Skrk

Po artovější první části přišel ještě dokonalejší audiovizuální zážitek, který místy “jedničku” rozhodně předčil. Snímek, který nepatří nikam jinam než do kin a já doufám, že ho ještě jednou stihnu a třeba svůj názor změním. ___ Po druhé projekci, když už bohužel ne v IMAXU, tak alespoň ve 4DX v Plzni, to podtrhlo zážitek v jeden asi z nejlepších za poslední dobu. Zimmer by si měl dojít zase pro Oscara. Scifi naší generace, ze které nelze odlepit oči.

Meditativní nikam nespěchající film plný emocí, který je parazitován lidmi bez mozku. (Knihou zatím nepolíben)

Nečekal jsem, že se Netflix někdy pustí do něčeho pořádného, natož do adaptace románové předlohy Jeden den od Davida Nichollse, kterou jsem si musel přečíst už v r. 2011, kdy vyšla filmová verze, kterou mám mj. také moc rád. A i když je trochu pozměněná, drží se stále hlavní dějové linie. Ale toto mne odrovnalo natolik, že jsem si to musel pustit po shlédnutí znovu...a znovu. Emoce a zase jen emoce, to se tomuto seriálu skutečně povedlo a jsem za to moc rád, protože ne každý to zvládá a umí. Hlavně v posledních třech dílech, převážně v posledním. Z hereckého dua jsem se z počátku traileru dost zalekl, ostatně předčilo všechna očekávání, hlavně Leo Woodall (podoba Michaela Pitta neuvěřitelná), který přesvědčil, že umí hrát na výbornou a konec táhl prakticky právě on. Věřil jsem jim všechno, je to víc živý než film. Zamiloval jsem si to, i ten hudební podkres.