Big Bear

Neměl jsem co dělat a tak jsem dětičky doprovodil na film. Chtěly vidět tu ,,novou pohádku s Pavláskem''. Já jsem kdesi četl, že je to nejrozporuplnější pohádka letoška a dávám tomuto označení plně za pravdu. Na jednu stranu nechybí pohádce poctivé kulisy venkovské chalupy, letních luk a lesů - tedy až na ubohé digitální efekty a ještě strašnější syntetizátorovou hudbu Ko-kokošky, tou horší částí je prapodivná dějová linie. Příběh je takový nemastný, neslaný jakoby splácaný z několika pohádek. Zprvu jsem měl dokonce dojem, že pohádka bude veršovaná soudě dle mluvy hraběte a vůbec volba jazyka navozujícího dojem staročeštiny dle mého názoru do pohádky pro děti nebyla to pravé. Něco jiného je, když mlynář Švehlík mluví v Princezně ze mlejna nářečín a něco jiného bylo zkrátka zde. Co jsem ocenil byly zpívané dvě staročeské lidovky. Naše děti je prakticky neznají a proč do pohádek hrdinům skládat nové písně, když lze využít a zároveň připomenout klasiku. Aninka mi byla moc sympatická a jako by vypadla z oka Élišce ze mlejna .-). Ta hlavní moviestar celé pohádky vodník Pavlásek byl takový prostě zelený Tydýt. Pavláskovo neherectví spojené s jím prezentovaný stojákovým typem ňoumy se v kině líbilo dětem, pro dospělé to bylo takové afektované ochotnictví. U nových pohádek, kde nevím na čem vlastně jsem se svými pocity po jejich konci si často říkám. Hele, seš starej. Tvoje doba pohádek je pryč. Tohle je digitální svět, buď rád, že někdo těm malejm točí tohle a ukazuje jak se žilo ve staré chalupě, jak vypadá koza a jak kokrhá kohout. Že dobro vítězí a síla vždycky není před rozumem všechno. Nejsi cílová skupina. Kapišto ? Tímto uchlácholen, si pak říkám asi jo. Ušlo to. Jenže pak vzpomenu na Anděla Páně nebo Čertí brko, tedy pohádky z nichž jsem byl nadšen a říkam si a ne. Jde to natočit i tak aby se i dospělý doprovod bavil. Aby řekl stejně starému fotrovi jako je on sám, hele na to jděte všici, je fakt super ! No a to u Zakletého pírka s čistým svědomím říci nemohu. Takže dávám za dvě kapky z vodopádu zdraví či co to bylo. * *

Samozřejmě se nabízí srovnání s filmem Eichmann z roku 2007. U tohoto filmaři kladli větší důraz na rekonstrukci celé akce Mosadu byť o emotivní momenty zde není nouze. Dnes už to nikomu nepřijde jak strašně důležité bylo lapit kata židovského národa a jak důležité jej bylo postavit před spravedlivý soud byť každý měl stovky důvodů jej osobně zaškrtit či nechat zlynčovat. Dost mně překvapilo, že volba herce pro tuhle lidskou nacistickou zrůdu padla na Kingsleye. Ten už hrál snad ve všem včetně Gándhího a Eichmann je tedy další historickou postavou do jeho herecké sbírky. Kupodivu jsem musel uznat i přes jeho typický orlí nos, že byl svému originálu celkem podobný. Zápletka v podstatě odpovídá skutečnosti a tak není moc co filmu vytknout. Lapení tohoto netvora byl zcela jasný signál všem pochovávaným nacistickým zločincům, že by neměli mít klidný spánek, protože ať jsou kde jsou, Izrael si pro ně může kdykoliv přijít. Co zaujalo mne a ve filmu o tom nic nepadlo, že řada přeživších teprve až po soudu s Eichmannem začali postupně vyprávět své hororové zážitky z koncentráků o nichž do té doby nemluvili. Soud jako by pomohl traumatizovaným lidem promluvit o v sobě dušených zážitcích a o jejich nočních můrách způsobených strašlivými zážitky z holocaustu. A hlavně, jsem rád, že se někdo toto téma zase rozhodl oprášit a natočit o tom film. Proto dávám o hvězdu více ! * * * *

Tak zase jednou první. TKM ano modří už vědí neb jistě pamatují :-) byl program pro mladé, kde se v rámci normalizace řešily problémy mladých a všechno co nějak s mládím souviselo. V rámci normalizace se tam občas objevovali až obskurní hosté, ale sem tam se tam objevil zajímavý hudebník či host, na nějž soudruzi zapomněli a nějak proklouzl do pořadu. Tenhle Silvestr je vlastně takový koncentrát zejména hudebních hostů. V publiku ani tentokráte nechybí tehdejší serebrity, které se baví a hihňají výstupům svých kolegů. Občas však když kamera koukne do poblika sem tam je vidět znuděný obličej toho či onoho umělce zřejmě nahnaného na tuto zábavnou show. Bodejť by ne. sám vzpomínám jak naši s radostí hlásili v Silvestrech každého ,,rozpoznaného'' herce či zpěvačku v publiku bavící se masy. Tady však pořad neuvádí ani Korn ani kaiser s Lábusem a těžko bychom hledali i Dvořáka s paní Bohdalkou. Pořadem provází Šíp s Uhlířem moderátoři populární tehdejší Hitšarády což byl zábavný hudebný pořad. Jako číšníci dělají drobné scénky a zvou si hosty na klubové pódium. Krom zapomenutých hvězd je tam možno vidět Plavce, Michala Tučného, Fešáky, Korna s Vondráčkovou atd... Celkem nezávadná zábava leč dnes už mírně vyčpělá ovšem jako retro fungující. * * *

Ne, nebylo to špatné! Filmy o cestování mám rád a tady to bylo navíc okořeněno hodně zajímavými úmrtími, kdy dotyční umírají na masivní krvácení z hlavy. Všechno bylo fajn, všemu jsem rozuměl, jen ten přenos mi přišel zbytečně emzácký. Myšlenka velmi zajímavá, ale rozepisovat ji tu tak vykecám to hlavní a to nechci. Máte-li rádi mysteriózní thrillery s ,,cestováním'' :-) pak si tohle nenechte ujít neb to bylo velmi koukatelné ! Dávám za 3 vpichy. * * *

V loňském roce středověkká řezničina ( libůstka !) Outlaw King a letos tohle. Zase jsem si pošmákl. Film vlastně mapuje ranné mládí anglického krále Jindřicha V. Plantageneta. Krále, který zajistil, že Anglie a Francie patřila pod jedinou a to anglickou korunu. Krom roztržek se vzpurnými Skoty a první okamžiky na trůnu film skvěle zobrazuje život na anglickém dvoře poloviny patnáctého století a prakticky vše graduje k tažení do Francie. Uvidíme nejen vylodění v Calais, ale i slavnou bitvu u vesničky Agincourt (25. října 1415), která se někdy nazývá i začátkem konce rytířstva. V středověku byl obrněný rytíř na vycvičeném obrněném koni něco jako tank. Když těžká jízda vjela tryskem v klínové formaci do shluku pěchoty, bylo to podobné jako by se náměstím plným lidí prohnal parní vlak. Tento ještě sekal meči, sekyrami a bodal kopím... U Agincourtu padlo velké množství francouských rytířů ač byli v početní i silové převaze. Král Jindřich V. se tak triumfálně vrátil do Anglie jako opravdický král a ne mladíček, kterému trůn připadl. Já před tímto typem lidí smekám. Chlapů co se sebrali a jeli někam týdny bojovat vlastní rukou nevěda jak to dopadne, ale s jasným posláním a vírou. Jak říkám, já si pošmákl ! Pět zápalných střel z katapultu ! * * * * *

Tohle jsou chvilky kdy nemám pocit zmaru. Kdy vím, že se za mé koncesionářské poplatky nevykrmuje už takhle obtloustlý Moravec, důra Fridrichová a další vykladači té jediné správné sluníčkové pravdy na kterou se má divák veřejnoprávní televize koukat. Pokračování MT mne fakt bavilo a zase po delší době jsem měl ten nevrlý pocit, že si budu muset na další díl počkat. Mimochodem to je asi jedno z hlavních měřítek dobrého seriálu, protože na ten co vás nezaujal se už příště nebude chtít podívat natož si dělat poznámku v hlavě či outlooku kolikátého že to bude. Jediné čemu jsem se od srdce zasmál byl ten bezbariérový přechod (respektive jeho bílý dlážděný signální a varovný pás) při průjezdu kočáru ,,Vídní'' těsně předtím než je milenka Fratiška ohozena jeho koly od hlavy k patě. (Jestli měl obrubník nášlap 2 cm jsem si nevšiml! .-) MT ale měla nejeden geniální patent za což ji zcela vážně obdivuji a tak třeba jí nějaký ten vídeňský SONS doporučil i normy pro bezbariérové přechody :-) ! Každopádně za mne je za 4 vozy s plátnem. Někdo může brblat, ale dodávám to co u předchozích dílů. Natočit v podstatě těžko žvýkatelné historické konverzační kostýmní drama modernější a zábavnou formou je taky kumšt ! * * * *

,,Mít více dětí je super, stačí se jim trochu věnovat a jsou v pohodě! Důležité je, aby si sedly jejich mamky ! '' :-) ----- Tohle byla hodně příjemná komedie, která lehce klouzala na vážnější struně. Kdo má doma děti, snadno jej film možná zasáhl i trochu hlouběji. Wahlberk jako tatťka a Byrne jako mamka mi do rolí dobře sedli a nebýt některých přepálených ,,humorných'' situací typu hašení hořícího ubrousku od spadlé svíčky čůrkem kečupu vymačkávaným z flašky, mohlo to být i na vyšší hodnocení. Film sám je hřejivý a samozřejmě nedopadne špatně. Bohužel ne vždy to končí jako v amerických komediích. Někdy geny či dávné běsy v dětských hlavinkách prostě nepředěláte a nevyženete. Některé děti jsou celoživotně traumatizované, nebo navzdory vzorné a láskyplné výchově v nové rodině začnou krást a chovat se naprosto mimo kontrolu. Není to jejich vina, je to vina jejich biologických rodičů. O to větší patří můj obdiv všem kdo do toho jdou i s tímto vědomím, nebo vědomím, že se máma po letech ozve a bude chtít děti coby napravená zpět... Volání krve je někdy mocnější obzvláště čím jsou děti starší a začnou se ptát. Pokud adopcím či pěstounské péči nenásilně dopomohl i tento film, pak jenom dobře . Dávám za 3 soudní medvědy. * * *

Ať už to tak chtěl Pánbůh, nebo příroda a evoluce těžko by mohlo dojít k rozmnožování bez vzájemné přitažlivosti samců a samiček. A lze k tomu využít oboustranně i naše smsly. Zrak, čich, sluch, hmat... Máme různé parfémy, barvy a laky na vlasy, holítka a depilátory, módu atd... Snažíme se zkrátka sobě vzájemně líbit. Zaujmout, strhnout pozornost. Nevím jak je to tedy s ostatními 41 pohlavími či kolik jich dnes už je, za ta mluvit nebudu páč ani nevím jak tam a kde co funguje. U tohohle filmu jsem se bavil královsky a to ze dvou důvodů. Za prvé při pomyšlení , že z něj nějaké současné feministce debilního dneška zcela jistě rupla cévka a tak je na světě zase o jednoho cvoka méně. Vždyť dobrá třetina filmu jsou záběry na polonahé ženy nebo jejich dekolty či zadečky. A za druhé je to proto, že tohle je taková parádní americká komediální klasika z konce šedesátek. Cítíte z toho že tehdy byl svět ještě v pořádku. Film je vlastně souhrnem rad převedených do epizodek co se komu kdy stalo při podvádění vyprávěných právníkem svému příteli. Ten je šťastně ženatý, ale samozřejmě jako každý čtyřicátník se rád podívá po pěkné ženě a se zájmem naslouchá radám, že nevěra je vlastně zdravá a manželství prospívá. Rady mu mají umožnit vyvarovat se základním chybám při nevěře, kterou začne plánovat. Epizodky jsou boží a nejlepší je ta s mužem, který si vzal milenku domů a ráno nemohli nalézt její podprsenku :-) . Nikdy se nenalezla, ale ten fakt že by ji mohla nalézt jeho žena jej deptá, deptá a deptá... :-)))) !!! Musím říci, že celý film je super a komu by snad nelíbyly všechny ty vnadné Američanky, může se kochat těmi neskutečnými auty co se v roce 1967 proháněla americkými městy... Já dávám za 4 termínované vklady. ! * * * *

Je to už dvacet let, ale řada z nás si na ,,humanitární bombardování'' Kosova dobře pamatuje. Naše vláda zastupujícíc nás coby spojence a člena NATO s bombardováním na rozdíl od Číny a Ruska souhlasila. Ano byl to ten samý Zeman tehdy coby premiér, který dnes coby prezident bombardování považuje za chybu. Ono totiž nic nepřineslo. Balkán je nadále destabilizován, o muslimském Kosovu se snad ani netřeba bavit a mělo by být nazýváno spíše líhní radikálních islamistů. V Srbsku ještě před zahájením operace NATO působilo značné množství ruských agentů a tady někde navazuje tento filmový příběh o členech ruských sil ukotvených v regionu. Jediné co je pravdou je fakt, že letiště u Prištiny jménem Slatina bylo velmi strategickým bodem díky dlouhé dráze na které mohly přistávat i velké transportní letouny. Rusové k němu skutečně vyrazili a NATO o tom nemělo ani ponětí. Když tedy Britové k letišti dojeli, skutečně tam nalezli ruské výsadkáře, kteří je odmítali vpustit. Americký a britský velitel se nakonec s Rusy dohodli, že se letiště Rusům nechá, protože by to mohlo vyvolat konflikt mezi Ruskem a NATO. Tím se Rusové začlenili do sil KFOR. Většina filmu je tedy gerojská báchorka umně vpravená do osnov historické události. Film je výrazně protizápadní, Rusové jsou hodní bratři stejně jako tomu bylo do roku 68 u nás. Ačkoliv dvě rakety skutečně zasáhly nemocnici v Niši a zabily dva civilisty, trefily střely oddělení patologie a ne porodnici. Ale on zásah porodnice je o tolik emotivnější že? A takových věcí je film plný. Tohle Rusáci prostě umí. Balamutit, lakovat, lhát jak když Pravdu tiskne :-) ! Vždy nechat kousek dle skutečnosti, ale šikovně ji ohnout takovým způsobem, že si najednou sama sobě kouká na zadek. Jinalk Rusové boje umí točit, takže tady bylo všechno na jedničku. Mne spíše zaujal film tím prostředím a tou situací kdy najednou byla problémem etnická příslušnost. Najednou i u sousedů a přátel začalo být problémem kdo je jakého vyznání... Kosovo je dle mého názoru první prohrou západního přehumanizovaného světa v boji s postupnou islamizací Evropy. Kam to za dvacet let došlo můžeme dnes posoudit sami. Balkán je sud prachu a v některých ulicích Londýna, Malmö, Paříže atd... vám policie doporučí dále nechodit, páč by jste se odtamtud nemuseli dostat celí. Bohužel na humanitu asi dojedeme. Film mně ale bavil a tu ruskou propagandu prostě dávám stranou stejně jako to dělám u některých amerických filmů. Dávám tedy za 3 humanitární bomby z B2. * * *

Filmy z Afghánu já rád. Je vidět, že Rusové mají stále potřebu lízat si tlapy stejně jako ji čas od času mají Amíci v rámci traumatu jménem Vietnam. Tenhle mix Kavkazského zajatce a Deváté roty mi sakra sednul. Je zajímavé, že Rusy tam bojující čekal podobný osud jako Amíky na konci šedesátek. Nezájem. V Rusku akorát na kluky co se zpět nevrátili v cínových rakvích nečekali hipíci a nikdo je nenazýval vrahy nebohých Vietcongů. Tam je čekala bída, zoufalá lékařská péče a rozpad Sojuzu, který buď jak buď když byl, nabízel alespoň ty nejzákladnější jistoty. Je těžké se stahovat ze země kde vás nechtějí do země, kde se s vámi krom rodiny ani moc nepočítá. Ty odlétající vrtulníky mi připomněly záběry z obsazovaného amerického velitelství a ambasády v Hanoji... Ty podobnosti tu jsou až neuvěřitelné. Tohle bylo moc milé překvapení ! Tu pátou hvězdu dávám navíc za reálnost. Film totiž postrádá a to zcela právem onen ruský gerojský patriotismus, který z podobných snímků doslova prýští. Naopak, ukazuje pravou odvrácenou tvář tohoto konfliktu. Je škoda že se do té země asi nikdy nepodívám, protože je to opravdu země krásná s neskutečnou přírodou. Věřím, že jsou tam i zajímaví lidé, ale testovat svojí krční tepnou nehodlám. No tak teď šíří demokracii v Afghánu USA a spojenci včetně nás. Jsem zvědav, zda se dostanou někam dál než všechny ty armády co si v Afghanistánu vylámaly zuby. Vy máte hodinky, ale my máme čas říkají Afghánci. Asi by bylo dobré se už nad tím konečně zamyslet a buť tu zemi nechat ve středověku kde je i s políčky máku, nebo ať už z ní někdo konečně udělá skleněnou pláň a bude bez problémů... Dávám za 5 balíčků heroinu. * * * * *