Jako říká postava Annie Wilkes v Misery nechce zemřít "jsem vaše fanynka číslo jedna", tak i já jsem samozřejmě fanoušek Queen číslo jedna. Tudíž mám z toho počinu dosti rozporuplné pocity. Ale těch pozitivních bylo přeci jen víc.
Chvílemi až moc rozjařené, hlavně v první půli, což v té druhé zase naopak skoro vymizí a tempo značně zvolní. Nicméně těch 130 min uteče jako voda a i když se člověk občas mezi všemi těmi CDO a syntetickými CDO trochu ztrácí, tak je to pěkná jízda.
