Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Rodinný
  • Horor
  • Dráma

Obľúbení režiséri (10)

Steven Seagal

Akční hvězda 90. let, co se snaží navázat na úspěch svých starších, dnes již klasických děl – takový je Steven Seagal, člověk, co se dnes snaží prorazit i v hudbě a stále se pokouší o velký comeback. Steven se narodil před pětapadesáti lety v Michiganu. Jako malý kluk se s otcem jednoho dne vydal na fotbalový zápas, kde ho o přestávce zaujalo vystoupení mistra bojových umění a tak se tomuto koníčku začal věnovat. Nejprve se zapsal na karate a potom začal navštěvovat školu aikido. Později už byl bojovým uměním natolik posedlý, že se rozhodl odjet do Japonska, kde se začal učit od největších mistrů. V roce 1974 získal Černý pás a jako první Američan si v Japonsku zakládá školu Aikida. Steven pracoval také jako ochranka a podle neověřených zdrojů i pro CIA. Po patnácti letech v Japonsku se vrátil do USA, kde si v Los Angeles založil školu bojových umění, která si během chvíle vybudovala solidní pověst. Získal si známosti a ty ho ke konci 80. let dostaly až k majiteli herecké agentury Michaelu Ovitzovi, který si všimnul, že Steven by se mohl prosadit coby nekompromisní akční hrdina a tak se rozhodl investovat na zkoušku minimální rozpočet do filmu se Stevenem v hlavní roli. NICO (1988) se stal vzhledem k nákladům kasovním hitem a Steven tak na sebe celkem slušně upozornil. V roce 1990 se objevil hned ve dvou akčních filmech – TĚŽKO HO ZABÍT a MUŽ S CEJCHEM SMRTI. Oba dva vydělaly shodně skoro 50 milionů v USA a ještě lépe si vedly na videu, kde dokonce v prodejnosti předčily mnohé z největších kasovních trháků. V Hollywoodu se tak zrodila nová filmová hvězda. Ačkoliv kritici už si na jeho další film brousili zuby, distributorům Seagalovek to bylo jedno, neboť Stevenův fanklub na kritiky nehleděl, ti se naopak na jeho následující snímek nemohli natěšit. A tak se i NEMILOSRDNÁ SPRAVEDLNOST (1991) stala hitem. Potom se Steven po čtyřech příběhově téměř stejných filmech rozhodl, že zkusí něco většího a tak se pustil do akční podívané ve stylu Smrtonosné pasti s názvem PŘEPADENÍ V PACIFIKU. Film byl do kin uveden v roce 1992 a stal se jedním z největších hitů toho roku a i kritici uznale přikyvovali hlavou, že tentokrát to dopadlo dobře. Potom se pustil i do režie a natočil ALJAŠKU V PLAMENECH (1994), mnohými opovrhované, přesto divácky celkem úspěšné a dnes již svým způsobem kultovní dílo. Následovalo úspěšné pokračování Přepadení v Pacifiku s názvem PŘEPADENÍ 2: TEMNÉ ÚZEMÍ a v roce 1996 se objevil v kritikou docela nečekaně ceněném thrilleru GLIMMER MAN. To už se dá považovat za poslední skutečnou Seagalovku, kde kosti křupou ostošest a tak dále. V následujícím snímku BOEING 747 V OHROŽENÍ (1996) se moc neohřál a filmy TAJNÝ AGENT JACK T. (1997) a PATRIOT (1998) už dopadly dosti bídně. Comeback přišel v roce 2001 s LOVCEM POLICAJTŮ. Film už sice nestál tak úplně na Seagalovi a byl doslova přecpán rapujícími černochy, ale zisky byly celkem slušné a tak mistr dostal druhou šanci. NA POKRAJI SMRTI (2002) mělo být solidní akční oddychovkou, ale místo toho jsme se v roce 2002 dočkali béčka s obézním Seagalem a amatérsky natočenými akčními scénami a následující Seagalovky už tak putují pouze na video a nemá cenu je jmenovat (snaž až s výjimkou BESTIE). Nicméně přejme Seagalovi, ať se mu podaří natočit něco alespoň trochu dobrého, čím by udělal důstojnou tečku za svou čím dál více bídnější kariérou.

Arnold Schwarzenegger

Akční hrdina a nejlépe placený herec v Hollywoodu Arnold Schwarzenegger se narodil 30. července 1947 v Thalu v Rakousku v chudých poměrech . Se svou rodinou žil ve tři sta let starém činžáku, kde neměli elektřinu, ústřední topení ani vodovod. Arnold tak se svým bratrem museli vodu nosit z fontány vzdálené 150 m. Již od mládí se věnoval po vzoru svého otce sportu nejdříve fotbalu, pak atletice a nakonec se rozhodl pro kulturistiku. V roce 1961 se setkal s Kurtem Marhulek, bývalým Mr. Rakousko, který ho začal trénovat. O čtyři roky později se zapsal do rakouské armády, kde sloužil jako tankista. Pak ale dostal šanci zúčastnit se soutěže ve Stuttgartu a tak musel opustit tábor bez povolení. Soutěž vyhrál a získal titul juniorského mistra Evropy a svými soupeři si vysloužil přezdívku Dub. Po návratu, kdy si Arnold jen tak mimochodem odseděl týden ve vojenském vězení, pro něj armáda zřídila posilovnu a on se mohl plně soustředit na trénink. Arnold začal nezadržitelně vyhrávat všechny soutěže o titul mistra světa V roce 1975, kdy už měl za sebou šest titulů mistr Olympia a post žijící kulturistické legendy, ohlásil svůj odchod ze soutěžní kulturistiky a začal se plně věnovat herectví (hrál už tehdy delší dobu, ale pouze v mimořádně levných a špatných filmech jako Herkules v New Yorku). Po sérii spíše menších filmů (z nichž nejznámější je Zůstaň hladový) se podařilo Arnoldovi skutečně prorazit až v roce 1982, kdy do kin uvedl fantazy Barbar Conan film, z něhož se stal hit . O dva roky později se v hlavních rolích objevil hned ve dvou filmech v pokračování Barbara Conana s názvem Ničitel Conan a v dnes již klasické akční scifi Jamese Camerona Terminátor. V roce 1985 natočil třetí a poslední pokračování Barbara Conana s názvem Rudá sonja, které ale skončilo fiaskem a o dalším díle se tak přestalo uvažovat. Trochu pošramocenou pověst si ale ještě ten rok a to hned ve velkém stylu Arnold upravil divácky mimořádně úspěšným akčním béčkem Komando. Tento film z něj udělal prvotřídní filmovou hvězdou, obdivovanou diváky, kteří ho konečně přestali brát vážně a přestali se smát jeho rakouskému přízvuku, a pomlouvanou kritiky. Po Komandu se stal mezinárodní hvězdou, neexistoval člověk, který by o něm nevěděl. Dosavadní král akčních filmů Sylvester Stallone se ho začal obávat a producenti si ho začali vážit. Pak Arnold natočil pár dalších, kasovně úspěšných akčních filmů, až se dostal k Predátorovi jednomu ze svých vůbec nejlepších filmů. Po tomto dnes již kultovním megahitu si dal od akčního žánru odpočinek a začal se věnovat komediím jako Dvojčata nebo Policajt ze školky (oba filmy celosvětově vydělaly přes 200 milionů dolarů). V roce 1990, kdy už definitivně vládl Hollywoodu a o jeho úspěchu si mohl Sylvester Stallone se svou upadající kariéru jen nechat zdát, si zahrál v režii Paula Verhoevena ve scifi podle povídky Phillipa K. Dicka Total Recall a stalo se z toho další, kasovně velmi úspěšné a navíc kultovní dílo. Tehdy už mu producenti natolik důvěřovali jako největší filmové hvězdě v Hollywoodu, že byli ochotni do druhého Terminátora s názvem Den zúčtování, kterého Arnold zrovna připravoval s tehdy též už slavným Jamesem Camerona, vrazit tehdy rekordní rozpočet ve výši 100 milionů dolarů. V roce 1991 byl Terminátor II uveden do kin a krom toho, že je dnes považován za jeden z vůbec nejlepších filmů všech dob (a to nejenom ve svém žánru), tak se také stal kasovně nejúspěšnějším filmem toho roku. Potom už šlo hlavně o to, aby se Arnold udržel na vrcholu. Komediemi jako Poslední akční hrdina, Junior nebo Rolničky, kam se podíváš se mu to sice moc nedařilo, ale zase na druhou stranu točil stále i akční filmy jako Pravdivé lži (opět v režii Jamese Camerona) nebo Likvidátor, což jsou projekty, které vydělávaly velké peníze a Arnolda furt udržovaly na trůnu Hollywoodu. Jenže pak přišel rok 1997, který všechno zhatil jedná se o čtvrtý díl série Batman a Robin, kde Arnold ztvárnil hlavního záporáka a film dopadl přímo katastrofálně a to po všech stránkách a Batmanovskou sérii odložil na dlouhou dobu k ledu. Po fiasku s Batmanem a Robinem si Arnold svůj další film pečlivě vybíral a nakonec se rozhodl pro ambiciózní velkofilm Konec světa. Jenže i toto dílo dopadlo špatně, film byl přinejlepším průměrný a tržby nebyly zrovna nejlepší. Pak přišly další dva propadáky 6. den a Protiúder, kterým se podařilo utržit sotva 40 milionů a navíc oba filmy se stejně jako ty předchozí dočkaly dosti bídných kritik. Tou dobou už bylo jasné, že Arnold jednoduše omrzel diváky a obří fanklub, který měl na přelomu 80. a 90. let, už značně prořídl. A navíc se na něm začala projevovat jedna dosti nebezpečná věc a to věk. Arnold už byl prostě dosti starý a už nepůsobil v akčních filmech zrovna nejpřesvědčivěji. Rozhodl se tedy, že svou kariéru akčního hrdiny skončí a to něčím pořádným a tak se rozhodl pro třetího Terminátora s názvem Vzpoura strojů (za kterého jen tak mimochodem inkasoval rekordní sumu ve výši 30 milionů a zajímavostí může také být, že 12 milionový honorář, který dostal za Terminátora 2, byl na svou dobu také nejvyšší). Film byl do kin uveden přesně dvanáct let po druhém díle, navíc také s rekordním rozpočtem (tentokrát téměř 200milionovým) a také se dočkal velmi příznivých ohlasů a stal se jedním z největších hitů toho roku, čímž Arnold udělal důstojnou tečku za svou kariéru a odešel od filmu, kde se občas jen někde mihne v nějaké cameo roli, k politice. 9. 10. 2003 byl zvolen kalifornským guvernérem.

Dolph Lundgren

Dolph Lundgren se narodil 3. listopadu 1957 ve Švédsku. Vlastním jménem se jmenuje Hans. Má tři sourozence. Vystudoval přírodní vědy ve Stockholmu. Studium ukončil v roce 1982 složením závěrečné zkoušky. Má akademické zkoušky z matematiky, fyziky a chemie. Mluví anglicky , německy, švédsky a japonsky. Již v dobách svého studia se věnoval bojovému sportu . Byl kapitánem švédského národního týmu a několikrát se stal mistrem Evropy. Než se stal filmovou hvězdou, pracoval jako manekýn pro sportovní oblečení . Před kamerou se poprvé objevil v roce 1984 v bondovce VYHLÍDKA NA VRAŽDU. Jednalo se pouze o malou roli agenta KGB. První velkou, i když zápornou roli nabídl Dolphovi Sylvester Stallone ve filmu ROCKY 4. Zahrál si zde ruského bijce Ivana Draga. Jeho manželku ztvárnila Brigitte Nielsen, v té době manželka Sylvestera Stallonea. O dva roky později, v roce 1987 natáčí akční snímek RED SCORPION a fantasy VLÁDCI VESMÍRU. O rok později přichází na řadu další comicsový hrdina. Policista Frank Castle ve filmu MSTITEL. Následují snímky jako TEMNÝ ANDĚL, KAMUFLÁŽ, ZÚČTOVÁNÍ V MALÉM TOKIU, JOHNNY MNEMONIC nebo UNIVERZÁLNÍ VOJÁK. Původně se s ním počítalo jako s hlavním představitelem do seriálu HERCULES. Roli však odmítl a tím dopomohl k úspěchu tehdy ještě docela neznámému Kevinu Sorbovi.