Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krátkometrážny
  • Horor

Obľúbené filmy (10)

Krstný otec

Krstný otec (1972)

Až s odstupem let, během kterých jsem tomuto žánru zcela propadl a opětovném promítnutí tohoto klenotu, si dovolím hodnocení. Netřeba opakovat všechna superlativa, která byla o tomto filmu vyřčena. Co mě zajímá, je druhý a třetí díl této ságy, na jejihž zhlédnutí jsem ani nepomyslel, dokud jsem si neoživil zážitky z Kmotra prvního. To vše v Coppolově restaurované edici - 101%.

Neľútostný súboj

Neľútostný súboj (1995)

ANO ! Právě bych si nejradši nafackoval, protože tenhle klenot mi na DVD leží ve stole už pár let a já se o něm dozvěděl až dnes... Jestli existuje dokonalej film v tomhle žánru, pak je to právě Heat .. Asi nemusim řikat, že onu dokonalost mají na triku moji oblíbenci Al Pacino a Robert De Niro, jejihž charisma mě válcovalo po celou dobu promítání. Další slova jsou naprosto zbytečná... Snad jen, že s radostí (poprvé od doby, co hodnotím na procenta), dávám čistých 100%.

Čierny jastrab zostrelený

Čierny jastrab zostrelený (2001)

Pro mě to vždy byl a bude ten nejlepší, nejintenzivnější válečný zážitek. Nevím, zda je to režií Ridley-ho Scotta, obsazením, nebo naprosto dokonalým hudebním doprovodem. Každopádně tento film i jeho soundtrack si už nějaký ten rok pouštím dokola a dokola - 100%.

Skala

Skala (1996)

Co mají Bad Boys a The Rock společného ? Tohle Bay prostě umí ! 100%.

Pelíšky

Pelíšky (1999)

...kde soudruzi z NDR udělali chybu :)) 100%.

Príbeh z Bronxu

Príbeh z Bronxu (1993)

'' This is just another Bronx tale... '' Jedním slovem? Dokonalost. Po skončení závěrečných titulků mě napadla jediná věc. Proč ten člověk proboha nerežíruje filmy dál ? De Niro šéfuje celému placu, i když je ''jen'' na pozici herce a tentokrát dokázal, že zázraky dokáže i na režisérské židli. Celá partie, rozehraná mezi De Nirem a rovněž výborným Palminterim, je geniálně protkaná morálními otázkami, skvělým soundtrackem a dvěma mistrovsky znázorněnými rozdílnými světy, které jsou si tak blízko a přitom na hony vzdálené. To vše dostane divák naservírované od legendy (nejen) mafiánské tématiky, která zde otiskla 25 let svých zkušeností s filmovým průmyslem. Co víc si přát ? 101%.

Mafiáni

Mafiáni (1990)

Kdo mě jen trošku zná, ví, že mám pro tenhle námět obrovskou slabost. Takovou slabost, že si podobné filmy vychutnávám po troškách. Nechci je všechny zhlédnout za pár týdnů a proč ? Protože prvnímu zhlédnutí se žádné jiné nevyrovná. Schovávám si je pro chvíle, jako byla tato. Chvíle, kdy si můžu i sebedelší film vychutnat bez jakéhokoli vyrušování a vše v klidu vstřebávat, ba co víc... Když s úsměvem doposlechnu poslední píseň běžící při závěrečných titulcích a uvědomím si, že několik takových zážitků mě ještě čeká - záměrně říkám několik, protože takové filmy se dneska už netočí a točit nebudou. Tehdejší doba, móda, zvyky, chování a vůbec způsob točení filmů je unikátní a to je to, co na nich miluju... K samotnému filmu snad řeknu jen tohle - obsazení jsem před projekcí neprozkoumával, a proto pro mě byla stará dobrá banda ze Sopránů opravdovou třešničkou na dortu. Už teď se nemůžu dočkat dalšího (bezpochyby) klenotu na pořadníku. Goodfellas, filmový orgasmus za 100%.