Big Bear

Tak tohle by asi co se týče žánru a strašidelnosti přebil jen syrový horor Járy Cimrmana  ,,O třinácti tchýních''! :-). Souhlasím s Verbalem. Na tom rumišti české současné kinematografie občas vyraší  mezi tím vším rádobykomediálním a romantickým bejlím hodně vzácná rostlinka a tou Přišla v noci bez pochyby je.  Simona Peková se svým vyhuleným chraplákem a takovým tím makeupem seniorek, který v posatě místo toho aby ženu zkrášlil zdůrazňuje její starost a mnohdy už i náběh na senilitu byla vybrána naprosto dokonale. On i ten zbytek herců byl super. Feťák Michal Kern, naprosto úchvatný ,,Kocour'' Kratina, hezounká a křehounká Annette Nesvadbová... prostě dokonalost. K tomu perfektní hudba, která drama jen podtrhuje svojí nepříjemností... Ačkoliv se příběh může zdát přitažený poněkud za vlasy a asi by šel možná od poloviny řešit jinak, věřím, že v určitých případech takovéto kukaččí mládě v podobě tchýně může nastat. A i situace, kdy si ona kukačka po počátečním přijetí začne dělat místo a pravdila v domácím hnízdě po svém. Skvělá byla ta počáteční enchápavost snachy proč je syn z příchodu matky tak na prášky. Výdyť je docela milá a je tu jen na jednu noc! ... :-). Tohle se moc povedlo a protože jsem si už dlouho takto u českého filmu napošmáknul, dávám o hvězdičku navíc. Takže za 5 obalovaných květáků! * * * * *

Válka v Evropě pokračuje a Mighty Eight den co den láme nálety na stragická místa nepřítele Třetí říši vaz. Neděje se tak beze ztrát, nicméně i Luftwaffe dochází zkušení piloti a i když má na obloze stále nebezpečná a výkonná letadla, je jich čím dál méně. Oproti tomu probuzený americký drak jak to kdysi řekl Isoroku Jamamoto po náletu na Pearl Harbour z zkaždé továrny na území USA denně chrlil hromady letadel a ve výcvikových střediscích se cvičili intenzivně jejich osádky. Experimentem byla letka z Tuskegee, kdy se zjišťovalo zda Afroameričané jsou schopni řidit letadla. Někteří senátoři je v tehdy stále velmi rasistické Americe přirovnávali k opicím a tvrdili, že se černošský pilot není schopen orientovat ve volném prostoru, případně řídit tak složitý a drahý stroj jako jsou letadla. Do zkušebního výcviku se přihlásilo velké množství velmi vzdělaných mladých mužů černošské pleti a jelikož věděli, o co jde byli vysoce motivováni ukázat, že vše jsou jen odporné rasistické a ničím nepodložené bláboly. A také to dokázali. Měli vynikající výsledky a tu vysokou motivaci si drželi celou válku, kdy za ceny vlastních ztrát bránili na obloze combat boxy s bílými letci, mnohdy z rasistického jihu, kteří asi ani netušili, kdo že jim zachraňuje kejhák. Tato letka si červeně kreslila ocasy letounů a řada z těch kluků se stala leteckými esy. Začali na P40, ale přeškolením na výkonné Mustangy, zejména P51 D se z nich stali obávaní králové oblohy. V případě sestřelení to měli také složité, protože Hitler měl na negroidní rasu své zvrácené tabulky, naštěstí se jednalo o občany USA a to letce částečně chránilo. Spojenecké tábory byly totiž letců Luftwaffe plné a Němci si uvědomovali, že by v případě nějakých represí došlo k reciprocitě i na straně druhé. Je smutným faktem, že když válka skončila a hrdinové se vrátili domů, Amerika zapomněla na vděk a pro mnohé se stali zase jen negry. Situace se zlepšila až v šedesátých letech aje smutné, že to musela být až druhá půlka dvacátého století, kdy si země jejíž mozky stvořili atomovou bombu a rakety na měsíc uvědomila, že černé obyvatelstvo je úplně stejné jako to bílé. Bohužel, dnes se situace zase šponuje na druhou stranu hnutími jako BLM atd... My prostě neumíme žít v rovnováze. Mám nesmírnou úctu a respekt k tomu co tito černoští letci dokázali. Ve filmu se toto téma jen nabrkne. Kdo by chtěl vědět víc, doporučuji filmy Letci z Tuskegee a Red Tails... Ač červené ocasy opravdu dělaly doprovody, bohužel to v seriálu vypadá, že to byly jen oni. Což samozřejmě není pravda. Doprovody prováděla i spousta bílých letců a o doprovodech RAF tu bohužel není ani zmínka. Ale je pravdou, že Mustang byl jedinou stíhačkou spojenců,kdo dokázal bombardéry dovéct nad Německo a zpět. Lightningům a Thunderboltům, Spity nevyjímaje docházelo palivo mnohem dřív i když měly pod křídly přídavné nádrže.  Seriál zatím super, je škoda že se s posledním válečným rokem blíží ke konci...   * * * *

Chápu, že se nám tvůrci snažili v celé sérii naservírovat na tácu kompletní menu. Tedy, že nebudeme jen v osmi dílech sledovat padající fortressy a krvavé souboje ve výšce pěti kiláků na obloze. Letecká válka znamenala i obrovské množství těch co měli kliku a po nouzácích či vyskočení padákem přežili a dostali se do nějakého Stalagluftu, nebo vyjímečně k odboji. Tento díl se nám snaží ukázat život v takovém zajateckém táboře pro POV. A i když hrdinové žehrají na poměry, kdyby viděli jak žili ruští zajatci případně vězni v pracovních a koncentračních táborech, náhle by jim ta cimra s celkem dobře vybavenou knihovnou a k jídlu ten neustálý tuřín a brambory nepřipadaly až tak strašné. Já seriál hodnotím komplexně a i když bych byl rád aby se tam taky více bojovalo, pořád jsem hodně spokojený. * * * *

Hunger Games got talent! Ano, vím. Mám dojem, že jsem se u posledního dílu zapřisáhl, že se už na další díly nebudu koukat. Ono to totiž vždycky skončí tak, aby mohly být natočeny další díly a tento díl z toho nevyjímaje. Je to pořád dokola to samé, mění se jen vylosované dětičky nových turnusů. Ba co hůř... Kamsi v propadlišti času zmizeli skvělí Tucci, Sutherland, Seymour-Hofman a samozřejmě vnadná Popelka  Jennifer bez klobouku s peřím, luk a kamizola ... Tedy jména, která z filmu dělala alespoň obhajitelně zabitý čas.   Přesto jsem se na tento díl podíval čistě ze zvědavosti. Trailer totiž naznačil, že se tam v aréně utká Chet Wilders s Kelly Family, odvážnou Vaianou za asistence Paklíče z pevnosti Boyard. A vůbec, že to bude celé tentokráte místo šedivého capitolského artdeca hozeno do zasluněného redneckovské folku a  kántry. Montérky, hadi, vidle a tak, prostě jak to mají posluchači rádia Blaník rádi... No a jsa člověk zvídavý, tohle jsem chtěl vidět! A jelikož jsem chtěl i vidět konečně nějaké snad solidní zakončení, zkusil jsem to. A zase jsem to neměl dělat. A ne,  a ne, další díl už fakt sledovat nebudu. Jen prozradím,  že na závěr Simon Cowell marně  kousal drsně ret, nakonec bulel jak želva a třesoucí se rukou zmáčkl po kytarovém sólíčku Rachel Zegler zlatý buzzer. Neměl jsem se na to dívat už jen kvůli Viole Davis. Jakoby mi nestačilo, že se mi o ní zdály noční můry jak si mně opéká na klacku kdesi v malebné domorodé vesničce uprostřed Afriky po nádherném progresivistickém protirasistickém snímku Válečnice... Teď ještě tohle a ta její nádherná procítěná role Dr. Volumnie Gaul... Ještě, že tam byla jako protiváha ta okatá kráska Tigris s tím mužným hlasem!  I po rasové stránce byl film na dekagram přesně vyvážený, takže není co vytnout. Jen tam bohužel opět chyběli Inuité. V podstatě se dá řící, že spíše než nějaké hodně zajímavé sci-fi byl film takovým možným náhledem jak bude vypadat západní společnost v možná ne zrovna daleké budoucnosti po nějaké středně velké válce a řeknu vám rovnou, že jsem sakra rád, že už u toho nebudu ať už budou nějaké hry nebo ne! Dávám tedy za 2 duhové užovky či co to bylo za potvory a tímto se definitivně s Hladovými hrami loučím sólíčkem na banjo --- Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečekááááá, sou dlouhý schody do nebe a cesta dalekáááá... Tam u nebeskýho báááááru.... . * *

Někdy se to tak v životě sejde, že narazíte na naprostou anomálii. Může jí být Štědrý Skot, vtipný Němec, líný Číňan, hroutící se Angličan, Polák ateista či povedený seriál TV Prima. Možné je cokoliv, ale že narazím na tak dobře koukatelnou věc od Primy u níž vědomě a s chutí strávím víkend jsem nečekal. Samozřejmě, my starší kusy dobře víme o kom to celé vlastně je. A i když si jeden říká, že je to jen umělecká licence a scénář pana Klímy, přesto je tam hodně shodného se skutečnými událostmi. A pak je tedy trochu děsivé, že naši zemi vedou (eh vedli)  lidé jako ti z filmu. Lidé, před kterými stačí ve správnou chvilku roztáhnout do široka nohy, nebo je rovnou pod stolem zlehka zatahat za penis. Lovící Evě Pozimkové (brrr pořád ji mám jako Josefíkovou) by asi snadno podlehl nejeden z nás, ale u Nagyové už o tom dost pochybuji.. :-). Eva si celý seriál ukradla pro sebe a předvedla perfektní výkon. Já si těch jejích kukadel všiml už během výcviku v seroši  Kosmo, kdy jako astronautka směřovala v raketě v podobě tramvaje k měsíci. Tam to bylo asi poprvé, kdy jsem uznal, že v těch jejích kávových zdánlivě nevinných kukadlech by se jeden snadno utopil. Tady už předvedla naprosto skvělé herectví. Jestli v sedmdesátkách stavěli lidé na ulici chudáka pana Chudíka a chtěli po něm operaci kyčle, tak Eva Pozimková ať raději ven nevychází s touto seriálovou pověstí! :-). Výborný byl i pan Vyorálek, kterému ministr sedl víc než ten drsný (rádoby) polda v posledním policejním seroši jehož jméno v tom nekonečnu policejních seriálu mi kamsi zapadlo a jsem příliš líný jej pro tento koment hledat. Samozřejmě super hráli i ostatní. Batěk, Měcháček a spol.  Jeden by si oddychl, že dnes už nikde žádní lobisté nejsou, vládě a parlamentním stranám jde jen o blaho země a že by se podobná záležitost s nějakou kurvičkou z Horní-Dolní, která se prosouloužila z kantýny do nejvyšších vládních pater naštěstí nemohla stát. Nebo ano? --- Dávám za 4 luxusní kabelky (jako dárky samozřejmě!) . * * * *

Na Akta X ze socíku jsem se těšil. Zatím je to ale poněkud rozpačité a hodně kostrbaté. Každopádně je to první díl a tak přimhuřuji oko, třeba to dostane jak se říká švunk v dalších dílech. Zatím je to za tři lunchmeaty z JZD. * * *

O tenhle po hříchu zapomenutý seriál jsem zakopl úplnou náhodou a je neskutečná škoda, že se o něm prakticky neví. Koneckonců těch pár recenzí zde to jen potvrzuje. Příběh se odehrává ve Slezské Ostravě v jednom činžovním domě ve kterém vyrůstá i jeho hlavní hrdina a vypravěč. Nájemníci tvoří širokospektrovou plejádu figur, tak jak tomu bylo tehdy běžné. Všichni se tam znají a všichni spolu vychází dobře. Každý si žije své životy, provozuje svoji živnost, ale dvorek a pavlače jsou místem, kde se všichni potkávají a jednotlivé osudy protínají. Bohužel jak plynul tok dějin dvacátého století, nesel sebou časy zlé a časy dynamických změn. A jelikož Slezská Ostrava je místem, kde žili Němci, Poláci, Češi, čestí občané s židovskou vírou ad. je jasné, že dějiny mocně zahýbaly s nejedním osudem hrdinů z tohoto domu. Seriál je vlastně smutnou ukázkou toho, čím si museli projít naši prarodiče a rodiče. První válka, druhá světová, nástup komunistů, rok 1968...  Co dvacet let nějaké zemětřesení během nějž se musel člověk chtě nechtě rozhodovat na čí stranu se přidá, zda si zachová čistý morální štít, zda přežije či nikoliv... A vrámci toho mnohdy musel živit rodinu, vychovávat děti... Někoho to semlelo aniž by měl na události jakýkoliv vliv, protože měl zkrátka smůlu. Jiný měl možnosti manévrovat a rozhodovat se. Nečekejte nějaké polopatické vysvětlování toho či onoho v těch pohnutých časech. Autoři předpokládají, že divák se v tom co bylo orientuje a tak řada věcí je zmíněna jen náznakem. Někdy se v čase dokonce dost skokově přeskakuje o celé dekády let. Pro místní seriál může mít příchuť ještě něčeho víc, protože je tam snaha ukázat starou Ostravu tehdy (svým způsobem) zcela jistě stejně malebnou jako bylo třeba Staré město v Praze. Samozřejmě chudou, zakouřenou, plnou havířů a lidiček spjatých hlavně s prací hluboko pod zemí.  Jestli mi na seriálu jako jediné něco málo vadilo, pak to byla účast některých neherců, zejména dětských. Hlavní role, ale naštěstí hrála herecká esa a je to na seriálu vidět. Musím zmínit skvělou nesmrtelnou babičku paní Ivu Janžurovou, Stanislava Zindulku, smutně krásnou Janu Janěkovou, Tomáše Jirmana, výborného Zdeňka Žáka a další. Mimochodem, zde jsem ho asi poprvé a naposledy viděl v uniformě wermachtu! :-). Ve filmu se jako mladí mihnou třeba i pan Norbert Lichý, Tereza Pergnerová či ,,soudkyně Barbara'' Pavlína Kafková, které to tehdy moc slušelo. Výborní byli i pan Vašut a Etzler v rolých fanatických komunistů. Takhle Marka vašuta fakt neznáte! :-) .Způsob jakým byl příběh vyprávěn mi moc sedl. Po jeho dokoukání ve mne zůstal smutek, že to skončilo - což je myslím ta nejlepší vizitka každého seriálu a pak jistá meloncholie. Melancholie nad tím jak totalita a válka zničily mnoho skvělých lidí, jak jsme nepoučitelní i dnes. Jak i dnes zase mnozí vzpomínají na to jak za Husáka bylo lépe... Ale také zcela jistě i melancholie daná stářím, kdy se čím dál častěji ohlížíme zpět do mládí, do dětství. Vzpomínáme na ty, kteří zde již nejsou a někdy skoro až směšně se vracíme na ta dávná místa kde jsme vyrůstali abychom tam hledali něco co už tam není. Co nám jen zůstalo hluboko v našich srdcích a vzpomínkách. Ale já tomuto rozumím, sám to podlední dobou čím dál častěji dělám sám.  Seriál je zatím k vidění na YTB (tímto děkuji dobrodinci, který jej tam vložil) a určitě jej doporučuji k vidění. Devadesátky byly úžasným obdobím, kdy vznikala skvělá díla. Filmy které velmi často reflektovaly dění z dob komunismu a je obrovskou škodou, že je naše ČT zase nepouští. Dávám za 5 gólů ! * * * * *

Poslední díl. Zajímalo mne jak se to nakec celé vyvrbí a závěr lehce překvapil. Každopádně to vysvětluje, proč i dnes můžeme pana Lábuse klidně potkat na ulici nebo v tramvaji. - HUBERO KORORO! - * * *

Tenhle díl se docela povedl, ten polský fiátek s křížen na střeše byl dobrej i samotnej exorcista. A  Satan v těsném tílku a v červených kalhotkách v podobě Anny Marie Kupcové opravdu sváděl k hříšným myšlenkám :-) a to jsem ještě viděl jen cenzurovanou verzi... * * * *

Nevím, nevím, ale docela zírám čemu propůjčila Pohřební služba Ostrava obřadní síň svého krematoria. Jasně, je to jen místnost s lavicema a katafalkem, ale to je vlastně třeba i kostel... Přesto jsem si nevšiml, že by si někdo tohle lajznul. Holt Ostrava a divadlo Mír jsou jiný šálek kávy než na jakou jsme zvyklí. Trochu mi to už přestává bavit, ale musím uznat Marie Anna Kupcová je kus krásný ženský.  * *