MaedhRos

Člověk má pocit, že má v některých zásadních věcech (jako třeba kdo je jeho oblíbený Doktor, že v lennonkách vypadal nejlíp Lennon nebo že není ani ten nejmenší důvod podívat se znovu na Královnu prokletých) jasno. No a pak do toho zdánlivě usazeného světa zdánlivě ujasněných diváckých priorit a preferencí vpluje McGann, přestaví vám v něm všechen nábytek, vyhodí vaše oblíbené sofa - a prostým pokrčením ramen vás dokonale přesvědčí o tom, že teď a takhle je to o dost lepší.

Mezi všemi Shaw Bros herci zlaté éry je tenhle chlápek král. Jeho neuvěřitelně široký rejstřík trumfne snad jen přesvědčivost, s jakou svoje role hrál. Člověk neokázale hezký, neokázale charismatický - a neokázale úžasný (s výjimkou těch rolí, které si okázalost žádaly - protože Ku Feng se s neokázalou samozřejmostí dovedl proměnit i ve ztělesněný majestát).

"If you need a Chris Walken type you have got to get Chris Walken."

"David Chiang never ever finishes a cigarette. He does, however, break many cigarettes in half, normally after one (at the most) puffs. And yet, somehow, DC makes being a poser-smoker look effortlessly cool. David Chiang never ever even tries to find a trash can for his unsmoked cigarette butts, preferring to throw them down and to the left of him, with a sort of disgusted look on his face. And yet, somehow, DC makes being a litterbug look effortlessly cool. How does DC do it? How does DC look so cool? Why, effortlessly, of course... effortlessly." Napsal kdysi Centorpedo z v diskusi na stránkách kungfufandom - a měl pravdu.

Když sledujete na obrazovce nebo na plátně někoho, kdo byl talentovaný a zemřel mlád, jistá míra lítosti nad tím, že tu nepobyl o něco déle, je asi celkem normální věc. Ale málokdo ve mně tenhle pocit dovede vyburcovat k takové neodbytné naléhavosti, jako Leslie Cheung. Gor Gor byl úžasný - a je pekelná škoda, že už se nikdy nedozvíme, jak by stárnul - a co by hrál třeba v takových šedesáti...

Srdeční záležitost už od Pěti zbraní...;-) Wei Pai nikdy nepatřil mezi hongkongské zázraky - a na první ligu by asi nedosáhl, ani kdyby měl v kariéře větší kliku. Rozhodně ale dovedl docela úžasně zaválet, když na to přišlo - a je velká škoda, že těch příležitostí nebylo o něco víc.

Téhle kombinaci krásy, talentu a jin vibrací se odolává velmi těžko. Cheng Haofeng disponuje hereckým nadáním, kultivovaným šarmem - a očima a úsměvem, kvůli jakým se emigruje do Číny, vstupuje do komunistické strany - a případně skáče z mostu...;-)