Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Horor
  • Krátkometrážny

Recenzie (6 059)

plagát

Rock of Ages (2012) 

Zasloužilí rockeři sobě. Zlatý věk rocku oslavuje režisér Adam Shankman ve dvouhodinové rockové operetě plné známých rockových vypalovaček především z let osmdesátých. A není na to sám. Do jeho rockové show přijal, mimo jiných, pozvání Tom Cruise, který se zcela oprostil od svých typických "cruiseovských" hereckých manýrů a jeho alkoholem věčně sjetá rock star Stacee Jaxx s početným zástupem nadržených fanynek padajících přímo k jeho poklopci, je další perlou v jeho postupně se rozrůstajícím hereckém rejstříku. Řečeno zprofanovaným výrazem osmdesátých let, který se sem hodí, byl zkrátka boží. A to platí i o ostatních hercích, kteří si ve svých dokonalých performance odzpívali a odtančili své. Vlivem zajímavě podaných cover verzí do jisté míry překonali i originály, které bych si až na několik málo výjimek nepustil, protože rock music moc neprožívám. Jenže tady, když Cruise zazpíval Bon Jovi nebo klasickou pecku od Journey, tak se nedalo odolat. Odolat se ovšem nedalo hlavně blond kočičce Sherrie, která přijíždí do L.A., aby tady nastartovala svoji pěveckou kariéru po které touží a skončila jako striptérka a přitom se zakoukala do cool rockera Drewa. Ve skutečnosti se však zamilovala a později zasnoubila se mnou, a já dal tak konečně vale všem svým fanynkám a nudným brunetám, a definitivně se s ní usadil. Pak jsem jí byl nevěrný s Malin Ackerman, která to ve spodním prádle coby usedlá reportérka prestižního hudebního časopisu, pořádně žhavě rozjela. Roztomile působila i (zřejmě) homosexuální dvojka Alec Baldwin s Russellem Brandem, dále nažhavená a pokrytecká žena starosty Catherine-Zeta Jones a vše uzavřel Paul Giamatti se svým hudebním nevkusem pro rapující chlapecké boybandy v roli vypočítavého manažera. Film měl náboj, byl sexy a měl vychytaná hudební čísla ve kterých se super zpívalo a Mary J.Blige možná všechny s přehledem přezpívala. Rock je mrtev, ale v tomhle hudebním filmu, žije dál. Mé hodnocení: 100%

plagát

The Bay (2012) 

Přímořské městečko Claridge v Marylandu zažilo v roce 2009 při datu Dne nezávislosti opravdu krušné časy. Přímořskou oblast zasáhl zákeřný a velmi agresivní smrtící organismus, který se doslova prožíral tělem napadeného jedince, až dokud ho neskolil. Začalo to masivním úhynem ryb a plazivý parazit se velmi rychle přizpůsobil a zmutoval. Následkem toho přesídlil na lidský organismus. Místní obyvatelé pak po desítkách umírali strašlivou smrtí. Média nikdy neinformovala veřejnost, co se zde za peklo na zemi odehrálo. Mladá reportérka s odstupem tří let vzpomíná na tehdejší děsivé události a k dispozici je také celá řada dochovaných záznamů a nahrávek z té doby. Při bližším diváckém ohledání jsou však tyto záznamy sice na oko autentické, ale zkušeného diváka nezaskočí. Stačí se jen podívat, kdo že to film zaštítil z hlediska produkce, a najdeme zde paranormálního aktivistu Orina Peliho. Tímto vyzrazením je sice divák částečně připraven o dokonalou iluzi skutečného příběhu, ale až tak zlé to rozhodně není. Divák už je po řadě filmů z hororového subžánru found footage mnohem lépe připraven a neskočí už tak lehce na každou báchorku, i když je sebe lépe vypiplanější, a to tahle tedy je. Zkušený režisér Barry Levinson tak možná přišel s křížkem po funuse, ale jako jeden z mála se v tomhle specifickém subžánru pohyboval opravdu zdatně. Nechyběly realisticky zohavené mrtvoly, panika, realisticky vyvedený parazit a opravdu precizní režie. A vlastně se tomu uvěřit i dalo. 100%

plagát

Bail Enforcers (2011) 

Bacha na kočičku Trish Stratus. Ačkoliv by jste to do ní neřekli je bývalou sedminásobnou šampionkou WWE a tedy by jste to od ní mohli pěkně schytat. V tomhle akčním filmu se předvede jako lovkyně odměn po večerech dělající barmanku ve striptýzovém klubu. Trojice lovců odměn při jedné ze svých razií dopadne informátora úzce napojeného na mafiánské podsvětí jehož informace jsou nesmírně cenné. Místní mafiánský boss proto neváhá za něj vyplatit tučnou odměnu, aby se ho pak návdavkem zbavil. Trojice agentů s výměným obchodem souhlasí jen do okamžiku kdy se dozví o pravých úmyslech mafiána. Začne přetahovaná kdo s koho. A nutno dodat, že měla tahle přetahovaná ucházející grády, solidní porci fightů a nechyběl prostor pro originalitu děje i jednotlivých scén. Mě zklamalo jak film do svého repertoáru nezařadil Trishu ve spodním prádle. Jedna scéna takového ražení sice tady je, ale je bídně nasnímaná. Zato s Trishou mydlící se se všemi hlava nehlava se tady nešetří. Plavovláska v pohodě skolí více jak metrákového chlapa v posilce, tvrdě natáhne hostům v baru když se po ní sápou a své asijské protihráčce taky solidně nabančí. Když to tak vezmu film jsem shlédnul hlavně kvůli ní. Nepřetržitá akce, absence sexy scén s krasavicí Trishou, příjemné herecké obsazení a film dělá jako celek čest své kategorii. Mé hodnocení: 60%

plagát

Dexter (2006) (seriál) odpad!

Dexter nemá být na co hrdý. Zabíjí lidi. A z toho mám být odvařený? Hlavní představitel plní kritéria seriálu zdatně, ale na víc stejně nemá. Režie spolu s technickou stránkou jsou legrační a nevím, jestli pochází před, nebo až po prvobytně pospolné společnosti. Pochopitelně, ani trochu mě to nebavilo. Tomuto výtvoru jsem nevěřil ani vteřinu toho, co zobrazoval. Mé hodnocení: 0%

plagát

Kluk za dvě pětky (1983) 

V socialistickém zřízení si hubu mohl otvírat kdejaký zednický učeň v podání začínajícího Jiřího Langmajera. Jenže film neví, co pořádně chce. Jsou zde náznaky kritiky tehdejší společnosti, ale s ohledem na tvrdý postih, se ten provokativní obsah vždycky tak nějak rozmělnil a ututlal. Film se raději ubírá cestou, kdy mladého, šikovného klučinu sledujeme při stavbě rodinného domku, a tohle vlastně zabírá většinu stopáže. Samozřejmě nesmí chybět nějaké to nesmělé mladistvé milostné sblížení s dcerou majitelů rozestavěného domu. Ve svém režijním rukopisu, respektive sdělení, film zůstal kdesi na půl cesty. Stále otálel, jestli má vystoupit proti nevalným socialistkým poměrům, anebo raději z toho udělat bezvýrazný film určený (snad) pro mládež. Přikláním se k tomu, že z toho vzešla druhá varianta. K dobru lze připočíst to, že film nesklouznul k podbízivosti a socialistické líbivosti, která u snímků z té doby často a povinně panovala. A samozřejmě dalším plusem je talentovaný Langmajer. Jinak toho film mnoho nenabídl. 40%

plagát

Lúpež po anglicky (2012) 

Je čas na absurdní humor bratří Coenů a proventilování suchého Londýna trendy texasankou. Odehraje se zde jeden velkolepý podfuk s padělkem vzácného obrazu od Moneta v hodnotě 11 milionů liber. V rolích podfukářů se představí Colin Firth, Cameron Diaz a Tom Courtenay a jejich cílem je oblafnout arogantního a bezcitného bohatého hulváta, kterého si s bravurní noblesou střihl Alan Rickman. Jestli se jim to podaří, prozrazovat nebudu. Nouze nebude o absurdní situace, o Cameron Diaz ve spodním prádle a následně obratně krotící lva, Colina Firtha uvidíme na hotelové římse s vázou a Alan Rickman šel do naha. A jako vrchol je Stanley Tucci jako znalec obrazů, u kterého nevím, jak to dělá, že je v každé vedlejší roli kterou ztvární tak dokonalý, vtipný a neodolatelný. Bratři Coeni tentokrát zvolili cestu scénáře rozvrstveného do různých vtipných epizod, jež celistvost děje nestaví do popředí. Jejich záměr udělat v Británii paseku se dá brát jakkoliv, ale já se bavil u tohoto opět originálně pojatého díla docela solidně. Režie a kamera taky odvedla svoji kvalitní práci. Mé hodnocení: 80%

plagát

Práskač (2013) 

Dwayne Johnson vám ukáže, jak zatočit s proradným práskačem. Potencionální divák by se měl však smířit s tím, že si známý silák tentokrát odskočil od akčních rolí do seriozní dramatické herecké polohy, aby tahal svého milovaného synka z bryndy, který pro svoji mladickou nerozvážnost skončil kvůli balíčku napěchovaného extází za mřížemi. A Dwayne jako milující táta přece nenechá svého syna deset let bručet za něco, co se dá vyřešit po chlapácku. A možná se v něm hnulo svědomí, protože má už svoji novou rodinu a se svým synem nějakou dobu nežije. Stačí jen přistoupit na spolupráci s protidrogovou jednotkou a s její pomocí se jako drogový dealer infiltrovat do nebezpečného kruhu obávaného drogového kartelu a jeho syn pak třeba vyvázne na svobodu s ponaučením, že bez drog se to lépe táhne. Film možná nepřekypuje vrcholnou dávkou originality stran tématu, ale zobrazení událostí, které následují, je poměrně věrohodné. Je to také dáno tím, že film je inspirován skutečnými událostmi. Johnsona tentokrát neuvidíte běhat s napumpovanými bicepsy třímajíc Remingtonku, ale jako obyčejného chlápka od rodiny se smyslem pro rodinné hodnoty, který pro svoje dítě obětuje maximum a neváhá za jeho záchranu nasadit třeba i vlastní život. Role pro Dwayna dost atypická, ale on ji zvládl v přijatelné civilní formě, žádného druhého Al Pacina rozhodně nečekejte. Podstatně vícerozměrně působí řada vedlejších postav, včetně těch záporných, jen namátkou za všechny bych zmínil neselhávající Susan Sarandon, soustředěného Barryho Peppera anebo autentického záporáka Benjamina Bratta. Dost cením, že film, i přes svoji tendenci nesklouzl k slzopudné břečce na jedno použití a ke scénám hrající na city se uchýlil jen v minimálním poměru. Vědom si toho, že takhle postupovat není nutné, ihned diváka vrátil, respektive přesunul do dramatického dění, ve kterém se našel i nějaký ten prostor pro akční pasáže. Nečekejte však přehršel přestřelek a honiček v autech, a ačkoliv tady na ně narazíte a jsou výborně natočeny, slouží jako podkres napínavého děje. Z Ric Romana Waugha se vyloupl režisér, který obratně dokáže vyklouznout z pařátů ohraných klišé, anebo je umí dovedně překrýt svým režijním umem. Dwayna Johnsona pak ukočíroval natolik, že ten za celou dobu nezvedl po šibalsku svoje obočí tak, jak to s oblibou dělává. 70%

plagát

Dva z jednoho města (1983) (relácia) odpad!

Dodnes nechápu, jak ten název byl myšlen a kdo vlastně byli ti "dva z jednoho města". Vyšel z toho velký revuální pořad s bolševickými umělci. Laufer asi neměl tenkrát zákaz, tak se tam znemožnil a vykoupal se i s doutníkem v tlamě. Nadšení účinkujících bylo hodně hrané, třeba Josef Dvořák byl děsný farizej. Uprosil zřejmě, aby jeden díl mohl moderovat a po pádu se nevybíravě opřel do komančů. A pořad by měl svoje kvality, ale mně vadila neupřímnost vybraných protagonistů. Jenže, aby mně to bylo po vůli, musel by to uvádět Buchvaldek se Švorcovou. 0%

plagát

O chytré kmotře lišce (1983) (seriál) 

Nedovedu si představit, že se na takovou archaickou záležitost dnešní generace dětí dívá. S animací se rozhodně tenhle seriál nemůže chlubit a konkurovat nemůže ani hranému Vydrýskovi natož dnešním propracovaným animacím. Nemám v podstatě co bych na tomhle večerníčkovském seriálu vyzdvihl. Poetiku Josefa Lady dnešní děti nevyhledávají a celkově je to nuda díl od dílu. Přece jen to mlácení po hlavách dobře vyvedených kreslených postaviček pěkně děti zabaví než jedna vypelichaná liška z večerníčkovského muzea. Knížka byla mimochodem o něco čtivější. Mé hodnocení: 20%

plagát

Elevator (2012) 

V hlavní roli klaustrofobie. Režisér Stig Svendsen nechal zavřít na 80. minut do výtahu v luxusní budově devět lidí různých charakterů a postavení ve společnosti, včetně bohatého investora a majitela stavby v jedné osobě i s jeho malou vnučkou, klaustrofobika, těhotnou ženu a další, a navrch přihodí pomatenou ženu s časovanou bombou připevněnou na jejím těle, kterou v průběhu děje skolí infarkt. Nevím, co přesně bylo jeho záměrem. Jestli chtěl vyzkoušet, jak se lidé budou chovat v uzavřeném prostoru, tak to nepřišel s ničím objevným, protože filmy s uvíznutými lidmi ve výtazích už byly natočeny před tímto počinem. I neoriginální námět se dá akceptovat originálním přístupem režiséra, což se v tomto případě podařilo. Skupinka lidí je vybrána dobře a hlavně herci hráli, v čele s dnes již téměř zapomenutým Johnem Getzem, a i všichni ostatní zaslouží pochvalu jmenovitě Anita Briem jako atraktivní žena, co musí každou chvíli v těhotenství čůrat a zde to předvede i v praxi, anebo Joey Slotnick, který nejdříve trpí nesnesitelnou klaustrofobií a všem okolo nadává, ale pak se z něj vyklube odvážný muž. Pochopitelně je také nutno počítat s variantou tzv. filmových náhod, kdy servisní výtahová služba neplní své úkoly tak, jak má, vysílačka jako na potvoru nefunguje a volání z mobilů na bezpečnostní linky se setká s nepochopením z druhé strany a tak dále. V uzavřeném prostoru to všechno funguje tak, jak má, vypjetí není nijak přehnané a poměrně uvěřitelné je i chování uvíznutých postav v takovéto nepříjemné situaci. Mě nejvíc asi zklamal nepříliš zajímavý závěr filmu, který bych označil za zbrklý a nedotažený. Jinak tohle výtahové inferno své kvality mělo, ačkoliv se z něj dalo vyrazit víc stísněných diváckých pocitů, jak se na napínavý thriller sluší a patří. Mé hodnocení: 60%