tak se naprosto minula účinkem, protože ve výsledku jde o popcornovku pro náctileté...a to i když se jedná o eRkový rating, který byl s výjimkou nahoty využit. A ano, Bay předvedl vše, co se doposud naučil. Spousta autohoniček, vrtulníky, lodě...samozřejmě i jejich destrukce a k tomu nějaký ten klišoidní příběh s pointou, kterou bych našel snad i v Bolkovi a Lolkovi. Chtělo by se říct, že mi to místy připomínalo práci Luca Bessona, který by byl ve velmi špatné formě, netočil svůj scénář, ale zato by měl pořádný rozpočet v zádech. Škoda, některé momenty byly kulervoucí a asi dvě hlášky pobavily.

Na scénu rvačky se svým producentem, NIKDY nezapomenu. Zvažuju zažalovat Kazašsko ohledně psychické újmy.

Tarantina považuju za člověka s rysy psychopata, který má krom jiných "libůstek" i silný sklon k násilí ...a současně ho beru jakožto vynikajícího režiséra. Tak jako jeho ostatní filmy, i tento jede ve stejném modelu. Scéna naproto zbytečně přepáleného násilí, je obklopena velmi dobrým dějem a skvělými výkony všech herců...nejspíš aby tím bylo to explicitní nasílí ospravedlněno. Většina lidí to ale bude brát stejně jako Tarantino, který si v této alternativní historii vyřizuje účty se členy Mansonova gangu. Dokonce jim to budete přát, i když o jednom z nejznámějším LA zločinu nebudete nic vědět. Všechny drobné odkazy na různé staré filmy a události nepochytíte...popravdě je nepobere ani 80% amerických diváků, ale doporučuji si o oné noci, kdy byla Sharon Tate a ostatní zavražděni, něco přečíst...jinak budete mít pocit, že Tenkrát v Hollywoodu nemá pointu. Co se týká herců...jako vždy excelentní a dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že si pro sebe vše urval Pitt. Oba by si zasloužili nějakou cenu a Tarantino minimálně poděkování, že je svedl dohromady. Za zmínku stojí i Margotka...byla k sežrání.

Tohle prostě britové umí. Velké originální příběhy. A teď navíc i skvěle převedené do seriálu. Tato epizoda byla úžasná v mnoha ohledech. Dialogy Ruth Wilson s Dafne Keen mají náboj jako prase, výprava je vynikající, má to spád a dynamiku. Prostě pecka.

Scorsese se tématicky zasekl 30-40 let zpátky a opět servíruje příběh o mafiánech s lidskou tváří. Na to téma bylo natočeno mnoho kvalitních filmů a dle mého názoru je vyčerpáno...tedy minimálně pokud bude k dané látce přistupováno "scorsessovsky". Pozitiva tady jistě jsou...skvělým hereckým výkonům pomáhají dobře napsané dialogy, takže jsou parádně vykreslené vztahy...tzn. interakce mezi postavami funguje náramně. Stejně tak se nedá nic vyčíst řemeslné stránce. Co je naopak tragické, je ohavně dlouhá stopáž, za kterou stojí snad jen naprostá nesoudnost tvůrců. Už tak ohrané téma je podané velmi rozvláčně a nepříliš zajímavě, takže nuda příjde už v polovině filmu....resp. nehrát v Irčanovi herecká smetánka, tak to vypínám. Mou pozornost udržovalo jen a pouze herecké umění trojky Robert De Niro, Al Pacino, Joe Pesci. Příběh mi byl lhostejný a protože s žádnou z postav nebylo možné se ztotožnit...bylo mi jedno i to, jak dopadnou.

Fanoušek sci-fi si bude u první poloviny filmu uslintávat do dekoltu. Vizuál skvělý, vše působilo věrohodně...tedy s výjimkou hrozby v podobě výbojů. Pitt vynikající, bez exprese...pěkně minimalisticky stejně jako před lety jeho kamarád Clooney v Američanovi. Jednu chvíli jsem si říkal, že mi tvůrci dávají to, co jsem kdysi po všech těch skvělých recenzích, čekal od Vesmírné odysey (a nedočkal se). Ještě i kousek za polovinou to bylo napínavé a sevřené...jenže pak se něco ošklivě zvrtlo. Přibyly momenty, které zase začaly připomínat typicky americkou produkci. Pár fyzikálních hovadin bych přešel...mohl to být pořád epos o člověku, o vztahu otce a syna, o tajemství vesmíru... . Byl jsem zvědavý, jakou pointu si Gray zvolí a jestli bude mít ta dlouhá stopáž nějaké zajímavé odůvodnění. S každou ubývající minutou bylo ovšem jasnější, že se zázrak konat nebude, že Ad Astra nebude výjimečný film. Ambice udělat víc než jen sci-fi je zřejmá a chvályhodná, ale zůstalo jen u toho, že má mnoho velmi dobrých momentů, na které bohužel dá zapomenout nevýrazný a málo vypointovaný závěr. Dám jen 3* ale ty jsou opravdu krásně vyblýskané...pokud máš nad postelí plakát Pitta, jednu si ještě přidej.

Wow! Přestože se vlastně děje to samé, co jsme viděli ve Hvězdném prachu, určitě se nedá říct, že by byla tato seriálová adaptace zbytečná. Tvůrcům se podařilo s nehezkými, často nesympatickými herci vytvořit působivý fantasy svět, kde vše funguje jak má. Dialogy nejsou hloupé, postavy mají vcelku solidní základy...sám jsem překvapený, jak se mi to líbí. A co musím vyzdvihnout...po trikové stránce dost pecka. Všechny triky dotoho pošmourného světa krásně sednou, protože nepůsobí okázale/rušivě.